Hlavní stránka

Konstantinovy Lázně a jejich okolí

(15.07.2013)

Ve skoro opuštěné krajině mezi Plzní a Karlovými Vary se nachází nejmenší lázeňské středisko západních Čech - Konstantinovy Lázně. Ty se nacházejí v Plzeňském kraji (ostatní známé západočeské lázně náleží do kraje Karlovarského), v okrese Tachov. Jsou vzdáleny 39 kilometrů severozápadně od Plzně a 31 kilometrů severovýchodně od Tachova. Obec leží ve výšce okolo 520 metrů nad mořem. Z jedné části ji obklopují lesy. Velkou část obce s necelým tisícem obyvatel (2012) zaujímá lázeňský park.

Hlavní léčebné metody jsou zde založeny na využívání místní minerální vody s největším obsahem oxidu uhličitého ze všech pramenů v ČR. Tyto lázně jsou zaměřeny téměř výhradně na českou klientelu.

Historie Konstantinových Lázní se začala psát roku 1803, kdy u pramene minerální vody Smraďoch vybudovali místní sedláci dřevěnou budovu se čtyřmi místnostmi. V roce 1812 zde nechala obec Nová Ves postavit první lázeňský dům. Tím byl odstartován rozvoj lázní, které dostaly své jméno po majiteli zdejších statků - hraběti Konstantinu Löwensteinovi.

Konstantinovy Lázně - znak

Znak Konstantinových Lázní

Před koncem 19. století se lázně posunuly do nově založeného parku a jsou tu dodnes.

Současnému lázeňskému provozu slouží vrt z konce 60. let 20. století. Je hluboký 40 metrů. Byl pojmenován Prusíkův pramen podle pražského profesora a kardiologa Bohumila Prusíka, velkého příznivce Konstantinových Lázní.

Konstantinovy Lázně

Prusíkův pramen

Prusíkův pramen lze ochutnat na hlavní kolonádě v okrouhlém altánku se sloupořadím nebo v pramenném pavilonu, zbudovaném ve velkorysém stylu socialistického realismu.

Významnou vlastností Prusíkova pramene je vysoký obsah oxidu uhličitého, který se využívá k několika druhům uhličitých koupelí a k plynovým injekcím.

V Konstantinových Lázních se léčí choroby srdce a cév (stavy po operacích srdce), nemoci žláz s vnitřní sekrecí, nemoci pohybového ústrojí, diabetes mellitus. Pitné kúry pomáhají při neplodnosti, depresích, nespavosti a migrénách, zlepšují sexuální funkce a upravují menstruační cyklus.

Konstantinovy Lázně

Lázeňský park

Konstantinovy Lázně leží přímo na severním úpatí Hradišťského vrchu (632 m n. m.). Tato mohutná čedičová stolová hora bývá nejčastějším cílem vycházek lázeňských hostů. Nahoru míří okružní trasa po zelené značce a zároveň naučné stezky v celkové délce 5,5 kilometru. Šest zastávek přibližuje návštěvníkům zajímavosti přírodní i kulturně-historické.

Konstantinovy Lázně

Konstantinovy Lázně

Hradišťský vrch je výrazným geomorfologickým celkem v krajině. Má nepravidelný oválný půdorys, na délku dosahuje dva kilometry a široký je až jeden kilometr. Na severu, kde mírně zvlněná vrcholová plošina převyšuje okolí o zhruba sto metrů, se svahy sklánějí pozvolně, zatímco jižně orientované strmé svahy dosahují hloubky až 150 metrů.

Vnitřní stavbu hory odkryl velký lom na stavební kámen, který byl založen koncem 19. století na jejím západním úbočí. Lomové jezero dnes slouží jako přírodní koupaliště, kterému vytvářejí hezkou kulisu až tři metry svisle orientované čedičové sloupy.

Další pozoruhodností Hradišťského vrchu je pravěké hradiště na vrcholovém temeni hory o rozloze padesáti hektarů. To pochází z pozdní doby bronzové a v době existence se na něm soustřeďoval hospodářský život širší oblasti (žilo v něm údajně až na tisíc lidí). Je druhým největším hradištěm v západních Čechách a v roce 1995 bylo vyhlášeno za národní kulturní památku. V obvodových valech o původní délce 3,7 kilometru se zachovalo několik bran.

Okružní trasa vedoucí přes Hradišťský vrch má jedinou, pro příchozí ale podstatnou chybu. Na vrch není odnikud vidět. Lepší je proto vydat se z Konstantinových Lázní na naučnou stezku Krasíkov-Ovčí vrch.

Ovčí vrch (697 m n. m.) vystupuje asi 4 kilometry severozápadně od lázní. Není to vrch výrazný, viditelný je však velmi dobře. Návrší zvýrazňuje zdaleka viditelná kaple ve tvaru rotundy, připomínající dávnou událost. Roku 1680 došlo na nedalekém bezdružickém zámku k revoltě sedláků. Ti nejdříve vydrancovali zámek a pak se uchýlili na Ovčí vrch, aby zde čelili následné "panské" trestné výpravě. Opevnili se, ale útoku dvou kompanií kyrysníků se neubránili. Nerovný boj mocných s poddanými se změnil v krvavá jatka. Po nich zde zůstalo 49 mrtvých a dvacet těžce zraněných povstalců. Jejich památku uctívá kamenná mohyla z hradišťského čediče a kaple Smrtelných úzkostí Kristových, kterou tu pro uklidnění svědomí feudálů nechala postavit majitelka panství hraběnka Marie z Heissensteinu. Kaple zde stojí už od roku 1681, prošla ale několika renovacemi (naposledy v roce 2009).

Mohyla na Ovčím vrchu

Kdysi holé návrší Ovčího vrchu je v současné době zarostlé náletovou vegetací. Vyhlídku do kraje umožňuje vyhlídkový altán pod vrcholem. Je z něho dobře vidět Hradišťský vrch, který s Ovčím vrchem geograficky souvisí. Hradišťský vrch představuje lávový proud, který vytekl ze sopky, která se asi nacházela v prostoru dnešního Ovčího vrchu.

Čedičový Krasíkov (636 m n. m.) je přírodní památkou vyhlášenou zejména kvůli teplomilným rostlinným společenstvům. V porostech dominují různé typy křovinné vegetace a doubravy, cenný je také výskyt orchidejí: vstavače bledého, pětiprstky žežulníka a lilie zlatohlavé. Téměř neproniknutelné křoviny představují útočiště pro mnoho živočišných druhů ptactva a hmyzu.

Turisticky atraktivní je také tmavošedá čedičová hornina vystupující ve skalní formaci při severozápadním okraji ostrohu v těsné blízkosti hradní zříceniny. Skály se vlivem zvětrávání rozpadají a člení podél vertikálních puklin do skalních bloků, teras a stěn o výškách až deset metrů. Z nich se otvírá pěkná vyhlídka na protilehlý Ovčí vrch.

Hrad Švamberk

Většina návštěvníků vystupuje na Krasíkov kvůli hradu Švamberk (též se užívá Krasíkov). Hrad založili v druhé polovině 13. století příslušníci v té době předního českého šlechtického rodu Švamberků, kteří v průběhu dalších století několikrát významně zasáhli do dějin. Nejznámější historickou postavou byl Bohuslav ze Švamberka, původně odpůrce husitů, později velitel jejich polních vojsk. K přestupu katolického velmože na stranu husitů došlo po dobytí Krasíkova Žižkovými vojsky v roce 1421.

Švamberkové měli na svém hradě na Krasíkově rodovou hrobku, nad níž byl v polovině 17. století postaven kostel sv. Jiří. Krypta byla roku 1791 vykradena. K největšímu znesvěcení ale došlo v 60. letech 20. století, kdy ničemní vandalové dílo zkázy dokonali.


 

Jan Hájek
Zeměpisné sdružení

Další články z tohoto státu Další články tohoto autora

 
 DatumAutorPředmět
Aktivity
Geooblasti
UNESCO
Fotobanka
Průvodce
Ingema-TV
Počasí
Rešerše
iZone
Foto scan

Alpy
Altaj
Kavkaz

Kurzy Potřebujete zjistit kurz exotické měny? Toto tlačítko vám s tím pomůže.
 
Ockovani Chystáte se do exotické země? Zjistěte si zde, zda byste se neměli nechat naočkovat!
 
RoutePlanner Jedete na dovolenou autem? Nechte si navrhnout nejlepší cestu!
 
Letiste Musíte nebo chcete letět letadlem? Pak se vám třeba budou hodit tyto informace!
 
Autori Zajímá vás kdo píše články na Ingemě? Představení alespoň některých autorů najdete zde.

 

Na našem serveru funguje elektronický obchod, takže máte možnost nakupovat fotografie z fotobanky online. Bližší informace naleznete zde.
 


1999-2015©Ppress
veškeré texty, fotografie, obrázky, mapy apod. jsou chráněny autorskými právy jednotlivých autorů a vydavatelství Ppress.
Je výslovně zakázáno jejich jakékoli šíření, publikování či dokonce prodej za úplatu.
Info: Ppress