Skalní kresby v Norsku

Mezi významné příspěvky Norska do pokladnice historie lidstva patří i skalní "kresby", kterých je v severní Evropě celá řada. V podstatě jde o rytiny do kamene jiným mnohem tvrdším kamenem. Řada z míst, kde se kresby vyskytují, jsou pro svou jedinečnost na Seznamu světového dědictví UNESCO. Skalní rytiny jsou v Norsku významným archeologickým dědictvím. Je škoda, že se na cestách s našimi CK můžeme na krátkou chvíli setkat jen s místy notoricky známými. Přitom při přesunech se naskytnou příležitosti vidět i místa, která stojí alespoň za krátkou pozornost.

Lokalita "Běžec na lyžích" (lyžař) nedaleko od Steinkjeru v Norsku se nachází nedaleko hlavní silnice E6. Skalní plocha, na které je lyžař vyrytý, se zdvihá jako někdejší mořské dno již asi 6000 let. Výzkumy konstatují, že skalní rytiny z doby kamenné byly provedeny v pobřežním prostoru a voda dosahovala téměř k nim. Je dokázáno, že stáří rytin je z doby asi 4000 let př. n. l. a vlastní rytina je dnes, díky povětrnostním podmínkám, již silně zvětralá, takže je již hůře k rozeznání. 

Sob a lyžař zobrazený na fasádě chaty u Steinkjeru

Sob u Steinkjeru

Muž s lyžemi na nohou a tyčí v ruce je zobrazen ve skutečné velikosti, tj. asi 148 cm od lyží po temeno hlavy. Pokud bude vzpřímený, bude měřit asi 160 cm, což byla v té době normální výška muže.
Nejlepší zobrazení muže na lyžích v životní velikosti, nalezené v severní Evropě, nazval profesor Kalle Sognes, vědecký pracovník muzea archeologie a historie přírody v Trondheimu, Bolamanem. Lyžař vyrytý na skále, je v Norsku mezi figurami znám původně pouze z naleziště v Altě, a to v páru. Podobné skalní rytiny lyžařů lze dnes nalézt u Bílého moře v severozápadním Rusku. Jeden takový lyžař jdoucí s lukem a šípem na lov má podobné prohnutí v držení těla jako tento popisovaný. Vedle lyžaře je ještě významnou rytinou i ta, zobrazující soba. Místo je opatřeno informačními tabulemi s řadou obrázků. 

Petroglyfy u Lillehammeru

Další málo známé skalní rytiny (petroglyfy) jsou u řeky nedaleko od Lillehammeru. Na skalním bloku lze pozorovat asi 20 rytin, představujících hlavně losy. Stáří je odhadováno na víc než 6000 let. Tato oblast musela být pro lovce losů (sobů) v době kamenné velmi významná. Možná dokonce i místem, kde se tito lovci scházeli ke svým tradičním náboženským rituálům. Ještě dnes probíhá v této oblasti obchod s losy. 

Rytiny zahrnují několik vyobrazení losa a jednoho dalšího zvířete. Plocha lokality je 20 metrů čtverečních. Největší figura měří asi 90 centimetrů napříč. Figury jsou snadno rozpoznatelné. Uprostřed skupiny je vidět mohutný losí samec. Oválná figura (tvar) v břiše tohoto zvířete představuje pravděpodobně jeho srdce. Linku směřující k tlamě, zvanou "linie života" nebo "duch", lze považovat jako duši tohoto zvířete. Rytiny byly pravděpodobně obarveny na rudo, aby byly mnohem lépe viditelné. Není jisté, zda (jestli) by dnes nedošlo po nanesení barvy k jejích poškození, byly objeveny v roce 2017 a jsou volně přístupné. 

Petroglyfy u Lillehammeru

Tyto rytiny sahají daleko do minulosti a nabízejí pohled do života a víry zdejších raných obyvatel a zobrazují různé symboly a postavy, které ukazují umělecký výraz a kulturní význam prehistorických společností. Návštěvníci mohou prozkoumat i malebné okolí a užít si jak přírodní krásy nedalekého vodopádu, tak historický význam petroglyfů.

Čím je tato lokalita výjimečná? Na rozdíl od mnoha pobřežních lokalit v Norsku se nachází ve vnitrozemí, poblíž řeky. Lokalita obsahuje asi 20 rytin zobrazujících hlavně losy. Zatímco mnoho jiných norských lokalit se zaměřuje na soby, velryby nebo rybářské scény, význam losů v oblasti naznačuje, že lov těchto zvířat byl pro zdejší obyvatele obzvláště významný. Proto je místo důležité pro pochopení vnitrozemských společenství lovců a sběračů v regionu.

Alta

Z významných a hojně navštěvovaných jsou rytiny v Altě. Zdejší lokality souboru rytin dávají návštěvníkům možnost nahlédnout na životy lidí a jejich pojetí světa před 6000 lety. První kamenné rytiny byly v této oblasti objeveny náhodou v roce 1973. Od té doby jich bylo na pěti různých lokalitách odkryto asi 3000. Rytiny vznikaly po dlouhou dobu. Nejstarší kresby pocházejí z doby před více než 6 200 lety a jsou jedinými známými takto starými památkami, jaké se na území Norska nacházejí, ty nejmladší pak vznikly před 2500 lety.

Alta muzeum

Rytiny v Altě jsou zapsány na seznam UNESCO od roku 1985. Je zde i muzeum, které je za poplatek přístupné. Nabízí expozice o životě místních lidí, historickém vývoji a součástí prohlídky je i možnost procházky po dřevěném chodníku okolo rytin. 

Alta - dřevěné chodníky (foto Pecold)

V Norsku je ještě řada podobných více či méně známých míst skalních rytin. Proto stojí za to se s nimi seznámit, i když nejsou na výsluní zájmu, jako ty se zápisem v Seznamu UNESCO.

Alta (foto Pecold)

V souvislosti s norskými rytinami se vzpomíná i oblast Tanumshede. Leží sice již ve Švédsku nedaleko hranice s Norskem, ale v minulosti patřila tato oblast Norsku.

Ivan Farský
Zeměpisné sdružení