V průběhu 20. století bylo provedeno několik geodetických měření s cílem určit topografický střed našeho kontinentu. Jsou známé středy v Kremnických Baniach na Slovensku, u města Rachiv v Zakarpatské oblasti Ukrajiny a i jinde. Poslední byla práce francouzských geodetů. Koncem osmdesátých let minulého století, metodou výpočtu těžiště byl stanoven bod ležící severně od Vilniusu nedaleko malého sídla Purnuškes.
Hodnoty bodu jsou 54° 54´ s. š. 25° 19´ v. d. Výpočet středu vychází z definice krajních bodů Evropy. Jejich stanovení je hlavním předpokladem
výpočtu a proto se jednotlivé měřičské práce v tomto směru dost liší a existují tedy různé středy Evropy.
Francouzi vycházeli z následujících hodnot: severní bod Špicberky 80° 45´ s. š.,
20° 35´ v.d., nejjižnější bod na Kanárských ostrovech 27° 28´ s. š., 17° 58´ z. d., nejvýchodnější na Uralu
67° 59´ s. š., 66° 10´ v. d. a nejzápadnější na Azorských ostrovech 39° 27´ s. š.,
31° 16´ z. d. východní hranice kontinentu je vedena po vrcholcích Uralu, řece Ural, Kaspickým jezerem k Apšeronskému poloostrovu, po vrcholcích hlavního hřebenu Kavkazu ke Kubáňskému zálivu, Černým mořem, průlivy Dardanely a Bospor, po východním břehu Egejského moře (hranice Řecko
- Turecko), Středozemním mořem do Gibraltarského průlivu. Nezapočítává se Malta a Novaja Zemlja.
![](../../foto_na_www/litva/sejmout03m.jpg)
Po stanovení topografického středu, bylo jeho označení provedeno r. 1991 malým kamenným pomníčkem s deskou, na které byly uvedeny základní údaje, na pahorku Bernotaj. Je to vyvýšenina z materiálu, který sem dopravil při posledním zalednění pevninský ledovec. Po čase byl tento pomníček nahrazen 9 tun těžkým eratickým balvanem, ležícím nedaleko. Od roku 1992 je okolní prostor vyhlášen jako chráněné území topografického středu Evropy. Patří sem nejenom místo samotné, nýbrž i nedaleké jezero Girija, Bernotajský pahorek (staré pohanské obětní místo) i lesy kolem. Okolní pahorky jsou také pozůstatky posledního čtvrtohorního zalednění a nazývají se osary a drumliny. Podobné povrchové tvary se v naší zemi nenacházejí, protože k nám ledovec ve čtvrtohorách nedosáhl (až na malé výjimky).
Bernotajský pahorek je místem jednoho z nejstarších opevněných bodů v Litvě. Předpokládá se, že tu v prvním až pátém století stálo obranné hradiště, což dokazují archeologické vykopávky keramiky tehdejší doby.
![](../../foto_na_www/litva/sejmout02m.jpg)
Díky velkému zájmu návštěvníků bylo rozhodnuto, že okolí prostého balvanu bude upraveno. Práce byla zadána prof. Jokubonisovi (sochař), prof. Anuškjavičovi (architekt) a Alvidasu Mituzasovi (krajinný
architekt) a 1. května 2004 se uskutečnilo slavnostní otevření upraveného prostoru pro návštěvníky. Byl to den vstupu Litvy do Evropské unie (taktéž i Česka). Událost připomíná žulový sloup s korunkou hvězd (prof. Jokubonis) a symbolizuje spojení Litvy s Evropou.
![](../../foto_na_www/litva/sejmout04m.jpg)
Místo je také zajímavé tím, že nedaleko se nachází bod, který patří ke geodetickému Struveho oblouku (poledníkové měření). Struveho práce byla v roce 1994 Mezinárodním institutem historie geogézie a měření Mezinárodní federace zeměměřičů (FIG) navržena k zapsání do Seznamu historického a přírodního dědictví UNESCO. To se také roku 2005
stalo a od té doby je celá tato síť na tomto prestižním seznamu.
Geodetický bod Struveho oblouku (Struve Geodetic Arc) je ve vesničce Mjaškonis. Ani tato vesnička není v Litvě neznámá. V roce 1818 tu stála dočasná astronomická stanice, jejíž přesné souřadnice definoval astronom
Tenner.
![](../../foto_na_www/litva/listina.jpg)
Svou návštěvu topografického středu Evropy lze doložit i diplomem, který lze v infocentru koupit za 5 litů (cca 40 Kč,-). Bude na něm uvedeno Vaše jméno a velké kulaté razítko a datum návštěvy, podtisk tvoří sloup s korunkami Unie a vlajkosláva kolem.
Najít dnes toto místo v centru Evropy je jednoduché. Dříve to bylo složitější ale i zábavnější. Nikde nic kolem nebylo, pouze místní stařenka jakožto
"informační" zdroj na dotaz, kde že ten střed Evropy je, odpověděla:
"jó centras, tak to musíte támhle na kopec, kde se pase moje kráva". Problém nastal, když značkovací kráva popošla stranou. Vyšlapaný chodníček však pomohl vždy. Ivan Farský Zeměpisné sdružení |