Hlavní stránka

Sfinga - Egypt

(16.08.2006)

Traduje se, že když koncem 18. století dorazili do Gízy Napoleonovi vojáci, účastníci velké vojenské výpravy do Egypta, tak si z nosu sfingy udělali terč pro svá děla a zničili tvář té úžasné sochy.

S největší pravděpodobností to ale není pravda, protože ze zpráv arabských autorů vyplývá, že obličej sfingy poničil už roku 1378 velký káhirský súfrí. Lidé z nedaleké vesnice ho za tento čin ubili k smrti. To není špatná metoda, jak zatočit s vandaly, ale s postupujícím letopočtem se bohužel od ní upustilo.

Velká sfinga v Gíze

Velká sfinga v Gíze je největší sochou pocházející z faraónského období v Egyptě a rozměry má skutečně úctyhodné. Na délku měří 72,55 metru, její výška dosahuje 20,22 metru a největší šířka jejího těla byla změřena na 19,10 metru. Hlava sfingy je v porovnání s tělem poměrně malá - šířka 4 metry, délka 10 metrů.

Velká sfinga v Gíze

Celá socha je vlastně vytesána z jednoho kusu kamene v místech, kde se těžil vápenec pro stavbu gízských pyramidových komplexů. Socha vznikla tak, že okolní kámen byl odtěžen a postava lva s lidskou hlavou je vytesána přímo z rostlého kamene. Je tedy zřejmé, že už v průběhu lámání kamene na stavbu pyramid se počítalo s tím, že zde tato ohromná skulptura bude. Přesto se ale nad stářím této sochy vznáší plno otazníků.

Většina odborníků se shoduje na tom, že Velkou sfingu nechal vytesat panovník Rachef. Jejich úvaha vychází především z faktu, že se sfinga nachází v těsné blízkosti Rachefova údolního chrámu, který tvoří vstupní bránu do jeho pyramidového komplexu.

Německý egyptolog Rainer Stadelman se ale domnívá, že socha je starší a že ji nechal postavit již stavitel Velké pyramidy Chufu (Cheops).

Jestliže egyptologové tvrdí, že již z podoby sochy je zřejmé, že byla vytvořena během Staré říše v době 4. dynastie a nemohou se shodnout jen na jméně konkrétního panovníka, který ji nechal vytesat, tak už ve čtyřicátých letech minulého století francouzský vědec R. A. Schwaller tvrdil, že sfinga musí být mnohem starší, protože ji velmi poničilo dlouhodobé působení vody. Socha stojí v poušti a celá tato úvaha vypadala hodně nepravděpodobně. Americký geolog Robert Schoch ale znovu oživil tuto teorii, když došel k závěru, že rozsáhlé erozní poškození sochy nemohly způsobit jen poryvy pouštního větru a že na erozi takového rozsahu se musely podílet prudké přívaly vody. Z takové geologicko-klimatické studie by vyplynulo, že sfinga byla na svém místě již v době, kdy tu naposled vydatně pršelo a kdy byla Sahara kvetoucí zahradou. To by znamenalo, že je stará minimálně 7 000 let.

Sfinga s beraní hlavou - Karnak

Sfinga, to je staroegyptská mýtická bytost se lvím tělem a lidskou hlavou. Někdy byly sfingy zpodobňovány také s hlavou sokola nebo berana. Sloužily jako strážci a ochránci, a tak staří Egypťané stavěli celé aleje těchto soch na přístupových cestách k chrámům a dalším významným stavbám.

Sfingy s beraní hlavou - Karnak

Nejvíce pozornosti ovšem na sebe soustřeďuje ta největší z nich. Arabové ji dnes nazývají Otec děsu, ale legendami byla Velká sfinga opředena už v dobách antiky. Kniha mrtvých mluví o sfinze jako o "Velkém bohu, který otvírá brány země", a tak hledači podzemních labyrintů naplněných poklady stále krouží kolem. To už je ale vyprávění spíše o lidech než o Velké sfinze.

Sfingy s beraní hlavou - Karnak

Stará říše: panovníci 3. - 6. dynastie


 

Lumír Pecold

Další články z tohoto státu Další články tohoto autora

 
 DatumAutorPředmět
Aktivity
Geooblasti
UNESCO
Fotobanka
Průvodce
Ingema-TV
Počasí
Rešerše
iZone
Foto scan

Alpy
Altaj
Kavkaz

Kurzy Potřebujete zjistit kurz exotické měny? Toto tlačítko vám s tím pomůže.
 
Ockovani Chystáte se do exotické země? Zjistěte si zde, zda byste se neměli nechat naočkovat!
 
RoutePlanner Jedete na dovolenou autem? Nechte si navrhnout nejlepší cestu!
 
Letiste Musíte nebo chcete letět letadlem? Pak se vám třeba budou hodit tyto informace!
 
Autori Zajímá vás kdo píše články na Ingemě? Představení alespoň některých autorů najdete zde.

 

Na našem serveru funguje elektronický obchod, takže máte možnost nakupovat fotografie z fotobanky online. Bližší informace naleznete zde.
 


1999-2015©Ppress
veškeré texty, fotografie, obrázky, mapy apod. jsou chráněny autorskými právy jednotlivých autorů a vydavatelství Ppress.
Je výslovně zakázáno jejich jakékoli šíření, publikování či dokonce prodej za úplatu.
Info: Ppress