Asprokavos, nejjižnější místo ostrova Korfu

V jižní části ostrova v okolí střediska Kavosu je převážně mírně zvlněný terén hustě porostlý olivovníky s plochými písčitými plážemi. Přesto však i milovníci atraktivního členitého pobřeží mohou asi 10 km jižně od Kavosu objevit vysoké mořské útesy, které jsou lemovány romantickými plážemi. Takový charakter má nejjižnější výběžek ostrova Korfu mys Asprokavos.

Druhý největší řecký ostrov Korfu (592 km², 90 000 obyvatel), nejseverněji položený v Jónském moři, je významným střediskem cestovního ruchu a stále častěji je navštěvován i českými turisty. Povrch ostrova je z velké části hornatý (nejvyšší vrchol - Pantokrator 911 m), což se projevuje i v charakteru pobřeží s řadou zátok, výběžků, písčitých i oblázkových pláží a příbojových jeskyní. V jižní části ostrova v okolí střediska Kavosu je převážně mírně zvlněný terén hustě porostlý olivovníky s plochými písčitými plážemi. Přesto však i milovníci atraktivního členitého pobřeží mohou asi 10 km jižně od Kavosu objevit vysoké mořské útesy, které jsou lemovány romantickými plážemi. Takový charakter má nejjižnější výběžek ostrova Korfu mys Asprokavos. Směrem k J se postupně zvedá kopcovitý reliéf, který dosahuje 200 až 250 metrů n.m. Hřbety spadají příkrými až kolmými svahy přímo k mořské hladině. Území je tvořeno mladotřetihorními vápnitými jíly, jílovci, ojediněle vystupují lavice málo zpevněných vápnitých pískovců. Od úzkého lemu písčitých pláží se příkře zvedá více jak 200 m vysoký okrajový svah, porostlý velmi sporou vegetací. V jeho dolní části jsou málo zpevněné horniny intenzivně abradovány mořskou činností, což vyvolává vznik mohutných svahových deformací (kerné sesuvy) s výraznými téměř kolmými odlučnými plochami v horní části svahu. Akumulace sesuvů ve střední s dolní části svahu jsou silně rozčleněny erozními rýhami a stržemi, reliéf má charakter badland. V hlubokých dnech strží vytváří lavice pískovců výrazné stupně, avšak opravdové vodopády jsou zde k vidění pouze po vydatných deštích v zimě a na jaře. Naopak lavice pískovců při úpatí svahu přetváří permanentně mořská činnost a vznikají jeskynní výklenky, pilíře, tunely.

Nejzajímavější tvary reliéfu se však nacházejí na svahovém výběžku v těsné blízkosti malé zátoky, kde je kotviště malých rybářských lodí. Dolní část výběžku je tvořena málo zpevněnými pískovci (lavice až 50 cm mocné), které se uklánějí k V až SV (sklony vrstev 30-35 o). Od úpatí svahu vybíhá těsně nad mořskou hladinou mladá abrazní terasa. Je pokryta oválnými pískovcovými balvany, které jsou na povrchu terasy zpevněny zvětrávací kůrou. Kůra je postupně rozrušována mořem, balvany odstraňovány a ve vápnitých pískovcích vznikají mnohačetné ostré pobřežní škrapy (též označovány jako škrapy příbojové) s rozsáhlými mísovitými prohlubněmi. Oválné pískovcové balvany nezískaly svůj tvar postupným opracováváním mořem, jak bychom se mohli domnívat, ale jsou výsledkem kulovitého vyvětrávání pískovcových lavic. O této skutečnosti nás přesvědčují oválné balvany vystupující z rozvětralé pískovcové stěny nad abrazní terasou. Právě v této pískovcové stěně pro nás příroda připravila téměř abstraktní umělecké dílo. Mnohé kulovité výklenky, dutiny, hřbítky a otvory se spojují do bizarně členěné skalní stěny. Tyto zvětrávací tvary jsou označovány jako tafoni a v mediteránní oblasti se s nimi setkáváme. Pískovcová stěna je pokryta odolnější ochrannou kůrou. Z nitra hornin migrují minerální roztoky a na povrchu skalní stěny krystalizují. Podmínkou vzniku kůry je sezónní provlhčování hornin a následné vysychání a výpar v období s vysokými teplotami. Vnitřní části pískovcové stěny zvětrávají, místy je narušena i povrchová kůra. Vznikající dutiny tak mají vytvořeny pevné ochranné lemy a dovnitř se rozšiřují, což je pro tvary typu tafoni typické. Návštěvou této zajímavé oblasti mysu Asprokavos si můžeme zpestřit pobyt na jihu Korfu. Do zátoky, u níž se svahový hřbet s těmito tvary nachází, vede značená nezpevněná cesta z vnitrozemské osady Spartera.
 

Karel Kirchner
Zeměpisné sdružení