Stopem přes tři oceány 1.

V Airlie Beach jsem konečně ušetřil dost peněz na to, abych začal realizovat mou vysněnou cestu kolem světa. Asi si myslíte, že mám hodně peněz a vlastním jachtu na které si teď budu užívat a obeplouvat svět. To určitě ne.

Peníze na koupi vlastní lodě jsem neměl a nemám, proto jsem se musel ohlížet po nějaké lodi, na kterou bych mohl nastoupit jako posádka.

Již od mého ranného mládí jsem miloval dobrodružství. Po přečtení knih o mořeplavectví a exotických krajinách na druhém konci planety, jsem začal snít o dobrodružné cestě kolem světa, které bych se zúčastnil i já. Můj domov byla ale komunistická republika s omezenými možnostmi a žádnou svobodou. Snil jsem tedy dál.

Jako sedmnáctiletý gymnazista jsem se v roce 1993 vypravil do USA jako výměnný student na roční stáž. Po roce v high school jsem dostal baseballové stipendium na universitu a zůstal jsem tam další 4 roky. V roce 1998 jsem odletěl do Melbourne hrát baseball za jeden z jejich ligových teamů. Tam jsem se konečně dostal k jachtaření a věděl jsem, že starý sen by se mohl proměnit ve skutečnost. Jachtařil jsem tedy v lokálním jachtařském klubu a sbíral zkušenosti. Můj sen se pomalu, ale jistě měnil ve skutečnost.

Pro více zkusenosti jsem odjel do městečka Airlie Beach na severovýchodním pobřeží Austrálie, což je brána k ostrovům Whitsunday, kde jachtaření a potápění doslova kvete. Tam jsem deset měsíců pracoval na charterové jachtě jako Deckhand (assistent kapitana) a získával další zkušenosti pro můj plán a dlouholetý sen. V průběhu pobytu v Airlie Baech jsem si ještě udělal kapitánské zkoušky a potápěčský průkaz Divemaster s předpokladem, že mi tyto kvalifikace později pomohou sehnat místo v posádce na nějaké jachtě, která podniká mou vysněnou dobrodružnou cestu.

Taková loď se dá sehnat na internetových stránkách, které jsou buď vytvořeny lidmi, kteří na jachtě cestují a nebo jsou vytvořeny agenturami, které se specializují na hledání a umísťování lidí na soukromé i komerční lodě.

Já jsem se právě pomocí jedné internetové stránky skontaktoval s lidmi, kteří právě teď plují (cestují) po Tichém ceánu a navštěvují exotické ostrovy jako Samoa, Tuvalu a Fidži. Jak už jsem se zmínil, mám rád dobrodružství a tak chci cestu kolem světa provést za velmi malé náklady a poprat se s úskalími, které mně to připraví.

Bylo mi tedy potěšením, když mi Rixzene, kapitánka lodi Karmaladen zdělila, že platit nemusím nic. Běžně se totiž posádka lodi dělí o útraty za jídlo, které se koupí pro všechny. Někdy kapitán chce, aby posádka přispívala na jídlo, naftu a dokonce i na poplatky za přístav v případě, že loď použije placené kotviště či přístav.  Někteří kapitáni a vlastníci lodi si z takového cestování dělají výdělečnou činnost a chtějí poplatky i ve výši $US40 na den za to, že s nimi člověk pluje a cestuje. Proč by ale člověk platil, když může plout zdarma. Vypadá to, že má budoucí kapitánka nechce prostě žádné peníze. Já nebudu placen, ale platit také nic nemusím. Je to vynikaící příležitost jak levně cestovat do končin, kam se člověk nedostane ani autem ani letadlem.

Martin Duda