Marocké súky

Atention! Atention! Tudíž pozor! Ne, nejsme ve Francii, ale v Maroku, kde vedle arabštiny je francouzština nejužívanějším jazykem.

To nás jenom upozorňuje nějaký dopravce, který vede osla naloženého těžkým nákladem a prodírá se uzounkými uličkami doslova nabitými zájemci či "čumily". Úzké uličky vroubené z obou stran obchůdky s nejroztodivnějším zbožím jsou dokladem toho, že vše se tu odehrává na veřejnosti. Jsme v jednom z největších marockých měst, Fesu. Místní jsou oděni do dlouhých galábií s kapucemi různých barev, ale je vidět i evropské oblečení. Sem tam potkáváme i "modré muže", hrdé Tuarégy.

Neopakovatelná atmosféra je umocněna vůní exotického koření, které je umně navršeno do pyramid na pultech obchodníků. Zaslechneme zvuky džembe, afrického bubínku. Musíme dávat pozor, abychom nezašlápli malinké živé želvičky deroucí se z bedničky na zem. Míjíme chlapíka, který nese alespoň 10 živých svázaných slepic jako jeden balík. Hned naproti od řezníka se na nás dívá velbloudí hlava. Všude hory ovoce a prodavači, kteří do chraptění i do omrzení vychvalují své zboží. V těchto zeměpisných šířkách je neodmyslitelným rituálem i neuskutečněného nákupu smlouvání, při kterém má vždy navrch ten, kdo vykřikuje bankrot!, bandit! a podobná srdceryvná slova, když se cena povážlivě snižuje.

Prodíráme se pracně dál, míjíme marocké školáky ve slušivých uniformách, kteří na nás vesele pokřikují bon jour! Ženy, hlavně mladší, mají obličej nezahalený, ale šátky na hlavě mají všechny.

Lidé se mě ptají, odkud jsme, říkám Číki, Číki, oni hned na to volají Ahlaj – vítej! Opodál je holičská oficína, kde lazebník "tančí" kolem zákazníka, aby jej oholil či jen přistřihl vous.

Zvláštní kapitolou jsou kovotepci, kteří vytvářejí překrásná díla a rovněž tak výrobci a i prodejci koberců s berberskými motivy, různých velikostí od velkých až po malé tzv. modláky.

Co dodat? Byl jsem šťastný, že mě bylo dopřáno ne sice poprvé, ale na vlastní oči vidět tuto zajímavou krásu a poznat in natura život morockých obyvatel. Inšalláh, když Bůh dá, třeba zas někdy mássalama, nashledanou, Maroko!

Bohumír Krepčík
Zeměpisné sdružení