Bosna a Hercegovina - Sarajevo

Bosenské Sarajevo je jednak hlavním městem celé země, je i správním střediskem obou entit - Muslimsko-chorvatské federace Bosna a Hercegovina (dále viz MCHFBiH) - Kanton Sarajevo a Republiky srbské - region Sarajevo-Romanija.

Na rozloze 141,5 km²  tu žije téměř 300 000 obyvatel (v aglomeraci přes 400 000). Ve městě sídlí nejvyšší předsednictvo - Prezídium, celostátní parlament, vláda, Ústavní soud, Centrální banka, nejvyšší orgány MCHFBiH, některé orgány Rs.

První zmínky o městě pocházejí z roku 1238 v souvislosti s výstavbou Katedrály Sv. Petra, první zmínka o Vrhbosně je uvedena v listině maďarského krále Bély IV. Původní název města vznikl pravděpodobně ze spojení slov vrh (kopec) a Bosna (řeka pramenící v údolí západně od města) Za osmanské nadvlády se město jmenovalo Saray-ovasi, Bosna-saray (saray znamená turecky palác - viz např. známé Topkapi Saray v dnešním Istanbulu).

 Později byl název Slovany zkomolen na Sarajevo (poprvé zmíněno roku 1507 v dopise správce vakufské nadace Ajas-bega v arabštině). Významně se Sarajevo do historie zapsalo 28. června 1914 atentátem na rakouského následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este. Po skončení 1. světové války zde bylo 1. prosince 1918 vyhlášeno Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Dne 6. dubna 1941 bylo Sarajevo mohutně bombardováno německým letectvem, přesně na den za čtyři roky město osvobodily partizánské jednotky. Také do sportovní historie se město zapsalo, dne 15. února 1984 zde byly slavnostně zahájeny hry XIV. zimní olympiády (známým maskotem her byl tehdy velmi populární Vučko). Šestý duben se znovu zapsal do dějin v roce 1992, začala tehdy občanská válka v Bosně. Tato válka se samozřejmě odrazila v počtu obyvatel i v jeho etnickém složení. Před ní v roce 1991 ve městě žilo 430 000 obyvatel, z toho 49,2 % bosenských Muslimů (Bosňáků), 29,8 % Srbů, 6,6 % Chorvatů a zbytek tvořily další národnosti bývalé Jugoslávie. Během občanské války v letech 1992-95 město opustilo více jak 100 000 obyvatel, asi 10 000 bylo zabito a přes 20 000 zraněno. V roce 2002 žilo v Sarajevu podle sčítání obyvatelstva  77,4 % bosenských muslimů, 12 % Srbů a 7,5 % Chorvatů.

Mnoho dávných sakrálních staveb z minulosti bylo zničeno jako např. mešita Mehmed-bega Minetoviče (prvního bosenského sandžak-bega) z let 1463-4, mešita Bali-bega Malkočeviče z let 1475-6, mešita Ajas-bega, Jahja-pašova mešita, mešita Sarače-Ismaila atd., totéž platí o křesťanských stavbách. Současné město prochází rekonstrukcí, nedostává se však dostatek financí pro rychlejší obnovu města i jeho infrastruktury.

Jan Hájek
Zeměpisné sdružení