Hongkong (Xianggang) - Čína

Již 10 let patří území tohoto asijského ekonomického tygra znovu k Čínské lidové republice, ne však pod jeho výkonnou správu.

Čínská říše Hongkong ztratila po první opiové válce v roce 1841. Kamenitý ostrov tehdy od 26. ledna patřil Britům. Při druhé opiové válce ztratila Čína další území severně od ostrova Hongkong na pevnině a byla donucena podepsat v Pekingu další smlouvu, v níž Britové získali Kowloon a Nová Teritoria. V roce 1898 podepsala Čína s Velkou Británií smlouvu o devadesáti devítiletém pronájmu těchto území.

Tato území se začala využívat jako výrobní oblast. Jejich rozkvět urychlil jednak nástup čínských komunistů, ale i korejská válka v 50 letech. Značně se rozvíjelo bankovnictví, pojišťovnictví a další finanční služby, město se stalo jedním ze světových finančních center. Výhodou Hongkongu na rozdíl od ČLR nepřátelského Taiwanu byla vzájemná spolupráce s "Pekingem". Oba partneři na spolupráci vydělali. Přes Hongkong přicházely i první zahraniční investice do ČLR.

Dne 19. 12. 1984 podepsala Velká Británie s ČLR dohodu o navrácení těchto území zpět po 99 letech pronájmu, tedy k 1. červenci 1997. Na základě těchto dohod a základního zákona "Zvláštní administrativní oblast Hongkong" přijatého na 3. zasedání sedmého Všečínského shromáždění lidových zástupců z dubna 1990 má Hongkong na 50 let zaručenou existenci samostatného právního, politického a ekonomického systému. Čínská vláda tak realizuje princip politiky "jedné země, dvou systémů", princip "správy Hongkongu obyvateli města" a princip "vysokého stupně autonomie". Tato tři ustanovení znamenají, že ústřední orgány ČLR nemohou zasahovat do záležitostí, které spadají do autonomních práv zvláštní administrativní oblasti. Vláda této oblasti má rozhodující slovo v záležitostech právních, politických a ekonomických. Hongkongská vláda má podle základního zákona volno k volbě prostředků, kterými bude své pravomoci a funkce vykonávat.

Hongkong se nachází na jihovýchodním pobřeží Číny při 22° 20´severní šířky a 113° 50´-114° 25´východní délky severně od Jihočínského moře. Na severu sousedí s provincií Kuang-tung, s městem Shenzhen (Šen-čen). Toto město se před dvěma desítkami let stalo jednou z prvních "zvláštních ekonomických zón". V této největší ekonomické zóně jsou největší roční přírůstky HDP z celé Číny, dokonce vyšší než v Hongkongu. Město má v současnosti již více obyvatel než Hongkong.

Rozloha Hongkongu je 1092 km2, počet obyvatel v roce 2007 dosáhl 6,35 milionu. Z těchto údajů vyplývá značná hustota osídlení. Blíží se 6000 ob./km2 (v Kowloonu dokonce dosahuje 1 milionu ob./km2 - tedy nejvíce na světě)!

Hongkong je rozdělen na čtyři administrativní části: kontinentální Kowloon, Hong Kong Island, New Territories (Nová území) ležící na severu pevniny a zaujímající 90 % území Hongkongu a Islands (přilehlých 234 ostrovů). Hlavním městem je přístavní Victoria na ostrově Hongkong. Uprostřed tohoto ostrova se nachází hlavní obchodní centrum. Na východ od něj leží centrum námořního obchodu, dále je zde Wan Chai s mnoha kluby a restauracemi a obchodní Causeway Bay. Plná zahrad a zeleně je část Peak.

Kowloon, jižní Tsim Sha Tsui, Jordan a Yau Ma Tei jsou také plné hotelů, obchůdků i hypermarketů. Mong Kok je spíše čtvrtí obytnou. Celé město je 24 hodin denně v pohybu jakoby se rojící centrum peněžních transakcí. Obyvatelé města mají jako svoje priority nezávislost na zbytku země, svobodu podnikání, demokracii. Tak, jak to vyplývá z výše uvedených dohod a základního zákona.

Já jsem do Hongkongu přiletěl Boeingem 737-700 společnosti China Airlines ze Shanghaie na moderní letiště Chek Lap Kok (HKG), které bylo otevřeno dne 6. 7. 1998 na umělém ostrově spojeném s ostrovem Lantau. Staré letiště Kai Tak bylo uzavřeno v noci z 5. července 1998 pro svojí nevyhovující polohu téměř v centru přelidněného Kowloonu (letadla létala jen desítky metrů nad budovami).

Z letiště jsem odjel hotelovým mikrobusem do čtvrti Jordan v Kowloonu (příjemná služba hotelu o hosta, doprava z letiště až do hotelu k recepci). Tento hotel Nathan *** má 516 pokojů a stojí na ideálním místě v rušném obchodním centru. Po ubytování jsem šel na "průzkum terénu". Vydal jsem se po nejrušnější třídě Nathan Road a po turistické Tsim Sha Tsui s mnoha bary, restauracemi a obchody. Protože byl téměř večer, procházka "městem, které nikdy nespí" byla o to zajímavější. 

Zářily ulice, zářila nejen na mě osmdesáti osmi patrová 415 metrů vysoká budova IFC - INTERNATIONAL FINANCE CENTRE TOWER. Zatím je pátou nejvyšší budovou světa za Taipei 101 (101 pater, výška 509 metrů), Petronas Tower v Kuala Lumpuru (88 pater, výška 452 metrů), Sears Tower v Chicagu (108 pater, 442 metrů) a Jin Mao v Shanghai (88 pater, 421 metrů). Brzy o své místo přijde. Už se staví v Dubaji 808 metrů vysoká budova Burj Dubai (bude mít 162 pater a dokončena má být v roce 2009). Dále se staví v Moskvě sto osmnácti patrová, 612 metrů vysoká Russia Tower. Dokončena má být v roce 2012, Chicago Spire bude mít 150 pater, výšku 610 metrů a dostavěno bude v roce 2010, v New Yorku budují Freedom Tower se 102 patry a s výškou 541 metrů-dokončena bude v roce 2011, v Busanu v Republice Jižní Korea je před dokončením Busan Lotte Tower se 107 patry a výškou 494 metrů. V Shanghai se staví 101 poschoďový World Financial Center s výškou 492 metrů a bude dokončen v roce 2008, ve stejném roce má být dokončena v Mekce v Saúdské Arábii "jen" se 76 patry 485 metrů vysoká Abraj Al Bait Tower. Zde v Hongkongu bude dostavěna sto osmnácti patrová budova International Commerce Center vysoká 484 metrů v roce 2010. Inu budovy v rozvíjejícím se globalizovaném světě rostou do výše jako houby po dešti.

Druhý den jsem celý věnoval prohlídce "voňavého přístavu". Tak Hongkongu říkají místní obyvatelé. Vyjel jsem historickou lanovkou nahoru na vyhlídku 552 metrů vysokého vrcholu Victoria Peak. Okouzlil mě nádherný pohled na přístav i jeho okolí. Po návratu "dolů" jsem navštívil bělošskou tržnici Stanley market.

Oběd jsem si dal v plovoucí restauraci v přístavu Aberdeen na jihozápadě ostrova Hongkong. Odpoledne jsem odjel metrem na návštěvu New Territories a na jejich východě navštívil poloostrov Sai Kung. Pak jsem se ještě "přesunul" k taoistickému chrámu Ching Chang a starobylé části Yuen Long. Nastal večer a tak mi nezbývalo než se vrátit do hotelu, navečeřet se a pak ještě vyjít na krátkou večerní procházku rušného Kowloonu.

Třetí den mého pobytu v Hongkongu jsem dopoledne odjel do obchodní čtvrti Wan Chai a Causeway Bay. Po úspěšném nakupování jsem odtud přejel k zábavnímu Ocean parku. Největší akvárium na světě jsem vynechal, už jsem viděl podobná v San Diegu, australském Sydney nebo japonské Osace. Vrátil jsem se ještě jednou do New Territories aspoň částečně nahlédnou do speciální ekonomické zóny Shenzhen. To je velká výrobní oblast s vlastním přístavem, sítí hotelů, obchodů, burzou cenných papírů a samozřejmě neomezeným svobodným trhem s levnou pracovní silou a značnými daňovými úlevami. To vše podporuje levnou výrobu zejména spotřebního zboží, textilu a elektroniky.

Kdo z naší generace neměl doma jako dítě nebo "dorostenec" "angličáka", kalkulačku, tranzistorové rádio nebo jeho rodiče barevný televizor značky "Made in Hongkong"? Snad každý něco měl a to jsem vyjmenoval jen nepatrnou část možných věcí, které byly a jsou u nás k dostání, nyní již pod značkou "Made in China". Kvalita výrobků z ČLR ale často bývá odlišná od našich norem, proto bych doporučil obezřetnost při jejich nakupování, zejména od trhovců pocházejících z jihovýchodní Asie. Nejen "super" cena je nejdůležitější.

Můj pobyt, den před 10. výročím navrácení Hongkongu Číně bohužel končil a ráno mi nezbylo, než odevzdat klíč od pokoje a vydat se zpět přes most Tsing Ma na umělý ostrov u ostrova Lantau, projít celní a pasovou kontrolou, nastoupit do Boeingu a vydat se zpět do ze všech zemí nejkrásnější, do České republiky.

Jan Hájek
Zeměpisné sdružení