Hlavní stránka

Svobodné Heřmanice

(25.05.2007)

Na půli cesty mezi Opavou a Bruntálem kvetou májové třešně a šípkové růže kolem Svobodných Heřmanic. Když vjedeme do vesnice, nelze si nevšimnout břidlicové krytiny na střechách starých stavení. Břidlice se tu používala na chodníčky k chalupám, na terásky, prokládaly se jí kamenné zdi hospodářských budov a hlavně se tu odedávna těžila v okolí.

Na kraji vesnice, hned za kravínem, je zatopený lom. Roman Kudela se v neoprenu a s lahvemi na zádech chystá k zanoření do ledové hlubiny. Na Heřmanice začal jezdit v roce 1978 už jako patnáctiletý potápěč. Na "pincku" z Krnova, kde bydlel, s bombami na zádech. Hned se mu tu zalíbilo, a tak potápění spojoval s pobytem v přírodě. Na Svobodné Heřmanice jezdil trénovat. Dodnes potápěčský výcvik na volné vodě z heřmanického "šifru" ("šifr" - místně "břidlice") patří k nejprestižnějším v České republice.

Svobodné Heřmanice - jezero

Starosta obce, Radomír Pražák, se do Svobodných Heřmanic přistěhoval z nedalekého Horního Benešova. Místo si ale zamiloval, a každé ráno ho můžeme zastihnout na procházce s pejskem vesnicí. Tak se dovíme, že dnes mají Svobodné Heřmanice 535 stálých obyvatel. Většina z nich sem přišla po Druhé světové válce z Frenštátska. Společně s Rumuny, Slováky, ale také Volyňskými Čechy - osídlovali vesnici po odsunu Sudetských Němců. Do války měla obec přes tisíc obyvatel!

Místní tu mají školu, dvě hospody, poštu a kostel. Tak jako pan starosta i oni si váží přívlastku "Svobodné" v názvu obce. "Svobodu" - osvobození od roboty si totiž vybojovali jejich dávní předchůdci. V minulosti obec žila z břidlicových lomů. Lom byl zdrojem příjmů místních obyvatel a břidlice ze Svobodných Heřmanic byla známá i daleko za hranicemi regionu. Práce v lomu však ustaly v 50. letech 20. století. V r. 1994 se lom vrátil do majetku obce.

Štípání břidlice - paní Kuchařová

Přestože před půl stoletím byl lom zaplaven spodní vodou, přítomnost kvalitní břidlice podnikavé lidi nenechávala v klidu. Jedním z nich byl i zdejší farář P. Polášek. Polášek byl vůbec zvláštní člověk, choval velblouda, lamu a osly. Na začátku 60. let minulého století začal nejprve s tatínkem Geni Kuchařové a o prázdninách se studenty sbírat břidlici na povrchu a zpracovávat ji. Paní Kuchařová a pan Červenka si dobře vzpomínají na tu dobu, kdy sami také pracovali při těžbě břidlice. Jako vzácnou relikvii uchovávají fotografii, která zachycuje při práci P. Poláška, tatínka Geni Kuchařové a lamu.

Pan Červenka s nůžkami na štípání břidlice

Bývalý havíř Pavel Červenka našel v břidlicovém lomu práci v roce 1964. Z té doby má ještě kladívko a nůžky na opracovávání břidlice. "To je jako jízda na kole, to nezapomenete," říká pan Červenka a předvádí, jak dlátem a kladivem lámali horninu, poté co ji přestali dobývat z hlušiny na povrchu. V lomu pracovalo 8 chlapů a 10 žen. Velbloud měl přes záda brašny s nalámaným materiálem a odvážel ho na místo zpracování na střešní tašky. Velblouda pak vystřídali osli; ale i tak to byla dřina.

Pan Červenka

Břidla se lámala shora a postupovalo se dolů k vodě. Nalámané tabule chlapi nejprve tlačili po dřevěných stupních jak po žebříku k drážce na hraně. Pak se nalámaná hornina navalila na kus plechu zapřažený za oslíky a vlekla se k místu zpracování. Tam se o ni ženy málem pobily. Ideální byly totiž tabule, kde nebyl vtroušený kámen. Jen ty se dobře štípaly.

Nejdřív se břidlice zpracovávala přímo v lomu. Později se navážela do dědiny, kde se v zimě v hale stříhaly tašky. Ženy břidlici dlátkem a kladívkem štípaly; paní Geňa to umí dodnes. Neomylně pozná co je břidlice a co už kámen i když oči laika nevidí žádný rozdíl. Pak přiloží šablonu podle velikosti krytiny, obkreslí ji hřebíkem a obrys nejdříve nahrubo oklepe speciálním kladívkem. Nůžkami se pak přesně olámal tvar. Všechno je možné předvést ještě i dnes. Dírky do tašek si už pokrývači dělali sami, později s vývojem techniky 2 dírky navrtaly ženy už při výrobě.

Práce to byla těžká, zvláště v zimních mrazech, kdy ještě hala nestála. Přesto oba pamětníci na ni vzpomínají rádi. – Když pršelo, schovali se do boudy a hráli karty, pak zas těžili "od nevidím do nevidím". Někdy se udály i příběhy humorné, třeba jak pan Červenka před utopením zachraňoval farářovic lamu… Tak tomu bylo do let 1976 - 77.

Pan starosta na zdejších lidech obdivuje jejich životní sílu, ať už jsou to sedmdesátníci jako paní Kuchařová nebo pan Červenka. Je na ně spolehnutí, drží pohromadě, a když je třeba, spolupracují.

Roman Kudela nám mizí v hlubině. Zatopený břidlicový lom ve Svobodných Heřmanicích má jednu z nejčistších povrchových vod v České republice. Ale může se stát, že v hloubce budeme vidět sotva na dva metry. Kolem jsou krásné scenérie skalních převisů a kolmých stěn. Na dně zaplaveného kaňonu najdeme starou studnu. "U studny" je "poutním místem potápěčů". Kolem se prohánějí okouni, candáti a plotice. Je to tak obrovský vodní prostor, že ho Roman dodnes celý neprozkoumal. 110 m široký, 460 dlouhý, s maximální hloubkou 37 metrů. Dnes ho stále častěji navštěvují i potápěči z Polska a Rakouska. Během víkendu se tu vystřídá až 300 potápěčů.

Kouzlo jezerní kotliny umocňují zatravněné haldy hlušiny s náletem bříz a jívy a stále zelenými jehličnany. Uprostřed roztroušených porostů jsou místa k táboření. Přestože se sem čtyřicet let "jezdí na vandr", lokalita tím není poznamenaná. Dokonce, jak uvidíme, i pod vodou jsou kontejnery na odpadky. Kdysi to byl jednolitý přírodní útvar, dnes se opět dobývá břidlice z hlušiny, stroje se zakusují do návozu a vítr nese prach na jezerní hladinu. Práce na "šifru" by měly být ukončeny do r. 2011, pak se místo zrekultivuje a bude dál sloužit rekreaci.

Svobodné Heřmanice sice nemají kulturní památky, ale mohou se pyšnit tradicí zpracovávání břidlice a krásnou přírodou. Jednou týdně zavedou kroky pana starostu na "šifr". Má s sebou foťák a čeká na svůj záběr. Nejkrásnější prý je pahorek za tratí, jak ranní slunce lemuje stromy a shlíží na koleje.

Dokument Svobodné Heřmanice se bude vysílat 9. 6. 2007 na ČT 1 v pořadu Náš venkov.


 

Jaromír Šlosar

Další články z tohoto státu Další články tohoto autora

 
 DatumAutorPředmět
20:34 06.07.Svoboda  
Aktivity
Geooblasti
UNESCO
Fotobanka
Průvodce
Ingema-TV
Počasí
Rešerše
iZone
Foto scan

Alpy
Altaj
Kavkaz

Kurzy Potřebujete zjistit kurz exotické měny? Toto tlačítko vám s tím pomůže.
 
Ockovani Chystáte se do exotické země? Zjistěte si zde, zda byste se neměli nechat naočkovat!
 
RoutePlanner Jedete na dovolenou autem? Nechte si navrhnout nejlepší cestu!
 
Letiste Musíte nebo chcete letět letadlem? Pak se vám třeba budou hodit tyto informace!
 
Autori Zajímá vás kdo píše články na Ingemě? Představení alespoň některých autorů najdete zde.

 

Na našem serveru funguje elektronický obchod, takže máte možnost nakupovat fotografie z fotobanky online. Bližší informace naleznete zde.
 


1999-2015©Ppress
veškeré texty, fotografie, obrázky, mapy apod. jsou chráněny autorskými právy jednotlivých autorů a vydavatelství Ppress.
Je výslovně zakázáno jejich jakékoli šíření, publikování či dokonce prodej za úplatu.
Info: Ppress