Zell am See, Kaprun, Krimmler Wasserfälle

Na místě dnešního Zell am See založili již roku 743 salzburští mniši osadu Cella in Bisontio, z níž se později stal augustiánský mužský klášter. Dnes je Zell am See evropským centrem zimních sportů s řadou lanovek. Jednou z nich je například ta na Schmittenhöhe vedoucí do výšky 1965 m n. m. Odkud je překrásný výhled jak na jezero pod Vámi, tak i na Vysoké Taury.

Město Zell am See leží v nadmořské výšce 750-2000 metrů nad mořem u břehů jezera Zeller See (plocha zaujímá 4,7 km čtverečných, délka jezera je 4 km, šířka 1,3 km, hloubka dosahuje 70 m) 85 kilometrů jižně od Salzburgu. Ve středisku zimních sportů žije 8 500 stálých obyvatel. Ve vlastním městě je kostel sv. Hyppolita, původně gotický, později byl zbarokizován. Na náměstí je věž Vogturm ze 13. století a renesanční a barokní domy. Velmi pěkné jsou secesní hotely z počátku XX. století.

Sousední středisko zimních sportů a turistiky na severním úpatí masivu Vysokých Taur ve výšce 786 m n. m., 6 kilometrů jižně od Zell am See se jmenuje Kaprun. V obci žije 2600 obyvatel. Kaprun je mimo sportu znám soustavou vodních děl z padesátých let XX. století. Kaprunská hydroelektrárna je přístupná údolím na parkoviště Kaprun Törl (asi 6 km na jih od Kaprunu), kde začíná vysokohorská dráha Gletscherbahn Kaprun I. směřující na jihozápad k chatě Salzburger Hütte (1897 m n. m.) a odtud dále k Alpincentru (2452 m n. m.), kde jsou vysokohorská zařízení, lanovky a vleky na Kitzsteinhorn (3203 m n. m.). Ze stejného parkoviště vedla i dráha Gletscherbahn Kaprun II. směřující k Alpincentru u chaty Krefelder Hütte (2294 m n. m.). Na této pozemní kolejové dráze, která byla vedena 600 metrů na ocelových sloupech a pak více jak 3 kilometry tunelem, došlo dne 11. 11. 2000 v 9:03 hodin k největší katastrofě v Rakousku od konce II. světové války. Po vjetí soupravy do tunelu došlo náhle k požáru tělesa elektrického topení. Ten byl způsoben netěsností, došlo ke vznícení hydraulické kapaliny. Bohužel dveře zůstaly uzavřené a cestující, většinou lyžaři, nemohli ven. Za 10 minut po vzniku požáru dosáhla teplota 1000 °C. Zahynulo 155 lidí buď přímo ve vozech, ale bohužel i ti, kteří když už se dostali ven do tunelu se vydali špatným směrem vzhůru a tak se udusili toxickým kouřem.

Hrůznou katastrofu přežilo 12 lidí, kteří se vydali s horským průvodcem, který je navedl na cestu směrem dolů! Poučení z této tragédie - v případě požáru nikdy nestoupejte vzhůru, dostali byste se do komínu toxických látek a neměli byste šanci přežít. Ač se to možná zdá nelogické postupovat k ohnisku požáru a kolem něj se snažit dostat ven (hořel zadní vůz soupravy), je to jediná možná cesta z takového pekla. Tento průvodce to věděl a tak alespoň několika lidem tímto řešením kritické situace zachránil život.

Soud v roce 2004 všech 16 obviněných osob zprostil viny a tak za tuto tragédii nebyl nikdo potrestán. Jedenáctý listopad se stal pro Kaprun nezapomenutelným mementem. V současné době byla nahrazena bývalá kolejová dráha novou kabinovou lanovkou, tragický tunel byl uzavřen a zakonzervován.

Silnice k hydroelektrárně vede až ke Kesselfall Alpenhausu, kde je parkoviště. Dále lze jet autobusem místní dopravou až k dolní stanici zdviže (plošina je pro 180 osob). Plošina překonává výškový rozdíl 431 metrů v délce 820 metrů. Od horní stanice vede silnice ke spodní přehradě - Limbergersperre s výškou hráze 120 metrů, délka jezera je 357 metrů, objem je 85 mil. m³ vody. Od této přehrady stoupá silnice k horní přehradní nádrži - Mooserboden Stausse s nadmořskou výškou 2040 metrů, dvěma betonovými hrázemi a výškou hráze 110 metrů. Čtyři turbíny horní elektrárny mají výkon 220 MW, za rok lze vyrobit 457 GWh energie. Spodní elektrárna u přehrady Himbergsperre má dvě turbíny o výkonu 112 MW. K největší soustavě vodních děl v Rakousku u Kaprunu patří též štoly (nejdelší je dlouhá 11,5 km) převádějící vodu přes Vysoké Taury a mohutná čerpadla.

V osadě Kaprun je moderní Barbořina kaple z roku 1956. Ta byla vystavěna na památku 150 dělníků, kteří zahynuli během výstavby hydroelektráren. Pietním místem je i část parkoviště, kde místní obyvatelé i příbuzní tragicky zahynulých pasažérů kladou květiny u místa, odkud odjížděla "tragická" souprava na svojí poslední cestu.

Západním směrem od Zell am See přes Mittersill vřele doporučuji zajet asi 4 kilometry za obec Wald, kde se po levé straně Gerlos Alpenstrasse nacházejí Krimmler Wasserfälle (Krimmlerské vodopády). Pozor, vodopády jsou po levé straně, ale vstup je zprava. Je třeba podejít silnici a dojít k místu, kde vody dopadají do potoka Krimmler Ache. Krimmlerské vodopády jsou největšími rakouskými, ale i evropskými kaskádovými vodopády. Jsou čtvrté nejvyšší po Salto Angel ve Venezuele (979 metrů), Tugela Falls v Republice Jižní Afrika (948 metrů) a Yosemite Falls v USA (739 metrů). Voda zde volně padá po kaskádách 400 metrů až do již zmíněného potoka. Třístupňové vodopády napájí vodou z ledovců horní tok řeky Salzach. Podél vodopádů vede turistická vyhlídková cesta, po které se musíte vydat a "kochat" se fantastickou podívanou na padající vody. Všem vřele tento nádherný pohled doporučuji.

A pak vrátíte-li se přes Mittersill zpět do Zell am See a v Brucku an der Grossglocknerstrasse odbočíte vpravo a vyjedete si po vysokohorské Grossglockner Hochalpenstrasse k nejvyšší rakouské hoře Grossglockner (3798 m n. m.), budete jistě okouzleni pohledem z parkoviště Franz-Joseph-Höhe (2369 m n. m.) na tuto majestátní dominantu.

Jan Hájek
Zeměpisné sdružení