Roháče

Roháče se rozkládají na rozloze přibližně 400 km čtverečných, přitom asi 260 z nich je součástí Tatranského národního parku (TANAP existuje od 6.2.1987). Roháče tvoří prvohorní žula a krystalické břidlice.

V tomto turisty velmi oblíbeném pohoří vynikají mohutné vrcholy, které tvoří typickou vysokohorskou skupinu s dokonale vyvinutými glaciálními formami. Nejvyšší štíty vytvářejí nerozlučnou dvojici štíhlých skalnatých vrchů, které se podobají dvěma čertovým rohům a také proto dostaly toto docela trefné pojmenovaní.

Ostrý Roháč

Průměrná roční teplota vzduchu dosahuje pouze 2° C, v nejvyšších polohách se dokonce pohybuje kolem nuly. 
Z flóry a fauny zde můžeme uvidět medvěda hnědého, kamzíka horského, sviště horského či orla. Z rostlin je pak zajímavý plesnivec alpínský (protěž), hořec ledovcový apod.

Kdeže všude Roháče leží a s kým sousedí? Co to jsou Liptovské Tatry, Liptovské hole? Co jsou vlastně Západní Tatry?

Tak tedy: základním horským celkem jsou Tatry. Ty se dělí na dva geomorfologické celky - na Slovensku Západní Tatry a Východní Tatry, v Polsku Zachodnie Tatry a Wschodnie Tatry (hranice v Polsku postupuje Dolinou Suchej Wody do L´aliového sedla), na Slovensku po hlavním tatranském hřebeni nad Tichou dolinu, do sedla Závory v bočním hřebeni Liptovských kóp. Ze sedla klesají pak do Kóprovej doliny a pokračují až do Podbanského.

Poměrně známé je dělení Východních Tater na Vysoké Tatry (na Slovensku 26 x 17 kilometrů s plochou 260 km2, v Polsku 81 km2) a Belianské Tatry (vápence a břidlice s plochou 67,5 km2) s hraničním Kopským sedlem.

Baranec

Základ pojmenování části Západních Tater vytvořili už kdysi dávno místní obyvatelé. Orava měla své Roháče, Liptov, Liptovské hole. Název Roháče se původně vztahoval pouze na dva "rohaté" (zdvojené) štíty hlavního hřebene - Ostrý Roháč (2084 m n. m.) a Plačtivý (2126 m n. m.). Postupně se tento název rozšířil i na nedaleký Volovec (2063 m n. m.), Tri kopy (2136 m n. m.), Hrubú kopu (2166 m n. m.) a Baníkov (2178 m n. m.). To jsou Roháče v paměti obyvatel Liptova. Miloš Janoška (1884-1963) zavedl však i název "skupina Roháčov", kterou umístnil mezi sedlo Pálenica a sedlo Pod Deravou.

Baníkovské sedlo

Za současné pojmenování a členění částí Západních Tater je třeba poděkovat dvojici dnes již zemřelých kartografů, profesoru RNDr. Emilu Mazúrovi a profesoru RNDr. Michalu Luknišovi (1916-86). Jejich pojmenování a členění povrchu Slovenska vešlo v platnost roku 1977 a je dnes takovéto:

Roháče - hlavní skalnatý hřeben Západních Tater od sedla Pálenica po Volovec, severní rozsocha po Rákoň, jeho rozsocha Predné Zábrati a celá Roháčská dolina. Nejvyšším vrcholem je Baníkov (2178 m n. m.).
Osobitá - severní vápencová oblast Západních Tater mezi Oravicí a Látanou dolinou, která oblast odděluje od Roháčů. Nejvyšším vrcholem je turisticky nepřístupný vrchol Osobité (1687 m n. m.).
Sivý vrch - nejzápadnější vápencová oblast Západních Tater s hranicí sedlo Pálenica-Bobrovecká dolina-Jalovská dolina. Nejvyšším vrcholem je Sivý vrch (1805 m n. m.).
Liptovské Tatry (největší část Západních Tater) s hlavním hřebenem od sedla Pod Deravou po Tomanovské sedlo včetně jižních rozsoch a dolin + jižní rozsochy a doliny vybíhající z Roháčského hřebene. Liptovské Tatry tedy hraničí s oblastí Sivého vrchu. Nejvyšším vrcholem je Bystrá (2248 m n. m.), která je současně nejvyšší horou v celých Západních Tatrách.
Liptovské kopy - turisticky nepřístupný hřeben mezi Tichou a Kôprovou dolinou na severu ohraničený sedlem Závory. Nejvyšším vrcholem je Veľká Kopa (2052 m n. m.).
Červené vrchy - vápencová oblast hlavního hřebene mezi Tomanovským a Ľaliovým sedlem. Nejvyšším bodem je vrchol Kresanica (2122 m n. m.).

Pro úplnost se stručně zmíním i o polské části (Roháče jsou jednoznačně slovenský název, ale patří díky hraničnímu hřebeni i Polákům). Ti dělí Zachodnie Tatry na tyto podcelky: Grześ (Lúčna), Ornak, Czerwone Wierchy a Kasprowy Wierch.

První pleso

Turisticky atraktivní jsou Roháčske plesá nacházející se v Roháčske dolině ve stupňovitém amfiteátru, který klesá na východ do Smutné doliny. Na jihu se zvedá rameno klesající od Troch Kop v hlavním Roháčskem hřebeni. Na západě je amfiteátr zakončen mírným hřebenem, za kterým se nachází Spálená dolina a na severu jsou nízká skaliska s prudkým svahem směrem do Roháčske doliny.

Druhé pleso

Okolí Roháčských ples je porostlé kosodřevinou, pouze na jižní straně Prvního a Čtvrtého Roháčskeho plesa je kamenitý povrch. Čtvrté pleso nemá žádný viditelný přítok ani odtok. Roháčský potok odtéká až ze Třetího Roháčskeho plesa a přes Druhé a První teče na východ do Smutné doliny.

Druhé a Třetí pleso

Okolím všech čtyř Roháčských ples vede naučná stezka, která je přístupná pěšky v období od 16. června do 31. října. Výstup od parkoviště Adamcula nad chatou Zverovka je možný oběma směry.

Čtvrté pleso

jméno jezera; plocha v ha; délka v m; šířka v m; hloubka v m; nadm.výška;
Vel´ké Roháčske (Dolné nebo také První) pleso; 2,22; 198; 140; 6,5; 1562;
Druhé Roháčske pleso; 0,21; 80; 34; 1,3; 1650;
Tretie (Prostredne) Roháčske pleso; 0,61; 123; 64; 3,7; 1653;
Čtvrté (Horné) Roháčske pleso; 1,45; 214; 104; 8,1; 1719;

Jan Hájek
Zeměpisné sdružení