Hlavní stránka

Hanza - půl tisíciletí obchodu

(12.02.2008)

První stopy hanzovní organizace vznikaly v Anglii za vlády anglického krále Jindřicha I. v 11. století. Kupci a obchodníci mezi sebou uzavírali spolky na podporu a ochranu obchodu. Hlavní impuls k vzniku hanzy v dnešním slova smyslu vzešel kolem roku 1160 z baltského prostoru, kde se ustanovilo společenství vestfálských, saských a lübeckých dálkových kupců, kteří pravidelně obchodovali s baltským ostrovem Gotland.

Ve středověkém Německu nebyla tak silná královská moc, jako byla např. v Anglii nebo ve Francii. Proto byla německá města nucena zajišťovat si ochranu před svévolí místních knížat, loupeživých rytířů či před piráty sama. Za tímto účelem a i k prosazování svých ekonomických zájmů zakládala městské svazy, mezi kterými byla nejvýznamnější a největší severoněmecká hanza. Ta hájila nejen obchodní zájmy, ale dokázala se, a to bylo důležité, prosadit i vojensky.

Brémy

Hanza (spolek, sdružení) byla původně společenstvím kupců s německou osadou Visby ze západního pobřeží největšího švédského ostrova Gotland. Ve 13. století se začala formovat jako spolek měst. Základnu tvořila zejména německá města na březích Baltského moře vzniklá v průběhu východní kolonizace – Lübeck (1143), Riga (1201), Rostock (1218), Dorpat (1224), Wismar (1228), Reval (1230), Stralsund (1234), Gdaňsk (1238). Počátek sloučení jednotlivých hanzovních měst započal v roce 1241, když se spojily Lübeck s Hamburgem, aby hájily obchod po Severním a Baltském moři. V roce 1247 k nim přistoupil Braunschweig jako stanoviště obchodu indického a levantského, roku 1248 Stada, roku 1256 Brémy s městy vestfálskými a roku 1293 vendeská města Rostock, Wismar, Stralsund a Greifswald. Přidávala se další i neněmecká města jako např. Bruggy.

Gdaňsk

Hanza bylo zájmové sdružení dálkových obchodníků, kteří ovládaly oblast Severního a Baltského moře od Flander až po východní Pobaltí a západní Rus. Toto sdružení zastupovalo své členy vůči cizím mocnostem jako samostatná právní osoba. Dálkoví kupci měli stejné povolání, srovnatelný sociální původ a rozvětvené příbuzenské svazky, byli jednotní ve svých cílech a v jejich prosazování. Hanza brzy získala rozhodující podíl na obchodě díky své kvalitní obchodní koncepci, která zahrnovala pozemní i námořní obchod s příslušnou specializací. Organizační páteř tvořily obchodní osady kontory, velkoryse privilegované místní vrchností. Hanza si monopolizovala práva na zprostředkovatelský obchod mezi Anglií, Nizozemím, Skandinávií, Livonskem a Rusí. Svoje faktorie (dvory) si založila po celé severní Evropě. V Londýně k hanze patřil od roku 1474 Stahlhof (anglicky Steelyard), komplex obytných budov, obchodních domů a skladišť na levém břehu Temže. Další dvory existovaly v Bruggách, Bergenu, Visby, Stockholmu, Kaunasu.

Hamburg

K hanze patřila města Lübeck, Bremen, Hamburg, Braunschweig, Rostock, Wismar, Köln am Rhein, Greifswald, Lüneburg, Stendal, Magdeburg, Dortmund, Essen, Gdaňsk, Riga, Tallinn a mnohá další. V Novgorodě patřil k hanze dvůr sv. Petra. Počet hanzovních měst se blížil ke dvěma stům.

Ze zemí východní Evropy se vyváželo obilí, kůže a kožešiny, vosk, med, dřevo, jantar, sledi; ze západní Evropy sukna, vína, kovové výrobky, drahé předměty z jižní Francie a Itálie; na sever Evropy se dováželo koření a luxusní zboží z Orientu, slad a pivo (do Norska). Ze severu se naopak vyváželi koně z Dánska, slanečci a sušené ryby z Norska a ze Švédska.

Lübeck

Nejdůležitějším dopravním prostředkem byla 20 metrů dlouhá a 7 metrů široká loď kogga, která uvezla 200 tun nákladu a jejíž posádku tvořilo 25 mužů. V hanzovních městech se používaly dřevěné jeřáby s otáčivými rameny, které se používaly k nakládce a vykládce zboží. To se do skladišť převáželo v přístavních člunech zvaných leichter.

Wismar

Hanzovní města patřila díky prosperujícímu obchodu k nejbohatším v Evropě, doslova v nich kvetla řemesla a umění. V roce 1356 byl spolek měst při Baltu označen jako „Německá hanza“. Po roce1357 se hanza vzhledem ke své velikosti rozdělila na „čtvrti“. V Lübecku sídlila vendeská hanza, v Kolíně nad Rýnem vestfálská hanza, v Braunschweigu saská a v Gdaňsku prusko-livornská hanza. S rostoucím hospodářským významem se v hanze soustřeďovala silná politická a vojenská moc a ta se nejvíce projevila při vojenském konfliktu s Dánskem, když dánský král Waldemar IV. Atterdag v roce 1361 přepadl a zpustošil hanzovní město Visby. Téměř osmdesát měst se spojilo proti agresorovi a v devítileté válce Dány porazily a donutily ho k mírové smlouvě. Ta byla podepsána mezi hanzou a Dánskem ve Stralsundu v roce 1370 a potvrdila obchodní privilegia, svobodu obchodu a držení čtyř dánských měst hanzou na dobu 15 let. Tím hanza upevnila své obchodní, politické i vojenské postavení na severu Evropy a zcela ovládla obchod na Baltu. Mimo Dánů měla hanza problémy i s četnými nájezdy pirátů. Proto roku 1377 vystoupila tvrdě proti mořskému loupežnictví a roku 1382 byl Balt definitivně očištěn od těchto drzých vetřelců.

Nejvyšší instancí hanzy bylo shromáždění všech členů – Hansetag. To bývalo svoláváno nepravidelně a byla na něm vydávána rozhodnutí o bojkotu zboží nebo o vyloučení jednotlivých členů. Největším trestem byl Verhansen - vyloučení ze spolku. Shromáždění bylo většinou svoláváno do Lübecku – „krále hanzy“. Hanza neměla společnou pokladnu. Její armádu a flotilu tvořily vojenské a námořní síly jednotlivých měst nebo se využívalo najatých žoldáků.

Jak už to v historii bývá, po rozkvětu a vrcholu moci přichází úpadek a pád. Ve druhé polovině 15. století začala postupně hanza upadat. Na vině byly jednak hluboké rozpory uvnitř spolku, každé město vehementně prosazovalo své zájmy a prospěch, zejména Lübeck. Další ranou hanze byl rozvoj vlastního obchodu Anglie, Švédska, Dánska, Ruska a Nizozemí po objevení nové cesty indické kolem Afriky a objevení Ameriky. Obchod dostal poněkud jiný směr. Hanza postupně ztrácela svá privilegia na zahraničních trzích. V roce 1494 byl zrušen kontor v Novgorodu, později ho následovalo uzavření Stahlhofu v Londýně. Během 16. století hanza ztrácela své bývalé postavení a řada měst od ní odpadávala. Zbylá hanzovní města udržovala ze všech sil kontory v Bergenu až do roku 1775, v Antverpách, kam byly přeneseny z Brugg, dokonce do roku 1863.

Gdaňsk

Velkou ranou pro hanzu byla třicetiletá válka. Podnětem k jejímu vzniku byla druhá pražská defenestrace dne 23. 5. 1618, kdy bojovně naladění Češi shodili místodržícího Viléma Slavatu z Chlumu, Jaroslava Bořitu z Martinic a písaře Filipa Fabricia z okna pražské radnice do hnoje (byl náhodou pod oknem a tak se svrženým téměř nic nestalo). Válka hanze zasadila smrtící ránu, pro Německo byla zhoubou. Vestfálský mír, podepsaný dne 24. 10. 1648 rakouskými Habsburky (Ferdinandem III.) a francouzským králem Ludvíkem XIV. v Münsteru, Habsburky a Švédy v Osnabrücku vedl k rozkladu Německa. Hanza sice vstoupila v jednotu říše Německé, netvořila však republiku vybudovanou na pevných základech. Bylo to jen pouhé sdružení měst pro případ války a hájení obchodních zájmů.

Anglický Stahlhof roku 1666 vyhořel. Byl sice znovu vystavěn a patřil Lübecku, Hamburgu a Brémám, ale v roce 1853 byl definitivně prodán anglické železniční společnosti a na jeho místě stojí nádraží v Cannon Street.

Poslední Hansetag se konal v Lübecku v roce 1669 za účasti pouze 8 měst. Po polovině tisíciletí hanza ztratila svojí sílu a vliv.

Hamburg - radnice

Přesto si hanzovní města zachovala dodnes svou zajímavou tvář na panoramatech přístavních čtvrtí, kde kdysi vévodily sýpky, skladiště, jeřáby, cihlové budovy. Na náměstích hanzovních měst dodnes stojí radnice a některá obepínají stále mohutné hradby. Svůj půvab a blahodárný vliv hanzy si zachovala do současnosti například pobaltská hanzovní města Riga a Tallinn. I přes téměř půlstoletí trvající období „budování socialismu“ ve druhé polovině 20. století v rámci společenství tehdy zvaného Sovětský svaz si města zachovala svojí tvář nejrozvinutějších měst země s mnoha ceněnými kulturními a sakrálními památkami, nikoliv jen panelovými sídlišti. Na německých i polských bývalých hanzovních městech je i dnes vidět, jak se v období středověku rozvíjela, jak byla mocná a bohatá, a i ta si svůj ráz zachovala dodnes (zde bych uvedl jako dominantní naštěstí druhou světovou válkou téměř netknuté Brémy a naopak těžce postižený, dnes polský, Gdaňsk). Ač hanza již dávno pominula, dvě spolkové země SRN se stále ke své historii hrdě hlásí i svým současným názvem Freie Hansestadt Bremen a Freie und Hansestadt Hamburg. Řada bývalých hanzovních měst (např. Wismar, Lübeck, Bremen, Stralsund, Visby aj.) je vedeno na seznamu památek světového kulturního dědictví UNESCO.

Související články:

Bergen

Bruggy

Riga

Tallinn


 

Jan Hájek
Zeměpisné sdružení

Další články z tohoto státu Další články tohoto autora

 
 DatumAutorPředmět
Aktivity
Geooblasti
UNESCO
Fotobanka
Průvodce
Ingema-TV
Počasí
Rešerše
iZone
Foto scan

Alpy
Altaj
Kavkaz

Kurzy Potřebujete zjistit kurz exotické měny? Toto tlačítko vám s tím pomůže.
 
Ockovani Chystáte se do exotické země? Zjistěte si zde, zda byste se neměli nechat naočkovat!
 
RoutePlanner Jedete na dovolenou autem? Nechte si navrhnout nejlepší cestu!
 
Letiste Musíte nebo chcete letět letadlem? Pak se vám třeba budou hodit tyto informace!
 
Autori Zajímá vás kdo píše články na Ingemě? Představení alespoň některých autorů najdete zde.

 

Na našem serveru funguje elektronický obchod, takže máte možnost nakupovat fotografie z fotobanky online. Bližší informace naleznete zde.
 


1999-2019©Ppress
veškeré texty, fotografie, obrázky, mapy apod. jsou chráněny autorskými právy jednotlivých autorů a vydavatelství Ppress.
Je výslovně zakázáno jejich jakékoli šíření, publikování či dokonce prodej za úplatu.
Info: Ppress