Za duchy starého San Franciska.

Běžní návštěvníci kalifornského San Franciska, kteří sem přijedou jen na pár dní, uvidí jen velmi povrchně nejznámější a nejhezčí památky. Je to ale škoda, protože toto krásné a proslulé americké město toho nabízí mnohem víc. Kromě zajímavého mořského akvária se žraloky, ponorky z druhé světové války a starých lodí v přístavu, má návštěvník možnost absolvovat i nejrůznější výlety - na bicyklech, elektrických koloběžkách nebo pěšky - při kterých je zaveden do míst, kam se běžný krátkodobý návštěvník nepodívá. Jednou z takových kupodivu velmi oblíbených atrakcí je večerní "lov duchů San Franciska", kterého se účastní ti, kdo mají rádi tajemno a nadpřirozeno a zároveň se chtějí dozvědět i něco zajímavého z historie města, co by asi v tištěných průvodcích marně hledali.

Vycházka za duchy starého San Franciska se koná každý den kromě úterý v 19  hodin. Jejím cílem je jedna z nejstarších čtvrtí města, která se  nazývá Pacific Heights. Tato čtvrť byla snad nejméně postižena  ničivým zemětřesením v roce 1906 a proto se v ní nachází hodně malebných a starobylých dřevěných domů i luxusních rezidencí bohatých rodin z počátku 19.století i z údobí "zlaté horečky".

Základnou k výpravě za tajemstvími San Franciska je starobylý secesní Queen Anne Hotel na rozhraní ulic Sutter a Laguna. Už cestou k němu míjím nevelkou opuštěnou vilu s nabídkou pronájmu. Jak jsem před pár lety četl v místních novinách, jedná se o dům, kde nikdo nechce bydlet, protože po záhadné smrti jednoho z nájemníků se tu prý v noci ozývají podivné zvuky.

V hale a salóncích hotelu se už shromažďují zájemci a platí po dvaceti dolarech staršímu vousatému muži, který bude naším průvodcem po  záhadách starého města. Zatím dostáváme kávu a malý zákusek a ve velkém salónu pak obsáhlý výklad o zajímavostech starobylé čtvrti. Sám hotel je prý velmi záhadný - byl postaven na místě někdejšího kostela a hřbitova. Mnozí ze zdejších zlatokopů, lupičů či falešných hráčů nezemřeli přirozenou smrtí. A právě tak i někteří z hostů tohoto hotelu, kteří dodnes prý nenašli klid a znepokojují někdy hotelové hosty v podobě mlhavých postav a větších či menších světelných kotoučů.

Některé z nich skutečně můžeme vidět na snímcích, které tady pořídili hosté i náhodní návštěvníci. Samozřejmě je nám umožněno prohlédnout si celý starobylý přepychový hotel, který mi hodně připomíná svým secesním zařízením, chodbami i starými výtahy, hotel z hororového filmu s Jackem Nickolsonem.

V úzkých chodbách a zákoutích mám tísnivý pocit - jako by mne neustále někdo neviditelný sledoval. Ten pocit mi potvrzují i ostatní návštěvníci a později i průvodce. Prý se jedná o ducha někdejší majitelky Mary Lake, která už sto let sleduje hosty.

Noci v San Francisku bývají chladné a tak jsou účastníci neobvyklého výletu teple oblečeni. Také náš průvodce Jim Fassbinder, který nám prozrazuje, že se zkoumání paranormálních jevů v San Francisku věnuje už dlouhá léta, si teď obléká dlouhý nepromokavý plášť, na hlavu si dává starobylý černý cylindr a zapaluje velkou petrolejovou lampu. Vyrážíme pak do setmělých ulic města, kde se zastavujeme na nejzajímavějších místech sanfranciské historie.

Postupně tak  můžeme vidět starobylé domy (nejstarší z roku 1823), rezidenci boháčů z doby zlaté horečky, ve které prý se dodnes objevuje  duch ženy, která zemřela po neobvykle silném zážitku - poté, co obchodní společníci zabili jejího muže a nechali dopravit jeho  tělo v sudu rumu na večírek, který právě pořádala. 

Vůbec jako duchové tu zřejmě převládaly ženy - například dáma jménem Flóra, která se prý ještě dnes objevuje na ulici California nedaleko svého bývalého domu. Podle průvodce prý se tak stalo dokonce před pár lety, kdy šokovaní cestující tramvaje "cable car" byli překvapeni dámou ve starobylých secesních šatech, která prošla z jedné strany ulice na druhou napříč jejich dopravním prostředkem a pak náhle zmizela. Podle všeho prý existují důkazy toho neobvyklého jevu - výpovědi několika svědků a dokonce snímky, které pořídili.

Dalším zajímavým  místem, kam nás pan Fassbinder se svou lucernou zavádí, je patrový secesní dům, opatřený měděnou pamětní deskou. Dům nedaleko  krásného Lafayette parku byl postaven roku 1881 a bydlel v něm  známý anglický spisovatel sir Arthur Conan Doyle - autor knih o Sherlocku Holmesovi. Také tento starý pán prý občas o sobě dává vědět - jak jinak než tím, že prý lidem, kteří se octnou u jeho domu, píše nejrůznější vzkazy do jejich zápisníků.

Postupně  navštěvujeme ještě pár zajímavých míst se starobylou historií a celý výlet pak zakončujeme u velké a přepychové rezidence v subtropickém parku s palmami a velkými listy agáve. Patřila kdysi bohaté černošské dámě Mary Ellen Pleasant, která přišla do San Franciska z otrokářského jihu. Dobře se tu vdala a později rozmnožila svůj majetek natolik, že mohla pomáhat černošským otrokům v odchodu na svobodný sever a poskytovala jim také další pomoc a ubytování. Před její rezidencí můžeme na ulici dodnes vidět šest velkých starých stromů, které tady zasadili osvobození černí otroci na znamení díků. Jak vysvětluje  náš průvodce, zastávka není náhodná. Mary Pleasant prý byla znalkyní a aktivní provozovatelkou kouzel woodoo, a její rezidence je dodnes opředena tajemstvími a nejrůznějšími dohady. Také její duch se prý objevuje nablízku a komu se poštěstí a spatří ji, tomu prý přinese úspěch. Tentokrát se to nikomu z nás  nepodařilo. Ale přesto jsme se rozcházeli obohaceni - nejen o malou světélkující figurku ducha San Franciska a zajímavé materiály od  našeho průvodce, ale hlavně o poznatky z doby starého města zlatokopů, dávných rezidencí a noblesních dam - dávno zaniklé atmosféry a ducha města na poloostrově v Pacifiku.

Vladimír Kříž
San Francisko, Jihlava