Tallinn - Estonsko

Jedním z pokladů kulturního dědictví světa je historické jádro estonského Tallinnu, jeho Staré Město. Pojďme se sem spolu vypravit na krátkou virtuální procházku. Začněme v srdci Starého Města, na Radničním náměstí.

Tento prostor před radnicí slouží již několik století jako tržiště, místo společenských akcí, ať oslav či exekucí. Dnes ho "okupují" hlavně turisté. Obdivují mimo jiné "středověké" trhy a karnevaly konané prakticky celoročně.

Kořeny těch opravdových sahají až do poloviny 15. století. Celému náměstí vévodí radnice se štíhlou, osmibokou věží. Je to nejstarší nepřetržitě fungující gotická radnice v severní Evropě. Poprvé je zmiňována ve zprávě z roku 1322. Rekonstrukce z let 1402-04 jí dala současnou podobu, která se v průběhu staletí měnila jen v detailech. V roce 2004 tedy oslavila celých 600 let.

Za prohlídku stojí vnitřní reprezentační místnosti nebo panoramatická vyhlídka z věže. Naproti radnice je další skvost - nejstarší trvale fungující gotická lékárna v Evropě (1422). Je to rozlehlá dvoupodlažní budova s vysokou střechou, vybavená původním nábytkem, ze kterého na návštěvníka dýchnou staletí. Jen někdejší léky z bylin jsou nahrazeny současnými. Je však možné koupit i léčiva připravená podle prastarých receptur.

Ve Starém Městě jsou tři významné gotické kostely. O kostelu sv. Olava pocházejí první zmínky již z roku 1267, byl to ve své době největší kostel středověké Evropy. Okolo roku 1500 byla jeho věž se 159 metry nejvyšší stavbou tehdejšího světa. Proto nemohla nesloužit lodím ve Finském zálivu jako maják, viditelný ze vzdálenosti desítek kilometrů. Dnešní rekonstruovaná věž je nižší, i tak však představuje výborný rozhledový bod. V těsném sousedství kostela je možné najít staré kupecké domy známé pod označením Tři sestry. Dalším církevním objektem je kostel sv. Mikuláše, postavený obchodníky z ostrova Gotland patronovi všech námořníků. Dnes tato impozantní stavba ze 13. století slouží výstavám, muzejním sbírkám a vynikající akustika láká k poslechu varhanních koncertů, sborového zpěvu nebo džezových vystoupení. Sakrální trojici uzavírá kostel sv. Ducha. Stavba ze 14. století hrála velmi významnou roli v kulturní historii Estonska. Byly tu například vedeny, jako první v zemi, bohoslužby v estonštině. Pracovali tu významní estonští literáti (kronikáři) a učitelé. Dochovala se originální vnitřní výzdoba, gotické dřevořezby, oltář a nejstarší veřejný hodinový ciferník. Za pozornost stojí i dominikánský klášter. Je to další nedotčená stavba z roku 1246, kterou doplňuje i původní klášter sv. Kateřiny, později doplněný o další přístavby z 16. století.

Dnes je možné navštívit tyto historické prostory s průvodci v dobových kostýmech. Hned v sousedství za zdí je pasáž sv. Kateřiny, ve které dnes sídlí ve starých domech umělci, řemeslníci a skláři. Návštěvník může obdivovat jejich um a také si hned jejich výtvory zakoupit.

Tallinn je proslulý také svými městskými hradbami. Je to impozantní stavba, zdi jsou tři metry mocné, 16 metrů vysoké a přes 2 km dlouhé. Zachovalo se 26 věží. Z těch nejznámějších jsou to Keik in de Kök, v níž sídlí městské historické muzeum, nebo vedlejší Neitsitorn, ve které byly ve 14. století vězněny prostitutky. Dnes je to kavárna a vinárna. Některé z pohledů na řadu věží budí dojem francouzského Carcassone. Dvě nejznámější věže jsou i těmi nejmladšími. Jednak Tlustá Margareta (Markéta) - nejopevněnější věž směrem k přístavu (dnes námořní muzeum) a na opačném konci hradeb nejvyšší věž - Dlouhý Hermann v areálu zámku. Na jeho stožáru je denně s úsvitem vztyčována a se západem slunce spouštěna státní vlajka.

Žádný z návštěvníků neopomene zajít do horního Starého Města. Na nejvyšším bodě Dómského vrchu stojí katedrála sv. Marie Panny (Dóm). Je to další z fungujících gotických středověkých kostelů ve městě, postavený Dány již v roce 1219 (nejstarší v Estonsku). Současná podoba je rekonstrukcí z poloviny 15. století. Za prohlídku stojí, mimo dalších cenností, náhrobní kameny významných estonských rodin. V nedalekém zámku sídlí parlament. Naproti němu je sice výrazný, historicky však nesrovnatelný pravoslavný kostel Alexandra Něvského z počátku 20. století. Dobu vlády ruských carů (od roku 1710) připomínají ve městě i další stavby, například krásný zámek Kadriorg.

Je to honosné sídlo ve stylu petrohradských a petrodvorských rezidencí. Po roce 1930 tu sídlil prezident republiky. Dnes je jedna část muzeem a druhá je opět rezidencí hlavy státu. Objekt obklopuje asi stohektarový park, který však na svou bývalou podobu teprve čeká.

Tallin, to je však hlavně současný život. Město je jedno velké staveniště. Staré, nefunkční a bez historie se bourá a je nahrazováno novými víceúčelovými stavbami. Protikladem historických kostelních dominant jsou moderní budovy hotelů a bank. Město žije čilým ruchem. Je místem setkávání domácích i cizinců. Organizuje se tu mnoho společenských akcí, jak se na hlavní město země sluší a patří. Dříve ospalé provinční město s řadou uzavřených vojenských zón se probudilo do nového života. Pokud bude mít čtenář možnost ho navštívit, stojí za to, projít nejenom Staré Město, nýbrž i jeho okolí. Je sympatické vidět hrdost lidí, kteří si po desetiletích příslušnosti do nemilovaného celku budují vlastní stát.

Ivan Farský
Zeměpisné sdružení