Hlavní stránka

Hobart

(24.01.2008)

Cesta do hlavního města Tasmánie nás stála hodně energie hlavně kvůli čtyřem defektům postupně na Renčiném zadním kole. Fakt smůla. Samotné město ale působí velmi dobrým dojmem.

Hobart se rozkládá v zálivu na jihu země a hned nad ním se tyčí 1270 m vysoký dominantní Mt. Wellington. My jsme v Hobartu strávili dvě noci u našich nových známých, které jsme potkali 2 týdny předem na trajektu a kteří nás k sobě pozvali. Měli parádní bydlení pod lesem na úpatí zmíněné hory s působivými výhledy na pobřeží. V Hobartu jsme nemohli opomenout návštěvu národního muzea, kde je plno zajímavých expozic. Nás nejvíce zaujala ta o tasmánském tygrovi, pravděpodobně již vyhynulém vačnatci predátorovi velikosti psa s pruhovanou srstí. Poslední byl chycen v roce 1936 a od té doby nikdo věrohodně neprokázal, že ho spatřil. Další zajímavá expozice je věnována tasmánským aborigincům, kteří byli v minulosti vyhubeni bílými přistěhovalci do posledního jedince.

Tasmánský čert – další zvířátko v ohrožení

Tasmanian devil je další vačnatec, kterému hrozí vyhubení. Jedná se o šelmu velikosti takové robustnější kočky a hlavou medvěda. Populace těchto jedinečných tvorů v posledních letech klesla na méně než polovinu a to hlavně díky nádorovitému onemocnění, jehož příčinu se vědcům zatím nepodařilo odhalit. Dalším velkým faktorem úhynu těchto zvířat je automobilismus. Mnohá zvířata končí pod koly aut, když se na okrajích cest živí sraženými klokany atd. Úbytek těchto tvorů je tak rychlý a velký, že vědci a zoologové očekávají během pár let úplné zmizení tohoto druhu z divoké přírody. V zoologických zahradách a parcích budou v izolaci zachráněni, ale bude to jen pár kusů. My jsme se v jednom z parků byli na ně podívat a opravdu je to velká škoda. Zvířata jsou to velmi zajímavá.

Další úmorná trasa

Vedla tentokrát z Hobartu na sever kolem jezera Great Lake, na němž je postavena vodní elektrárna vyrábějící 48 % tasmánské energie. Některé úseky cesty vedly po roletovité šotolině, přes kopce a proti silnému větru. Celkem utrpení. Jeden den nastaly razantní změny teplot. Ráno bylo chladno, kolem poledne se během chvilky oteplilo zničehonic na více než 30° C, odpoledne teplota začala klesat a večer už jsme měli ruce zmrzlé během jízdy. V noci pak byly jen pouhé 4° C. Také jsme museli projíždět oblastí, kterou právě zasáhl požár. Cesta byla bezpečná, ale oblaka kouře z nedalekého hodně velkého požáru jsme museli překonat. Nebylo to nic příjemného.

Okolím města Mole Creek

Zde jsme navštívili známou fabriku na med, kde jsme si mohli ochutnat asi ze 30 druhů medu, který zde vyrábějí. Byl to fakt zážitek ochutnávat malinový, čokoládový, meruňkový, vanilkový a další druhy. Zajeli jsme též do jeskyně Marakoopa Cave, která je plná krápníků a dalších útvarů. Největší zajímavostí je ale přítomnost červů jménem “glow worms”, kteří žijí na jeskynním stropě a produkují světlo. Při úplné tmě si pak připadáte jako pod hvězdnou oblohou. Opravdu intenzivní zážitek.

Cradle Mountains

Jedná se asi o největší přírodní zajímavost na Tasmánii. Nádherné, nedotčené pohoříčko přitahující ročně statisíce turistů a horalů z celého světa. Právem je zařazeno na Seznamu světového dědictví UNESCO. My jsme zde strávili dva parádní dny a vylezli si i na dominantní skalnatý vrchol Cradle Mountain třpytící se v jezeře Dove Lake. Tyto hory a celý národní park na nás zanechaly opravdu velký dojem. Příroda a krajina byla opravdu nezapomenutelná.

Loučení s Tasmánií - jak jinak než se zvířátky

Když jsme odjížděli z Cradle Mountains a tím v podstatě pomalu končili náš pobyt na Tasmánii, zažili jsme něco velmi výjimečného. Najednou nám přes cestu přeběhl před očima quoll, takové hnědobíle puntíkované zvířátko podobné trošku lišce a trošku kočce. Asi o 5 minut později si to přes cestu zničehonic mašíroval wombat. Poodjeli jsme asi další 3 minuty a vrchol zvířecí podvečerní show ve volné přírodě byl zde….kolem cesty běžel tasmánský čert. K tomu všemu jsme měli pěkný západ slunce a tak jsme si už opravdu krásnější rozlučku s Tasmánií přát nemohli.

Závěrem

Po více než třech týdnech a 1200 našlapaných kilometrech na tomto zajímavém ostrově jsme se s Tasmánií rozloučili a lodí se vrátili zpět na pevninu do Melbourne. Odtud budeme dále pokračovat po JV pobřeží, pak do Modrých hor, do Canberry a pak do Sydney

Další díly:
1. kapitola
2. kapitola
3. kapitola
4. kapitola
5. kapitola
6. kapitola
7. kapitola
8. kapitola
9. kapitola
10. kapitola
11. kapitola
12. kapitola


 

Martin Stiller
www.cyklocestovani.cz

Další články z tohoto státu Další články tohoto autora

 
 DatumAutorPředmět
Aktivity
Geooblasti
UNESCO
Fotobanka
Průvodce
Ingema-TV
Počasí
Rešerše
iZone
Foto scan

Alpy
Altaj
Kavkaz

Kurzy Potřebujete zjistit kurz exotické měny? Toto tlačítko vám s tím pomůže.
 
Ockovani Chystáte se do exotické země? Zjistěte si zde, zda byste se neměli nechat naočkovat!
 
RoutePlanner Jedete na dovolenou autem? Nechte si navrhnout nejlepší cestu!
 
Letiste Musíte nebo chcete letět letadlem? Pak se vám třeba budou hodit tyto informace!
 
Autori Zajímá vás kdo píše články na Ingemě? Představení alespoň některých autorů najdete zde.

 

Na našem serveru funguje elektronický obchod, takže máte možnost nakupovat fotografie z fotobanky online. Bližší informace naleznete zde.
 


1999-2015©Ppress
veškeré texty, fotografie, obrázky, mapy apod. jsou chráněny autorskými právy jednotlivých autorů a vydavatelství Ppress.
Je výslovně zakázáno jejich jakékoli šíření, publikování či dokonce prodej za úplatu.
Info: Ppress