Svatý Dominik a svatý Vavřinec z Chrudimi

Ozve se rána jako z děla. Ač na ni všichni přítomní dobrých 10 minut čekáme, přesto nás překvapuje tak, že leknutím nadskakujeme nebo nám alespoň přebíhá mráz po zádech. Přitom se nejedná o nic jiného než o zvuk zvonu svatého Dominika, který nám jediným úderem oznamuje, že je čtvrt na dvanáct.

Stojím v severní věži kostela Nanebevzetí panny Marie v Chrudimi, ve výšce zhruba 30 metrů nad Resslovým náměstím. Je slunná sobota s datem 13. září a v Chrudimi, držiteli Ceny Moderní obce "Historické město roku 2007", se koná Den otevřených dveří památek. To je skvělá příležitost dostat se i tam, kde to jindy jde jen s obtížemi.

Kostel Nanebevzetí panny Marie

Kromě volně přístupné hlavní části kostela Nanebevzetí panny Marie, bezesporu nejvýraznější dominanty města, se dnes otevírají dveře také v jeho boční části a zpřístupňuje se tak točité schodiště čítající 145 schodů, zčásti kamenných, zčásti dřevěných až do nevelkého prostoru, kde vedle sebe už po staletí visí zvony sv. Dominik a sv. Vavřinec. 

Zvon sv. Dominik

První jmenovaný je menší zato ale starší. Odlit byl údajně v roce 1450. Srdce sv. Dominika je ze železa, ploché a jeho nárazovým tónem je gis1. Na rozdíl od svatého Vavřince, který nyní už jen v poklidu odpočívá, vyzvání svatý Dominik dodnes každou neděli a svolává tak lid k modlitbě na pravidelnou bohoslužbu. Jen několik málo centimetrů od něj visí obrovský, přes 4 tuny těžký, již zmíněný, zvon sv. Vavřince. Jak napovídá latinský nápis na jeho horní části, tento zvon s nárazovým tónem e1 pochází z rukou mistra Ondřeje zvaného Ptáček. Odlit byl roku 1501 v Kutné Hoře.

Zvon sv. Vavřinec

Chrudimské zvony obecně mají za sebou neveselou historii. Zasloužily se o ni požáry způsobené úderem blesku a později rozsáhlé rekvizice za první a druhé světové války. Doufejme, že dnes už jim nic špatného nehrozí a nejen Dominikovi a Vavřinci, ale i dalším chrudimským zvonům, se blýská na dobré časy.

Klára Lakomá