Dinosaur Provincial Park

Asi 150 kilometrů východně od Calgary v kanadské provincii Alberta je úrodná prérie zcela nečekaně přerušena rozlehlou sníženinou. Stojíte-li na jejím strmém okraji, máte za zády zvlněnou zelenou krajinu, po níž se neustále prohání vítr, a před sebou vyprahlou díru plnou neuvěřitelně tvarovaných kopců, návrší a věží. To je "Badlands", neboli "Špatná země" - výstižný název pro krajinu, kde se nikdy nedala zasít pšenice a kde náhodný návštěvník mohl přijít tak leda k úrazu. Také indiáni, původní obyvatelé, kteří v této oblasti žili, hovořili o "maka sika - špatné zemi k průchodu", a přesto i tato země vydala své zcela unikátní a nevšední bohatství.

Dinosaur Provincial Park patří mezi nejbohatší naleziště fosilií na světě. Zde byly a stále jsou nacházeny zkameněliny rostlin, škeblí, šneků, krokodýlů, želv, ryb a především dinosaurů.

Chcete si také najít svého dinosaura? Každý rok po dobu tří měsíců se v parku provádějí práce v terénu. Kromě toho pracují paleontologové z místního muzea neustále i na nálezech z let minulých, a tak je možné shlédnout, jak se s nálezy zachází.

Pokud ale dáte přednost pouhé návštěvě místní "Špatné země", vyrazte navečer. Nebudete potřebovat ani mnoho fantazie, aby všechna ta surealistická zákoutí jakoby z jiného světa oživla.

Kolem toku řeky Red Deer tekoucí středem parku se to trochu zelená a rostou tu křoviny a sléz. Jinak barvou parku je především okrová, žlutá či rezavě červená, ale nechybí ani šedá, černá a namodralá.. Jen tu a tam si pro sebe vyvzdoruje trochu místa nějaký kaktus, šalvěj či skromná pouštní rostlinka.

Při pohledu na vyprahlé soutěsky se dá jen velmi nesnadno představit, že tu před nějakými sedmdesáti milióny lety rostly obří stromy a proháněla se obrovská zvířata. V té době tu všude kolem byla vlhká subtropická krajina s bažinatou džunglí, mořskými zálivy a sladkovodními jezery. Tak vypadalo životní prostředí mnoha desítek druhů dinosaurů, kteří tu zápasili o svoji existenci. Hledali rostlinnou i masitou potravu, a když zahynuli přirozenou či násilnou smrtí, jejich těla se někdy propadla do měkkého bahna, které v průběhu dalších věků zkamenělo ve vrstvy usazenin vysoké sto metrů.

Po skončení doby ledové nahlodala málo odolné horniny eroze, v níž spojily své síly voda z tajících ledovců i deště, vítr, sluneční žár a zimní mráz.

Zkameněliny a pozůstatky dinosaurů se nacházely na různých místech Země odedávna, ale pro vědu byly objeveny až nepochopitelně pozdě. Poprvé pojednal o dinosaurech známý britský vědec Richard Owen teprve v roce 1841. Pan profesor tehdy na zasedání Britské společnosti na podporu vědy přednesl své poznatky, které získal, když byl požádán, aby prostudoval všechny tehdy známé fosilní plazy, kteří byli do té doby ve Velké Británii nalezeni. Richard Owen zjistil, že zkamenělé zbytky mají jen velmi málo společného s dnešními ještěry a plazy. Správně byly sice pokládány za pozůstatky obrovských vyhynulých ještěrů, ale stavbou těla připomínaly spíše slony. Jejich obrovské končetiny byly umístěné pod tělem, aby podpíraly jeho obrovskou váhu. Současné ještěrky, plazi, želvy nebo krokodýli se ale plazí po zemi pomocí končetin, které jsou umístěny po straně jejich těla.

Zvířata, z nichž pocházely zkoumané fosilie, byla obrovská a hrozivá. Proto je Owen označil za dinosaury. Název pochází z řečtiny - řecký výraz "deinos" značí "hrozný, děsný nebo příšerný" a slovo "sauros" je výraz pro "ještěra".

Owenova přednáška zapůsobila jako bomba. Představy o děsivých a strašných ještěrech vyhnaly leckterého vědce nejen do depozitářů muzeí, aby prozkoumali již nalezené fosílie, ale řada z nich se vydala ještěry hledat také do terénu. Je zcela nepochybné, že k těm nejskvělejším nalezištím patří dodnes území Dinosaur Provincial Park v kanadské Albertě.

Paleontologové tu objevili postupně téměř čtyřicet druhů dinosaurů. Eroze vyhloubila kaňony či údolí zvaná coulees, proťala rovné i zprohýbané vrstvy usazenin a odkryla tak řadu fosilií. Každá zastávka na stezce je dokladem, že kolem leží jedno z nejbohatších nalezišť veleještěrů na světě. Celé území má šedesát kilometrů čtverečních a bezmála na každém kroku vystupují ve stěnách strží a erozních rýh zlomky kostí a zkamenělých stromů. V hlubinách sedimentů paleontologové zatím odkryli přes sto padesát koster dinosaurů, stovky jejich lebek, tisíce jednotlivých kostí. Fascinujícím objevem bylo například hromadné pohřebiště více než padesáti kusů centrosaurů. Nebo kostra dravého veleještěra, která ležela v typické poloze posmrtné křeče - s ocasem stočeným k tělu a hlavou a krkem prohnutými zpět podél hřbetu. Všechny objevy však neukrývají vědecké laboratoře či depozitáře muzeí. Pod ochranou přístřešků trčí ze skal ohromné lebky, jinde jsou zas kostry vymřelých obrů - to vše zanecháno na místě tak, jak byly nalezeny.

Slávu celé oblasti založil v roce 1884 J. B. Tyrrel, geolog zkoumající ložiska uhlí, když objevil první kostru dinosaura v provincii a v zápřahu za býčím spřežením ji dopravil do civilizace - nápravy vozu praskaly pod vahou nákladu, ale odborníci v něm rozeznali dosud neznámý druh. Pravěký dravec dostal příznačné jméno: Albertosaurus a byl prvním z celé plejády dalších, které zde byly nalezeny.

Info:

Park leží v Kanadě v jihovýchodní Albertě a na Seznam světového dědictví UNESCO byl zapsán v roce 1979. Do Dinosaur Provincial Park je možné dojet nejsnadněji z Calgary po silnici č. 1 směrem na jihovýchod do Brooksu, pak odbočte k severovýchodu. Je to přibližně sto čtyřicet kilometrů.

Lumír Pecold