Stará synagoga v krakovské čtvrti Kazimierz

Při své návštěvě Krakova snad nikdo, vedle klasických atraktivit ve Starém městě, nezapomene zajít i do spleti uliček židovské čtvrti Kazimierz. Dnes je to jedna ze čtvrtí polského Krakova, spadající pod městskou část Stare Miasto. Avšak od 14. do počátku 19. století to bylo samostatné město v bezprostřední blízkosti jižně od tehdejšího Krakova. Po řadu staletí se tu prolínaly dvě významné kultury - židovská a křesťanská. Podívejme se na jednu z nejvýznamnějších památek, která stojí za návštěvu - Staré synagogy.

Kaziměřská Stará synagoga pocházející z  poloviny osmdesátých let 15. století je nejstarší zachovalou stavbou tohoto typu v  celém Polsku. Z hlediska prostorového uspořádání patří k typu dvoulodních synagog budovaných ve středověku také i v  Německu, Rakousku, Čechách

Pohled na průčelí synagogy

i Slezsku. Dnes již podobná existuje jen v  Praze. Po požáru byla v letech 1557-70 budova přestavěna italským architektem Matyášem Guccim. Gucci zachoval prvotní dvoulodní půdorys modlitebny a strop zaklenul křížovo-žebrovou klenbou. Tím tak dal stavbě novou renesanční podobu. Gotické pilíře byly nahrazeny štíhlými toskánskými sloupy, žebrovou klenbu ukotvil na renesančních konzolách a zvýšené zdi byly zakončeny atikou. V  druhé polovině 16. a první polovině 17. století byla k synagoze přistavěna předsíň a dvě modlitebny pro ženy. 

Boční pohled na synagogu

Později přibyla budova obecní rady, která existovala až do 80. let 19. století a spolu se synagogou tvořila náboženské a administrativní centrum židovské obce. V druhém desetiletí 20. století byla synagoga restaurována dle plánů Zikmunda Hendla. Provedené práce výrazně zlepšily její technický i funkční stav a obohatily její architekturu o neorenesanční detaily. Synagoga, byla po staletí hlavní modlitebnou krakovských Židů, centrum moci rabínů a seniorů židovského města a zároveň neocenitelnou kulturní památkou. Během německé okupace v letech 1939-1945 byla značně poničena a vyloupeno její bohaté vybavení.

Po ukončení druhé světové války zůstala v troskách více než deset let. V  období let 1956-1959 prošla rekonstrukcí a získala nový význam v  podobě Muzea historie a kultury krakovských Židů, které tam dodnes působí na základě dohody uzavřené v roce 1950 mezi vlastníkem památky, Židovskou náboženskou obcí v Krakově, a jeho současným uživatelem Muzeem v Krakově.

Stala se domovem stálé expozice zaměřené na historii a kulturu krakovských Židů. Toto muzeum ve Staré synagoze slouží k předávání bohatého dědictví budoucím generacím a vytváří obraz síly, odolnosti a kulturního příběhu, který je velkolepější než zjevné jizvy minulosti.

Pečlivě upravený vnitřek Staré synagogy je místem stálé výstavy nejcennějších předmětů z  kolekce judajik Krakovského muzea vyvolávající představu o bohatství synagogální pokladnice. Vypráví příběh o synagoze, o židovských svátcích a každoročních rituálech, také i o soukromém a rodinném životě krakovských a malopolských Židů.

Stálá výstava ve starých mužských i ženských modlitebních místech v přízemí budovy umožňuje hostům z celého světa seznámit se a porozumět židovské víře a tradicím. V  doplňkových výstavách pak ukazuje cestou zpět do minulosti historické události židovského umění, kultury, vědy a filozoficko - náboženského myšlení. Je tak i vzdělávací institucí, která se zapojuje do akcí typu Noc muzeí, Dny otevřených dveří, Noci synagog atp. Vstupné je 20 PZL (15), vyplatí se použití některé z  návštěvnických karet (i pro dopravu) a v sezóně je otevřeno od 10 do 17, mimo sezónu pak do 14 hodin.

Ve čtvrti Kaziměř je pak ještě několik synagog, které jsou funkční. Za návštěvu stojí i místní židovský hřbitov. Cestu si můžeme zpestřit i návštěvou místního trhu nebo svérázných hospůdek. Ke zpáteční cestě k  Wawelu je to pak už jen kousek cesty.

Ivan Farský
Zeměpisné sdružení