Národní park Torres del Paine a další parky jihu Chile, Punta Arenas

Parque Nacional Torres del Paine patří mezi nejznámější a nejvýznamnější v Jižní Americe. Založen byl v roce 1959.

Park se rozkládá na ploše 2 400 km² asi 100 kilometrů severně od chilského Puerto Natales, kde se z vyprahlé travnaté planiny ve výšce 150 m n. m. vypínají mohutné skalní stěny (vrchol Paine Grande dosahuje do výše 3 050 m n. m). Masív vznikl zdvihem z patagonských plošin (důkazem jsou sedimenty, které dříve byly na dně údolí a nyní pokrývají vrcholy žulových obelisků).

Název "paine" je odvozen z indiánského slova "modrý", podle modré hladiny zdejších jezer.

Název parku je odvozen od masívu Torres del Paine, který je tvořen třemi žulovými monolity velmi podobným věžím. Jsou to Torre Norte (2 600 m n. m.), Torre Central (2 800 m n. m.) a Torre Sur (2 850 m n. m.). Nad jezerem Nordenskjold (podle bratří Otta a Erlanda, kteří zdejší oblast prozkoumali v roce 1910) se vypíná vrchol Cuernos (2 600 m n. m.). Návštěvníci se mohou ubytovat v hotelu Explora*** v Salto Chico jižně od výše uvedeného parku.

Před zřízením parku (na konci padesátých let XX. století) toto území obývali pastevci, kteří ve snaze rozšířit své pastviny káceli a vypalovali zdejší lesy. Tato devastace je zde patrná dodnes a bude trvat ještě dlouho, než se s tímto ničením ekosystému příroda vyrovná. I tak se jedná o jedinečnou biosférickou rezervaci. V lesích a křovinách žije na 150 druhů ptáků – pštros nandu, plameňáci, kondoři, labutě černokrké, orli, datli aj. a 25 druhů savců – lamy guanaco, lišky, zajíci, skunkové a snad i pumy (neviděli jsme)

Administrativním centrem parku je Lago Pahoé, které je výchozím bodem pro pěší túry po okolí. Nejčastějším cílem těchto cest je ledovec Grey a Lago Grey. Cesty jsou překvapivě kvalitní, upravované a dobře značené. Chcete-li oblast řádně prozkoumat, budete potřebovat pobýt asi 2 týdny. Za návštěvu rozhodně stojí ledovcová jezera Lago Paine, Lago des Torres, Lago Dickson, Laguna de los Perros, říčky s peřejemi a vodopády.

Chilské národní parky spravuje instituce CONAF (Corporación Nacional Forestal) se sídlem v hlavním městě Chile Santiago de Chile. V chilské části Patagonských And se nachází více jak patnáct přírodních celků s různým stupněm ochrany. Nejvyšší poskytují národní parky, národní rezervace a přírodní památky. Uvádím nejznámější: Parque Nacional Alerce Andino, Parque Nacional Bernardo O´Higgins, Parque Nacional Hornopirén, Parque Nacional Chiloé, Parque Nacional Isla Magdalena, Parque Nacional Laguna San Rafael, Parque Nacional Pumalin, Parque Nacional Puyehue, Parque Nacional Vicente Pérez Rosales, Reserva Nacional Cerro Castillo, Reserva Nacional Magallanes, Reserva Nacional Río Simpson, Reserva Nacional Tamango atd. Z výčtu je jasné, že k treku a kochání se přírodními krásami jihu Chile je zde nabídka velmi bohatá. A jak se až sem, na konec světa, dostat? Nejlépe přes Santiago de Chile nebo Buenos Aires do chilského Punta Arenas.

Punta Arenas je správním střediskem provincie Magallanes y Antartica Chilena – bránou do Antarktidy se 110 000 obyvatel. Bylo založeno roku 1842 u Magellanova průlivu původně pro vývoz hnědého uhlí. Dnes se v okolí města těží ropa a zemní plyn, chovají tradičně ovce. Město je významným bodem na cestě do Antarktidy a zpět (obdobně, ale zatím méně je využívána argentinská Ushuaia). Je zásobárnou potravin, pohonných hmot pro antarktické výpravy a z Antarktidy zpět se sem přivážejí odpadky, které se zde likvidují. Severně od Punta Arenas se nachází město Puerto Natales (využívá se k cestám do NP, zejména NP Torres del Paine). Toto město je zbudováno z plechu. Ten chrání obyvatele proti nepříjemnému patagonskému blizzardu La Escoba de Dios (koštěti větrů).

Jan Hájek
Zeměpisné sdružení