Hlavní stránka

Galapágy aneb žraloci a prehistorické potvory I.

(06.07.2005)

Po jedenácti dnech plavby od pobřeží Chile a 1680 mílích, jsme konečně dorazili k ostrovu Santa Cruz, hlavnímu ostrovu Galapág, který patří Ekvádoru, od něhož je vzdálen 970 km na východ. Společenství 6 hlavních, 12 menších a 40 maličkých ostrůvků je doslova ráj na zemi.

Velké procento fauny a flóry těchto ostrovů se nevyskytuje nikde jinde na světě. Tyto ostrovy nikdy nebyly spojeny s kontinentem a zvířata a rostliny se tam v průběhu několika stovek tisíců let nějak dostaly přes rozlehlý oceán. Postupně se přizpůsobovaly k životu na těchto ostrovech, aby se nakonec moc a moc změnily a lišily od svých kontinentálních předků. Charles Darwin na tyto rozdíly přišel, když Galapágy navštívil s lodi Beagle v roce 1835. Poznatky z Galapág mu velice pomohly k vytvoření teorie vývoje. Do doby než sem člověk přivezl velké savce, dominovali zde plazi, stejně jako v průběhu velmi vzdálené historie. Tyto malebné ostrovy byly neobydlené až do roku 1535, kdy tam poprvé zavítal člověk. Proto místní zvířata mají stále jen malý instinktivní strach z člověka.

Plavba k těmto prehistorickým ostrovům byla příjemná a ani ne tak dlouhá, přesto jsme byli moc rádi, že máme zase zemi na dosah. Puerto Ayora, hlavní město na ostrově Santa Cruz, je hlavní zastávkou pro každého turistu na těchto ostrovech, na kterých je turismus velice kontrolovaný. Jediným způsobem jak si prohlédnout okolní ostrovy, je zúčastnit se jedné z organizovaných exkurzí či potápěčské výpravy. I když člověk připluje k ostrovům na soukromé lodi, není mu dovoleno volně si proplouvat mezi břehy tohoto ekvádorského národního parku. Rozhodli jsme se tedy, že si zařídíme organizovanou potápěčskou výpravu.

Pelikán

Třetí den na Galapágách se konečně jedeme potápět. Po zaplaceni $120 na osobu se účastníme potápěčské výpravy. Bjarni, Liam, Meike a já ráno v 7:00 nasedáme na vodní taxi, které nás z naší jachty za 50 centů odváží do Puerto Ayora. Tam nasedáme do dodávky a spolu s naším divemasterem odjíždíme na sever ostrova, kde na nás čeká motorový člun. Loď je asi stejně stará jako já a podle toho také funguje. Kapitán nás vřele uvítal a ujistil nás, že motor, který se právě porouchal, bude brzo v běhu a my   vyrazíme. Po hodině a půl sezení na lodi motor stále nefunguje a kapitán lítá sem a tam a snaží se o zázrak. Průběžně nás uklidňoval a s hrůzou se potýkal s nefungujícím motorem. Po dvou hodinách motor naskočil a my jsme konečně byli na cestě do podvodního ráje. Po cestě jsme se ještě navlékli do neoprenových obleků, abychom byli připraveni čelit studenému Humboltovu proudu, který omývá břehy Galapág.

Po připlutí k ostrovu Seymour jsme byli připraveni. Postupně jsme naskákali do vody a rychle se potopili do hloubky 20 metrů. Liamovi potopeni trvalo trochu déle a tak jsme se zatím drželi balvanu na dně oceánu, aby nás silný proud neodnesl a čekali na něj. Jak se tak držím a koukám kolem sebe, najednou vidím obrys něčeho dost nebezpečného. Deset centimetrů od mého úchytu na kameni leží ryba škorpion (Skorpion Fish), která je známa svým smrtelným jeden. Málokdy ji člověk uvidí, protože stejně jako chameleon mění barvy, aby se maskovala a splynula s okolím. Byl jsem rád, že místo ní jsem se držel opravdového kamene. Liam se k nám mezi tím připojil a my jsme mohli začít naše podvodní dobrodružství.

White Tip

Pomalu jsme se přemisťovali k místu, kde má být plno žraloků. Po cestě jsme ještě viděli několik rejnoků a pár skupin krásně barevných ryb, kterých bylo všude ohromné množství. Nechtěl jsem o nic přijít. Rychle jsem se tedy koukal na všechny strany. Najednou mě zamrazilo. Párkrát jsem v životě už viděl žraloky. Tentokrát jsem ale koukal na skupinu 30-ti žraloků. Navíc měli všichni otevřenou hubu. Vypadalo to celkem komicky. Byli ve skupině, která byla nasměrována do proudu, který jim mezi zubaté čelisti vnášel malé rybky, kterým tak krátký život končil. Jejich lov byl tím pádem velice lehký. Žraloci se skoro ani nemuseli hýbat a voda jim neustále přinášela další dobrůtky.

V těchto místech byl proud neobyčejně silný a my jsme se drželi okolních kamenů jako klíšťata. Já jsem ještě jednou rukou držel podvodní foťák a snažil se fotit ty dvou až tří metrové krasavce. Díky foťáku jsem se párkrát a nechtěně odpoutal od kamene a skončil jsem asi půl metru od jednoho z těch šedých macků. Nejprve mně nebylo do zpěvu, když se na mě asi pět vylekaných žraloků otočilo a dávalo mě najevo, že na mě nejsou zvědaví. Pomalu jsem se radši přemístil do mého stanoviště a pevně se uchytil jiného kamene.

Říkal jsem si, že když mi ani jeden z nich nic neudělal, asi jim moc nevadíme. Pomalu jsem se k nim zase přiblížil a chytil se kamene jen asi půl metru od jednoho ze žraloků. On si v proudu s otevřenou hubou jen tak hrál a já jsem se ztěží držel jednoho z kamenů, abych ho mohl vyfotit. Žralok si na mě po chvíli zvykl a přestal si mě všímat.   Byl to moc zajímavý pocit, být členem skupiny žraloků, kteří na mě vůbec nemají chuť, diky velkému množství potravy, kterou jim oceán tak výborně servíruje.

Cow fish

Dovolili nám tam s nimi zůstat pěknou chvíli a kochat se krásou a dokonalostí jejich hydrodynamických těl. Byl ale čas pokračovat. Pustili jsme se kamenů, aby nás proud mohl odnášet dál podvodním světem ostrova Seymour. Neustále bylo na co koukat. Různobarevné korály, různých velikostí a tvarů svou krásou výborně doplňovaly všude přítomné rejnoky a skupiny ryb všelijakých barev. Dokonce se na nás připluly podívat dvě, metr dlouhé, mořské želvy. Byly zvědavé a nebály se přiblížit. Najednou se na nás z modrého pozadí oceánu připluli podívat další žraloci. Byli ale větší než žraloci White Tip, které jsme viděli na začátku ponoru.

Podle tvaru čelisti jsem po chvíli zjistil, že to jsou kladivouni. Tito žraloci jsou většinou plaší a tak jsme byli moc rádi, že se nám ukázali. Jejich skoro čtyřmetrová těla opravdu budí respekt. I když jsem věděl, no spíše doufal, že mě nic neudělají, radši jsem se pohyboval velmi pomalu. Doufal jsem, že se ke mě přiblíží ještě více, abych si je mohl pořádně prohlédnout. Byl jsem ale připraven vyfouknout velké množství bublin, abych je od sebe při nejhorším odehnal. Bublin se totiž bojí. Byli natolik zvědaví, že se k nám přiblížili tak na čtyři metry, potom se ale otočili a znovu zmizeli v azurové modři oceánu.

Čas pod vodou se nám krátil a my jsme museli znovu na hladinu. Bjarni se po vylezení zpět na loď pozvracel. Říkal, že dýchání stlačeného vzduchu z potápěčské bomby mu nedělá dobře a že zvrací po každém ponoru. Druhý ponor si ale prý nesmí nechat ujít. Vůbec jsem se mu nedivil. Potápění ve zdejších vodách, plných života všelijakých forem, je neuvěřitelné.

Stopem přes tři oceány 1

Stopem přes tři oceány 2

Stopem přes tři oceány 3

Stopem přes tři oceány 4

Stopem přes tři oceány 5

Stopem přes tři oceány 6

Stopem přes tři oceány 7

Stopem přes tři oceány 8

Stopem přes tři oceány 9

Stopem přes tři oceány 10

Stopem přes tři oceány 11

Stopem přes tři oceány 12

Stopem přes tři oceány 13

Stopem přes tři oceány 14

Stopem přes tři oceány 15

Stopem přes tři oceány 16

Stopem přes tři oceány 17

Stopem přes tři oceány 18

Stopem přes tři oceány 19


 

Martin Duda

Další články z tohoto státu Další články tohoto autora

 
 DatumAutorPředmět
Aktivity
Geooblasti
UNESCO
Fotobanka
Průvodce
Ingema-TV
Počasí
Rešerše
iZone
Foto scan

Alpy
Altaj
Kavkaz

Kurzy Potřebujete zjistit kurz exotické měny? Toto tlačítko vám s tím pomůže.
 
Ockovani Chystáte se do exotické země? Zjistěte si zde, zda byste se neměli nechat naočkovat!
 
RoutePlanner Jedete na dovolenou autem? Nechte si navrhnout nejlepší cestu!
 
Letiste Musíte nebo chcete letět letadlem? Pak se vám třeba budou hodit tyto informace!
 
Autori Zajímá vás kdo píše články na Ingemě? Představení alespoň některých autorů najdete zde.

 

Na našem serveru funguje elektronický obchod, takže máte možnost nakupovat fotografie z fotobanky online. Bližší informace naleznete zde.
 


1999-2015©Ppress
veškeré texty, fotografie, obrázky, mapy apod. jsou chráněny autorskými právy jednotlivých autorů a vydavatelství Ppress.
Je výslovně zakázáno jejich jakékoli šíření, publikování či dokonce prodej za úplatu.
Info: Ppress