Hlavní stránka

Zámek ve Fertödu - maďarské Versailles

(17.04.2015)

Z lázní Bükfürdö, kde máme na několik dní příjemnou základnu k výletům po severozápadním cípu Maďarska, to sem není daleko - necelých třicet kilometrů. A tak vyrážíme autem přes nedalekou obec se zajímavým názvem Bé směrem k zámku, někdejšímu hlavnímu a velmi významnému sídlu šlechtického rodu Esterházy.

V průvodcích je označován za nejkrásnější zámek v Maďarsku, nebo také za maďarské Versailles - měl totiž napodobovat sídlo francouzského krále Ludvíka XIV. Což se do značné míry opravdu podařilo. 

Z původního nevelkého loveckého zámku o 22 místnostech, který byl postaven v rekordní době tří měsíců pro hraběte Józsefa Esterházyho v roce 1720, vzniklo po polovině 18. století rozlehlé pompézní sídlo, které si nezadalo třeba se zámky rakouského císaře. V tom se ovšem už angažoval syn původního majitele Miklóš, který se stal za své služby císařskému dvoru v cizině knížetem a po návratu do Fertödu začal uskutečňovat svůj velký sen - nechat si vystavět skutečně reprezentační sídlo, které by odpovídalo významu jednoho z nejmocnějších velmožů celých tehdejších Uher.

Podle svého hesla "Co si může dovolit císař, mohu si dovolit i já", začal v roce 1862 budovat obrovský zámecký komplex, jehož stavbu svěřil významným rakouským mistrům stavitelům a architektům. Pro své služebnictvo a řemeslníky, kteří pracovali na výstavbě zámku, divadla, jízdárny s více než sto koňmi a kočáry, domy pro150 gardistů osobní stráže a rozlehlého parku, založil dokonce obec Esterháza.

Kníže brzy získal pověst velkého milovníka umění a v jeho zámeckém operním divadle pořádaly představení známé herecké společnosti. Ty získaly na ještě větším věhlasu a významu, když do knížecích služeb vstoupil známý rakouský skladatel Joseph Haydn jako dirigent orchestru a domácí skladatel rodiny. 

Na zámek se v té době sjížděli nejvýznamnější představitelé evropské šlechty. Zámečtí páni nebyli jen štědrými mecenáši hudebníků či malířů, ale podporovali později také rozvoj místní lidové keramiky v nedaleké obci Herend u Balatonu. Keramická manufaktura, která tam vznikla počátkem 19. století, proslula výrobou ručně malovaného porcelánu. Ta nejkrásnější dílka mohou dnes návštěvníci obdivovat v několika sálech zámeckého muzea.

Koncem 18. století, když rodina Esterházyů přesídlila na jiné sídlo v Rakousku, fertödský zámek postupně upadal a byl obnoven až počátkem 20. století, kdy se tu usadili opět členové knížecí rodiny. Po částečném poničení a vykradení na konci 2. světové války byl celý komplex opět v žalostném stavu a k jeho rekonstrukci došlo až v roce 1957, kdy bylo obnoveno 126 zámeckých pokojů a do dnešní doby také velká část ostatních budov a nádherný park.

Přijíždíme sem alejí starých stromů a vstupujeme tepanou mřížovou bránou na rozlehlé nádvoří,obklopené do podkovy vysokými budovami se zdobenými fasádami a na obou stranách kamennými fontánami s osobami z řecké mytologie. 

V jednom z postraních zámeckých křídel bydlí kníže Antal Esterházy, jehož portrét nacházíme ve vstupní místnosti do přístupných prostor. Při troše štěstí bychom ho tu možná mohli potkat, ale nemáme štěstí - starý pán je prý právě mimo Fertö.

A tak se v doprovodu průvodkyně vydáváme nejprve do zřejmě nejvýznamnějšího sálu celého zámku, do Hudebního sálu, vyzdobeného bílým a růžovým mramorem a zlacenými štukami. V tomto sále dlouhá léta vystupoval a dirigoval koncerty skladatel Haydn a obecenstvo tady mohlo poprvé slyšet r. 1772 jeho Symfonii na rozloučenou. 

Nádhera, kterou stavitelé zámku nešetřili pokračuje, když hned nato vstupujeme do Slavnostního sálu, opět plného zlacených štuk na bělostných stěnách, benátských zrcadel a lustrů, pozlaceného nábytku a soch. Tady se návštěvníci nemohou nabažit hlavně rozměrné nástropní fresky J. A. Mildofera s bohem Apollonem na nebeské klenbě a dalšími postavami z řecké mytologie. Naše průvodkyně o všem poutavě vypráví v maďarštině, ale nevadí - máme k dispozici obsah výkladu i v češtině a slovenštině.

A pak už postupně procházíme mnoha dalšími místnostmi zámku, ložnicemi knížat a kněžen s velmi cenným nábytkem a výzdobou obrazy i porcelánem. Vstupujeme například do Rohového salónu, kde je vystaven vzácný porcelánový servis, dar císaře Františka Josefa I. své choti Alžbětě - známé Sissi. 

Zajímavá je i ložnice, ve které spala při své návštěvě zámku Esterházy roku 1773 rakouská císařovna Marie Terezie. Prohlídku končíme v přízemí, kde jsou nádherné klenuté místnosti "Saly terreny", někdejšího přijímacího sálu, zimní zahrady a zároveň přechodu do zámeckých zahrad a parku. Také tady nechybí zlacené štuky, nástropní fresky, mramorové fontány a zrcadla na stěnách, která jen násobí celý ten přepych a odrážejí pozlacené sochy před nimi. 

Vůbec nemáme chuť opustit zámek - vždyť jsme ještě neviděli zámeckou kapli a mnoho dalších, zatím nepřístupných částí zámku. Ale chceme si ještě prohlédnout část zámeckého parku a také navštívit uvnitř prodejnu, kde mají pro návštěvníky nejen suvenýry, ale také množství zajímavých publikací. Nadlouho nám zůstává množství dojmů z toho téměř pohádkového zámku, jehož návštěva patří zcela jistě k nejkrásnějším zážitkům našeho pobytu v kousku někdejších Uher.


 

Vladimír Kříž
San Francisko, Jihlava

Další články z tohoto státu Další články tohoto autora

 
 DatumAutorPředmět
Aktivity
Geooblasti
UNESCO
Fotobanka
Průvodce
Ingema-TV
Počasí
Rešerše
iZone
Foto scan

Alpy
Altaj
Kavkaz

Kurzy Potřebujete zjistit kurz exotické měny? Toto tlačítko vám s tím pomůže.
 
Ockovani Chystáte se do exotické země? Zjistěte si zde, zda byste se neměli nechat naočkovat!
 
RoutePlanner Jedete na dovolenou autem? Nechte si navrhnout nejlepší cestu!
 
Letiste Musíte nebo chcete letět letadlem? Pak se vám třeba budou hodit tyto informace!
 
Autori Zajímá vás kdo píše články na Ingemě? Představení alespoň některých autorů najdete zde.

 

Na našem serveru funguje elektronický obchod, takže máte možnost nakupovat fotografie z fotobanky online. Bližší informace naleznete zde.
 


1999-2015©Ppress
veškeré texty, fotografie, obrázky, mapy apod. jsou chráněny autorskými právy jednotlivých autorů a vydavatelství Ppress.
Je výslovně zakázáno jejich jakékoli šíření, publikování či dokonce prodej za úplatu.
Info: Ppress