Ciudad del Este - Paraguay

Už dost dlouho jsme zvyklí u našich hranic či v našich městech na vietnamské tržnice. Při svém putování po zemích Jižní Ameriky se mi podařilo navštívit prodejní zónu velmi silně připomínající naše příhraničí.

Po přechodu mostu Ponte da Amizade z brazilského Foz do Iguaçu do paraguayského Ciudad del Este se mi naskytl pohled, při kterém by mnozí vietnamští trhovci zezelenali závistí a už by poblíž hranic neprodali německé klientele ani jediného "vkusného" trpaslíka. Kam se hrabe Železná Ruda, Potůčky či další známé tržnice na našem výsostném českém území proti největší tržnici na jihoamerické půdě. Tam prodávají nejen místní, ale i Kolumbijci, Peruánci a mnozí další prodejci z okolních zemí nejen textil, elektroniku, zařízení do kuchyní, ale výrobky doslova všeho druhu. Návštěvníci tohoto stopadesátitisícového jihoamerického lidského mraveniště využívají toho, že si mohou nakoupit téměř vše (snad s výjimkou drog, za jejichž prodej hrozí vysoké tresty) za "lidové" ceny a odnést si co unesou bez cla do sousedního brazilského Foz do Iguaçu.

Ani ledničku, mrazák, pračku, mikrovlnku, toustovač, televizor, zaručeně značkové hodinky za neskutečně výhodnou cenu, nic z toho jsem zrovna nepotřeboval koupit. Přesto krátká, leč zajímavá prohlídka této lokality vzdálené od hlavního města Asuncionu 320 kilometrů stála za to. Pobyt zde mi doma připomíná drobný skleněný váleček s umně uspořádaným barevným pískem s motivy palem podobný tomu, který jsem si dovezl z arabsky mluvících zemí nacházejících se při březích Středozemního moře s motivy korábů pouště.

Vízum pro vstup do paraguayského města Ciudad del Este není třeba, vstup i výstup přes Foz do Iguaçu je bezproblémový na rozdíl od vstupu do zbytku země jinými hraničními přechody. Hlavní je dobrý obchod a odevzdané money.

Na počátku 21. století rychle rostoucí město (původně Puerto Presidente Strossner po paraguayském diktátorovi z let 1954-89) je kosmopolitním místem nákupů i zábavy (herny a kasína mi svojí četností připomínaly mojí rodnou Plzeň). Za svůj potenciál rozvoje je město vděčno nízkým daním, blízkosti vodopádů Iguaçu a hydroelektrárně Itaipú. Na ně se pro svojí mohutnost nedá zapomenout. Kam se za nimi hrabe ubohá kanadsko-americká Niagara. Oblast poblíž hranic Argentiny, Brazílie a Paraguyae při řekách Iguaçu a Paraná opravdu stojí za návštěvu. Viděl jsem již více jak stopadesát států a zemí v pěti světadílech (Ameriku považuji za jeden) a stovky lokalit lokálního významu, tahle část naší planety bude patřit mezi ty, na které budu vždy rád vzpomínat.

Jan Hájek
Zeměpisné sdružení