Mexiko a Mexičané

Jaké je Mexiko a Mexičané? Latinskoamerická země s rozlohou téměř 2 mil. km² (15. místo světa), počet obyvatel počátkem třetího tisíciletí dosáhne 100 milionů (koncem roku l998 asi 98 milionů). Pro zajímavost: v roce l968 žilo v Mexiku 46 mil. obyvatel. To znamená, že počet obyvatel se za 30 let zvýšil 2,13 krát.

Latinskoamerická země s rozlohou téměř 2 mil. km2 (15. místo světa), počet obyvatel počátkem třetího tisíciletí dosáhne 100 milionů (koncem roku l998 asi 98 milionů). Pro zajímavost: v roce l968 žilo v Mexiku 46 mil. obyvatel. To znamená, že počet obyvatel se za 30 let zvýšil 2,13 krát.

Severní hranice s USA jde po 32. rovnoběžce severní šířky až ke městu Ciudad Juarez ve státě Chihuahua (severně od Ciudad Juarez leží E1 Paso v USA). Odtud až po Mexický záliv tvoří hranici řeka Rio Crande del Norte. Jihovýchodní hranice má Mexiko s Guatemalou (mexické státy Chiapas a Campeche) a Belize (státy Quintana Roo jižně od Yucatánu na stejnojmenném poloostrově). Východ omývá Mexický záliv (těžba ropy, méně zemního plynu, lov langust a krabů), západ tvoří Kalifornský poloostrov se státy Baja California Norte a Baja California Sur (loví se tuňáci, těží fosfáty, měď a kamenná sůl). K Mexiku patří kalifornský záliv a pacifické pobřeží se světoznámými lázněmi Acapulco. Při pobřeží se loví zejména ústřice a krabi.

Pro povrch jsou typické náhorní plošiny. Jejich okraje lemují poledníkově se táhnoucí pohoří Sierra Madre Occidental a Sierra Madre Oriental. V Mexiku se nachází několik sopek, v minulých dnech se opět ozvala v blízkosti hlavního města Ciudad de México pětapůltisíc metrů vysoká sopka Popocatépetl. Nejnižším místem Kordiller je Tehuatepecká šíje při 95. poledníku západní délky. Jí vede pomyslná hranice mezi Severní a Střední Amerikou.

Mexiko má největší město světa, metropoli Ciudad de México (u nás často anglofilsky psáno Mexico City). Žije v něm na dvacet miliónů obyvatel. Jde pouze o hrubý odhad, počet obyvatel se vzhledem k vysoké mobilitě nedá přesněji zjistit. Do obrovské aglomerace pod téměř stálým příkrovem smogu přicházejí denně další a další lidé v naději, že se jim podaří získat zaměstnání.

Z hlediska vyprodukovaného HDP na 1 obyvatele náleží Mexiko do stejné skupiny jako Česká republika (v roce 1998 dosáhlo 6400 USD/. Primér se podílí 8 %, sekundér 28 %, terciér tvoří 64 % HDP země. Urbanizace přesáhla 70% .

Jaký je Mexičan?

Je černovlasý, tmavooký, snědé pleti, nevelkého vzrůstu, má silnou konstrukci, povahově je otevřený, komunikativní, často až naivně optimistický. Je hrdým vlastencem, ctí svůj indiánský původ. Hrdost a vlastenectví souvisí se zeměpisnou polohou. Ještě v polovině minulého století patřila značná část dnešního jihozápadu USA k Mexiku. Ke svým severním sousedům mají Mexičané poměrně rozporuplný vztah. Na jedné straně jimi opovrhují a nazývají je hanlivě ?gringos?, ale na straně druhé je v mnoha věcech napodobují a jsou na nich závislí. Mnoho Mexičanů se snaží dostat nelegálně do USA, tam si vydělat US dolary a s nimi se vrátit zpět. Ostraha hranice mezi USA a Mexikem je proto ze strany USA velmi přísná, naopak vstup do Mexika z USA je bezproblémový.

Negativní vztah mají Mexičané indiánského původu ke Španělům, historické reminiscence jejich chování vůči domorodcům, drancování aztéckých staveb atd. jsou dosud živé.

V mexické rodině dominuje muž, žena je zpravidla paní v domácnosti s hlavní úlohou při výchově dětí. Děti jsou na rodičích zcela závislé, bez jejich svolení si nedovolí skoro nic.

Nápojem značky tequila ráda bych se opila aneb Slastná směs radosti a bolesti

Pro nás je Mexičan typický svým širokým sombrérem, tmavým oblekem a kytarou, žijící ze dne na den. Také já jsem viděl mnoho spíše chudých Mexičanů, byli však všichni usměvaví a veselí. Nebylo to jen díky nápoji tequila, který se zde vyrábí z různých druhů agáve. Agáve je často jedinou možností, jak uživit sebe i početnou rodinu v horských oblastech země. Na rozsáhlých polích kolem malých horských farem roste rostlina, poměrně náročná na půdu i na práci, z níž se dají vyrobit až 4 litry destilátu. Ten musí zrát až 10 let (tomu odpovídá i poměrně vysoká cena). Pravá mexická tequila pochází z okolí města Tequila (leží 30 kilometrů severozápadně od hlavního města státu Jalisco - Guadalajary). Agáve se zde pěstuje v blízkosti řeky Rio Grande de Santiago v horách na ploše 20 000 hektarů. Mexičané doporučují konzumovat tento stále oblíbenější nápoj spolu s plátkem citronu (rozkoušeme), poté olíznout sůl s pikantní paprikou ze hřbetu ruky a pak rychle vypít obsah sklenky. Žertovně dodávají, že na závěr je ještě třeba sníst i skleničku, aby byl prožitek z tequilového obřadu zcela úplný (v duchu úsloví, že tequila je radost i bolest). Tento nápoj se dá také míchat s jinými pochutinami a vytvořit mnoho jiných velmi pikantních nápojů.

Mexičané se oddávají nejen pití, rádi konzumují potraviny vyráběné zejména z kukuřice. V každém městečku dostanete koupit tortilly. Jsou to placičky asi jako naše palačinky, balené do ruliček, chuťově velmi pikantní, voňavé, s různým obsahem, např. tacos jsou tortilly plněné kuřecím masem, frijoles mají náplň z vařených rozemletých fazolí apod. Vůbec množství vůní v městech Mexika je nenapodobitelné. Podobně je tomu i s pestrostí barev.
 

Jan Hájek
Zeměpisné sdružení