Bosna a Hercegovina - Bihač

Bosenský Bihač má 40 000 obyvatel (2005) a nachází se na severozápadě země 15 kilometrů od chorvatské hranice v Muslimsko-chorvatské federaci, kantonu Una-Sana v opštině Bihač.

Poprvé bylo město zmiňováno v roce 1260 jako součást chorvatské církve. Roku 1262 se stalo svobodným městem a zůstalo jím až do období válek s Osmanskou říší. Celý tehdejší region Una odolával Osmanům až do roku 1463, kdy "padla" celá Bosna pod správu Turků. Město Bihač se stalo nejzápadnější částí jejich území v sandžaku Bihač. Roku 1699 byl za neustálých válek s Rakouskem sandžak zrušen a město patřilo do sandžaku Bosna. V roce 1865 Turci původní administrativní dělení obnovili, změna vydržela pouze 13 let. Roku 1878 celou Bosnu získalo a dne 19. srpna obsadilo Rakousko-Uhersko (Berlínský kongres dne 13. července 1878 rozhodl o okupaci Bosny a Hercegoviny). Nová vláda provedla velké změny. Byly budovány školy a zbourány středověké hradby (bránily rozvoji města), Bihač začal růst a to trvalo až do hospodářské krize ve třicátých letech 20. století. Ve 2. sv. válce bylo město centrem protifašistického odboje, sídlilo zde vedení Titovy osvobozenecké armády. V letech 1943-45 bylo Němci obsazeno, přesto partyzánský odpor v okolí města trval. V letech 1992-95, v době Bosenské války, se město ubránilo před vpádem Srbů.

V této Bosenské válce, při které vyústily etnické, konfesionální (náboženské), ekonomické, kulturněhistorické i politické důvody do tragických konců, byly tisíce obětí, desetitisíce zraněných a statisíce běženců. Tyto tragické události byly ukončeny až podpisem mírové daytonské smlouvy (Dayton - americké město, kde proběhla jednání o ukončení konfliktu) v Paříži dne 19. prosince 1995. Podle této smlouvy je Bosna a Hercegovina jednotný stát (nikoliv suverénní) se dvěma entitami - Muslimsko-chorvatská federace Bosna a Hercegovina (Federacija BiH) s 51 % území a Republika srbská (Republika Srpska) se 49 % území.

Pro čtenáře tohoto článku bude jistě zajímavostí administrativní uspořádání současné Bosny a Hercegoviny. Muslimsko-chorvatskou federaci Bosna a Hercegovina tvoří 10 kantonů se správními středisky (jsou uvedena v závorce): Unsko-sanský kanton (Bihač), Tuzlanský kanton (Tuzla), Posavský kanton (Orašje), Zenicko-dobojský kanton (Zenica), Bosensko-podrinský kanton (Goražde), Středobosenský kanton (Travnik), Hercegovsko-neretvanský kanton (Mostar), Západohercegovský kanton (Široki Brijeg), Kanton Sarajevo (Sarajevo), Hercegobosenský kanton (Livno). Republiku srbskou tvoří 7 regionů se správními středisky: Region Banja Luka (Banja Luka), Region Bijeljina (Bijeljina), Region Doboj (Doboj), Region Foča (Foča), Sarajevo-Romanija (Sarajevo), Region Trebinje (Trbinje) a Region Vlasenica (Zvornik).

Před válkou bylo národnostní složení v Bihači toto: 66 % bosenských Muslimů, 17 % Srbů, 6 % Chorvatů, zbytek byly jiné národnosti. V roce 2006 zde žije Srbů jen minimum, většina se přestěhovala do sousední Republiky srbské, zcela převažují bosenští Muslimové.

Pro město Bihač je přínosné, že se opět začínají navracet zahraniční turisté obdivovat okolní přírodní scenérie. Ve městě sídlí nejznámější bosenský pivovar Peminger.

Jan Hájek
Zeměpisné sdružení