Hlavní stránka

Rezervace Tsavo - ráj divokých zvířat.

(30.11.2006)

Tropické noci pod rovníkem v Keni jsou dusné a vrtule pod stropem v mém hotelovém pokoji jen nepatrně zviřuje horký vzduch. A tak jsem rád, že dnes musím vstát už brzy ráno, kdy na obloze nad velkým baobabem v hotelové zahradě ještě vybledle září Jižní kříž.

Zdejší hotel nad vysokým mořským břehem s mořem, po kterém se teď ráno prohánějí katamarány domorodých rybářů, slouží hlavně jako příjemná a poměrně levná základna všem, kteří chtějí poznávat rezervace a vůbec keňskou přírodu nebo i domorodá města a vesnice.

Není odtud daleko do Mombasy, kterou jsem si už stačil prohlédnout. Město s více než 80 tisíci obyvateli zapůsobí poprvé na návštěvníka nejspíš pocitem kosmopolitního mraveniště s mnoha lákadly i nebezpečími. Fantastická tržiště, kde se na stáncích i hromadách prodává a kupuje snad úplně všecko, a kde uvidíte vedle sebe muslimy s hinduista i křesťany - a hlavně černé zahalené i nezahalené ženy s nákupy na hlavách. To vše provázené křikem, vůněmi i pachy zvířat a koření a také orientální hudbou.

Teď ale sedím uvnitř malého, pestře pruhovaného mikrobusu, který mě spolu s několika dalšími spolucestovateli veze do vnitrozemí, do jedné z nejzajímavějších pouštních rezervací, Národního parku Tsavo.

Vozidlo se proplétá předměstími Mombasy se "slums" plnými odpadků a projíždí nakonec kolem portugalské pevnosti fort Jesus s mnoha děly ve střílnách, která chránila vjezd do zálivu a přístav Mombasy. Tady byl největší trh s otroky a odtud odplouvaly lodě s nákladem černých otroků.

Dvoudenní safari které mám absolvovat ve společnosti slovinského novináře Bogumila a několika anglických a maďarských turistů, začíná vcelku fádně. Dlouho a nudnou cestou pouštní silnicí, při které jediným zpestřením jsou domorodé osady s domky na kůlech a střechami z palmových listů. A kikujské ženy, krásné, dlouhonohé a štíhlé, které můžeme vidět jak jdou se džbány nebo velkými kanistry z umělé hmoty ke studnám pro vodu.

To se ale brzo mění. Silnice se stává skoro nesjízdnou, až nakonec úplně mizí a zůstávají jen v poušti vyjeté koleje v narudlé půdě a v písku. Po několika hodinách jízdy se blížíme konečně k hranicím rezervace Tsavo. Tady máme příležitost navštívit masajskou vesnici, ležící o několik desítek kilometrů mimo naši trasu. Zajížďka a povinný peněžní dar náčelníkovi vesnice se nezamlouvají maďarským spolucestujícím, a tak se s Bogumilem vydáváme k Masajům sami. A nelitujeme.

Na okraji domorodé osady, skládající se z několika hliněných chatrčí kolem velkého baobabu, který je pro Masaje jediným zdrojem vody, nás vítá několik štíhlých a vysokých mužů v pestrých pláštích, jejich hezké polonahé ženy a houf dětí. Jsou přátelští a bezprostřední, chtějí si povídat a mají radost, že projevujeme zájem o jejich život.

Náčelník mi bez problémů umožňuje návštěvu vnitřku svého domu a pak pro nás obyvatelé vesnice uspořádají představení svých tanců, do kterého se zapojují i malé děti. Všichni zpívají, bezprostředně a s radostí, protože zapomínají na to, že jsme turisté - teď jsme pro ně hosté, kteří za nimi přišli ze zájmu o jejich život a kulturu.

Tance Masajů jsou skutečně zvláštní - muži s kopími vyskakují vysoko do vzduchu a vyrážejí hrdelní výkřiky. Na památku na ně si odnáším na ruce pestrý náramek, který mi daroval náčelník. Abych prý vzpomínal, abych pozdravoval doma od keňských Masajů.

A pak vjíždíme konečně do národního parku Tsavo - EAST. Na první krátké zastávce za jeho hranicí nás vítají stáda opic kolem nevelké vodní nádrže. Za ní nás čekají dlouhé hodiny cesty africkou polopouští, někdy vyjetými kolejemi terénních vozů, jindy přímo po kamení a písčitých dunách mezi trnitými keři a kolem velkých termitišť. V těchto místech má půda silně narudlou barvu. Brzy potkáváme několik velkých slonů, kterým zdejší domorodci říkají "červení sloni", protože jejich kůže je většinou zbarvená do červena od hlíny, kterou se s oblibou pohazují. Velký samec je docela blízko a my dáváme domorodcům za pravdu - povrch jeho těla je pokryt červeným popraškem. Jak tvrdí náš domorodý průvodce a řidič v jedné osobě, sloni obvykle neútočí, ale přesto raději vyrážíme, když se k nám rychle blíží. Zanedlouho nám cestu kříží celé stádo o zhruba třiceti kusech s vůdcem daleko vpředu, zatímco mláďata si drží pečlivě mezi sebou, aby je chránili, proti lvům a leopardům. Na jednoho z nich nás upozorňuje průvodce. Zvíře odpočívá ve stínu keřů, a když se zvedá, aby se vydal na lov, vidíme, že by pro tohle velké dospělé zvíře nebyla problém pořádná antilopa, ale ani sloní mládě.

Antilopy jsou skutečně blízko a zanedlouho potkáváme první stáda zeber a buvolů. To už se blížíme k širokým a líným hnědavým vodám řeky Tsavo a sledujeme její tok až k místu, kam se chodí napájet sloni. Tady na ně ale nemáme štěstí, jen nad hlavou nám krouží několik velkých ptáků marabu a na břehu zahlédneme krokodýla. Konečně přijíždíme k mělčinám, kde se mezi říčními kameny vytvořily velké prohřáté bazény - a jeden z nich je plný hrochů. Za malou chvíli jsem jich napočítal přes dvacet. U řeky se objevuje také několik párů pštrosů a když se vracíme k hranicím parku do kempu, kde máme nocovat, potkáváme ještě žirafu, která nám předvádí plavný běh mezi keři savany.

 

"Crocodile camp", kde nocujeme, je složen z bungalovů, umístěných v oáze přímo na břehu řeky Tsavo, ohrazené kamennou zdí proti zvěři a také proti krokodýlům, kteří se právě v těchto místech vyskytují ve větším množství.

Sdílím s kolegou novinářem pohodlný bungalov, který je složen ze stanové části ložnice, ale má i vlastní koupelnu se sprchou. Nemáme ale ani čas se zabydlet, protože večer nadchází "krmení krokodýlů"

Domorodý průvodce tlučením na buben a hrdelním křikem přivolává z řeky krokodýly. Brzy jich je na břehu asi deset, černoch je oslovuje jmény a hází jim kusy masa, které dvou až třímetroví ještěři hltavě požírají, aby se pak nasycení, odplazili zpět do temné řeky.

Kemp má vlastní generátor, který se na noc vypíná a tak odcházíme rychle do stanu, než se na nás vrhnou komáři a než se vše ponoří do tmy.

Druhý den brzy ráno opět vyrážíme za zvířaty do rezervace Tsavo. Tentokrát můžeme úplně zblízka pozorovat antilopy Kudu, opět zebry, velká stáda buvolů a slonů. Jen na lvy nemáme štěstí - podle průvodce jich v národním parku Tsavo-East žije jen málo. Přesto je nádherný zážitek vidět tolik zvířat v jejich přirozeném prostředí africké divočiny.


 

Vladimír Kříž
San Francisko, Jihlava

Další články z tohoto státu Další články tohoto autora

 
 DatumAutorPředmět
Aktivity
Geooblasti
UNESCO
Fotobanka
Průvodce
Ingema-TV
Počasí
Rešerše
iZone
Foto scan

Alpy
Altaj
Kavkaz

Kurzy Potřebujete zjistit kurz exotické měny? Toto tlačítko vám s tím pomůže.
 
Ockovani Chystáte se do exotické země? Zjistěte si zde, zda byste se neměli nechat naočkovat!
 
RoutePlanner Jedete na dovolenou autem? Nechte si navrhnout nejlepší cestu!
 
Letiste Musíte nebo chcete letět letadlem? Pak se vám třeba budou hodit tyto informace!
 
Autori Zajímá vás kdo píše články na Ingemě? Představení alespoň některých autorů najdete zde.

 

Na našem serveru funguje elektronický obchod, takže máte možnost nakupovat fotografie z fotobanky online. Bližší informace naleznete zde.
 


1999-2015©Ppress
veškeré texty, fotografie, obrázky, mapy apod. jsou chráněny autorskými právy jednotlivých autorů a vydavatelství Ppress.
Je výslovně zakázáno jejich jakékoli šíření, publikování či dokonce prodej za úplatu.
Info: Ppress