Hlavní stránka

Kazaňský kreml

(10.08.2005)

Slovo "kreml" s malým "k" označovalo ve starém Rusku městský hrad nebo pevnost. Existovaly proto stovky kremlů. Do dnešních dnů se jich už ale dochovalo jen nemnoho.

Z některých zbyly pouze hradební zdi, jako například z toho, který kraloval Nižnému Novgorodu. Jinde hradby téměř zmizely, ale zachovaly se například kostely, které byly stavěny uvnitř pevností. Tak je tomu například ve Vladimiru. Při slově Kreml se ovšem snad každému vybaví především ten bezesporu nejznámější Kreml, tentokráte již s velkým "K", stojící v Moskvě. Málokdo ovšem ví, jaké souvislosti vážou ten moskevský Kreml s jiným, osm set kilometrů na východ vzdáleným kremlem v Kazani.

Chrám Vasilije Blaženého v Moskvě

Vždyť ten snad nejznámější kostel v celém Rusku - chrám Vasilije Blaženého - nechal postavit ruský car Ivan Hrozný právě na počest toho, že jeho vojska dobyla v roce 1552 Kazaň. Při jeho výstavbě se údajně nechali stavitelé inspirovat architekturou kazaňské mešity Kul-Šarif, kterou ruská vojska zcela zničila. Nejstarší věž moskevského Kremlu - Borovická, zase kopíruje kazaňskou věž Sujumbika.

Věž Sujumbika

Kazaňský Kreml je symbolem tatarské státnosti a jeho dominantou je právě sedmipatrová věž Sujumbika, duchovní symbol a pýcha Kazaně jako hlavního města Tatarstánu. Byla pojmenována po poslední kazaňské královně, jež ji nechala vybudovat nad hrobkou svého manžela Safy Gireje a která podle legendy z této věže skočila poté, co bylo její město dobyto ruskými vojsky.

Kazaňský kreml

Letos se Kazaň chystá na velkolepé oslavy tisíce let od založení města a vládcům toho moskevského Kremlu stále dělá starosti. V roce 1991 vyhlásila malá Republika Tatarstán plnou nezávislost a společně s Čečenskem se nepřipojila ke svazové smlouvě Ruské federace. Až v roce 1994 prezidenti Ruska a Tatarstánu podepsali dohodu o rozdělení kompetencí mezi Kazaní a Moskvou.

Kazaňský kreml

Kazaň, přesněji "kazan", znamená v tatarštině "kotel" - název vcelku výstižný vzhledem k bouřlivé a kypící historii tohoto města.

Průvodkyně Rimma Balzitová o historickém jádru svého města říká: "Kreml byl odedávna místem, kde se střetávala dvě světová náboženství. Tady se setkávalo křesťanství s islámem. Na území kremlu se v různých obdobích postupně nacházelo sedm kamenných mešit a více než patnáct křesťanských kostelů a chrámů. V současnosti se tu provádějí rozsáhlé restaurační práce, k výročí tisíciletí bude ale vše hotovo.

Blagověščenskij sobor

Na území dnešního kremlu bude "Blagověščenskij sobor" jako křesťanská svatyně a také mešita Kul-Šarif. Bude to jedna z největších mešit ve východní Evropě a pojme 2000 lidí."

Nová mešita Kul-Šarif

Zatímco křesťanský chrám tu stojí od 16. století, mešita Kul-Šarif je zcela nová a nese jméno té, kterou Rusové zničili. Kazaň je město s velmi výhodnou zeměpisnou polohou - již od dávných dob spojovalo Západ a Východ a i dnes hraje velkou roli v politických, ekonomických a mezinárodních vztazích. V současnosti má přibližně stejný počet obyvatel jako Praha a rozkládá se na soutoku řeky Kazanky s Volhou. Na rozdíl od jiných měst bývalého Sovětského svazu si Kazaň zachovala v historickém centru svůj půvab snoubící v sobě krásu staré islámské architektury, staveb pozdního baroka, jakož i ruských pravoslavných kostelů s typickými cibulovitými věžemi. To vše se nejvíce soustřeďuje právě v okolí zdejšího kremlu.

Rimma Balzitová o něm říká: "Rozloha kremlu je 150 000 m2, hradby měří kolem dvou kilometrů a věží se dochovalo osm. Původně jich ale bylo třináct. Hradby mají také svou zajímavou historii. V 16. století byly postaveny ze dvou řad dřevěných kůlů, mezi nimiž byl nasypán písek. Když děla střílela do hradeb, střely uvízly v písku a mnoho škody nenadělaly. Proto také Ivan Hrozný nemohl kazaňský kreml dlouho dobýt."

Kreml v Kazani

Kazaň čelila celkem třiceti ruským tažením a v odvetu jich vyslala sedm. Když ji ale oblehlo vojsko Ivana IV. Hrozného čítající 150 000 vojáků, byla to obrovská přesila. V říjnu její mohutné hradby po dvouměsíčním obléhání povolily - mimo jiné díky dánským minérům v ruských službách. Ti se podkopali pod hradby a vyhodili je do povětří. Moskevské vojsko město poté prakticky do základů rozbořilo a vypálilo. Ten dnešní kreml má tedy již jen málo společného s pevností, z doby chanátu. Rusové ho rozšířili a hradby začali stavět z kamene, který těžili na vysokém pravém břehu Volhy. Kamenné a cihlové opevnění dokončili na začátku 17. století. A stavba se jim povedla. Město sice několikrát zničil požár a neuniklo ani několika dalším obléháním, ale vždy bylo zase obnoveno, a tak může v letošním roce oslavit své tisící narozeniny.

V roce 2000 byl kazaňský kreml zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO a je skutečnou chloubou malého Tatarstánu.


 

Lumír Pecold

Další články z tohoto státu Další články tohoto autora

 
 DatumAutorPředmět
Aktivity
Geooblasti
UNESCO
Fotobanka
Průvodce
Ingema-TV
Počasí
Rešerše
iZone
Foto scan

Alpy
Altaj
Kavkaz

Kurzy Potřebujete zjistit kurz exotické měny? Toto tlačítko vám s tím pomůže.
 
Ockovani Chystáte se do exotické země? Zjistěte si zde, zda byste se neměli nechat naočkovat!
 
RoutePlanner Jedete na dovolenou autem? Nechte si navrhnout nejlepší cestu!
 
Letiste Musíte nebo chcete letět letadlem? Pak se vám třeba budou hodit tyto informace!
 
Autori Zajímá vás kdo píše články na Ingemě? Představení alespoň některých autorů najdete zde.

 

Na našem serveru funguje elektronický obchod, takže máte možnost nakupovat fotografie z fotobanky online. Bližší informace naleznete zde.
 


1999-2015©Ppress
veškeré texty, fotografie, obrázky, mapy apod. jsou chráněny autorskými právy jednotlivých autorů a vydavatelství Ppress.
Je výslovně zakázáno jejich jakékoli šíření, publikování či dokonce prodej za úplatu.
Info: Ppress