Hlavní stránka

Špicberky 92

(05.01.2001)

Mroži nás také jako první místní obyvatelé, kromě všudypřítomných zvědavých opeřenců, přišli osobně uvítat na ostrově. Přes svou mohutnost (až 4,5 metru, 2,5 tuny) se ukázali být sice velmi zvědavými, ale dosti plachými a opatrnými brachy.

Robinsoni na mrožím ostrově

Slovo úvodem

6. srpna v noci, kdy se měl konečně po čtrnácti dnech plavby Baltským, Severním a Norským mořem a Severním ledovým oceánem objevit na horizontu Barentsova moře temný obrys ostrova Edgeîya, se po celém severním obzoru roztáhla zdánlivě nepřekonatelná bariéra ledového pole. Vedoucí mezinárodní expedice viditelně znervózněl. Jestliže led nedovolí proplout k ostrovům a vylodit se na jeden z nich, je jedna z důležitých částí programu ohrožena. Kapitán dává stočit loď k západu. Celé hodiny pozorujeme po pravoboku neproniknutelné hradby ledových ker. Jdeme spát, ráno je moudřejší večera.


A bylo. Ráno nás budí halas na palubě a jas zářícího slunce. Vybíháme na palubu a žasneme nad krásou pohledu, který se nám naskýtá. Oceania, polské výzkumné plavidlo Oceánologického institutu, kotví v širokém průlivu na dohled od ostrova Edgeîya, jehož vysoké tabulové hory jsou hluboce zbrázděny a dosud okrášleny tajícími sněhovými jazyky. Hlubina jeho širokého zálivu Tjuvfjorden se ztrácí daleko na severu, ale na západě se opět objevuje masivem hor. Daleko za obzorem vystupují nad horizont ledovcem přikryté ostré štíty východního pobřeží ostrova Špicberk vzdáleného asi šedesát mil. Kolem lodi proplouvají po temně modrém moři ojedinělé ledové kry nejfantastičtějších tvarů a jemných odstínů modři. A asi kilometr od lodi se v moři rýsuje temný masiv nevelkého skalnatého ostrova podbarveného rezavě hnědou až bronzovou mozaikou tundrové vegetace a sněhových polí. Tento ostrov se během řady následujících dnů stane dočasným útočištěm pěti dobrovolných robinsonů - dvou oceánologů z Gdaňska a nás tří, potápěčů z Ostravy. Oceania, trojstěžňová motorová jachta s neobvyklým oplachtěním, bude tou dobou působit ve fjordech západního pobřeží Špicberků.

Ostrov mezi ledy

Ostrůvek Bîlscheîya, kde působíme, je přísně chráněnou rezervací v rámci národních parků souostroví Svalbardu (Špicberky). Je jedním z mála ostrovů, kde se trvale nachází stanoviště největších arktických ploutvonožců - mrožů. Mroži nás také jako první místní obyvatelé, kromě všudypřítomných zvědavých opeřenců, přišli osobně uvítat na ostrově. Přes svou mohutnost (až 4,5 metru, 2,5 tuny) se ukázali být sice velmi zvědavými, ale dosti plachými a opatrnými brachy. Připlouvají často až na několik metrů k pobřeží, kde pozorují ruch na pláži - stavbu montované dřevěné boudy, plnění potápěčských lahví pomocí nových čs.kompresorů, či přípravu expediční výstroje. Při prudším pohybu se však zanoří a zmizí z dohledu.

Náš dočasný domov je miniaturním obrázkem arktického ostrova. Ač dlouhý pouze jeden kilometr, má vlastní miniaturní skalní útesy i štěrkovité pláže a mořské laguny, skalní masivy porostlé listovitými lišejníky a osídlené maličkými "ptačími bazary" ukřičených alek i jemně pískajících alkounů. Na útesech hnízdí snad nejpodivnější ptáci Arktidy - papuchalci, připomínající papouška převlečeného na maškarním bále za tučňáka. Ostrov má své nevelké roviny porostlé tundrou, maličké rašeliníkové jezírko se sladkou vodou a hejnem bernešek a potápek, skalnatý záliv s bariérou ledových ker hřmících v příboji, jediného zcela krotkého soba, polární lišku a velkou kolonii asi čtyřiceti mohutných mrožů. Jinak je to ostrov tisíců ptáků, jejichž neustálé štěbetání a nadšený křik nám po dvoutýdenním montónním hukotu motorů na lodi zněl jak příjemná hudba. Naše působiště se svými rozměry blíží již klasickému ztvárnění osamělých ostrovů v humoristických časopisech. Vedle jinak neodmyslitelné palmy však na našem ostrově chybí rovněž i ty stromy, které by v těchto vysokých zeměpisných polohách růst mohly. Sám jsem překvapen úplnou absencí polárních vrbiček, jichž bylo tolik vloni na západě Špicberků, i když i je člověk musel hledat div ne s lupou.

Pobyt na ostrově nabízel nekonečné náměty pro pozorování a fotografování neskutečně nádherných přírodních scenérií i jejích detailů. Bezmeznou fantazii příroda uplatnila v utváření ledových ker vplouvajících jako slavnostní defilé každým ránem do průlivu mezi ostrovy z otevřeného moře, aby se nám předvedly a odpoledne opět spořádaně vypluly toutéž cestou zpět. V jejich tvarech bylo možné vidět jakoby vytesané lední medvědy, vzlétající obří ptáky, zanořující se velrybu nebo sedícího velblouda, či architektonicky smělé klenby gotických portálů i lehkých konstrukcí supermoderních hal. To vše vyvedeno v jemných odstínech od jiskřivě bílé po hluboce ultramarínové zbarvení. A za povrchovou úpravu vodou omývaných partií i čistotu materiálu by se v některých případech nemuseli stydět ani naši nejpřednější skláři.

Ospalí obři

Zoologickou dominantou ostrova je již zmíněné stanoviště mrožů. Ostrými skalními útesy obložená a valouny vystlaná pláž jejich zátoky se nachází všehovšudy asi dvě stě až tři sta metrů od nás. Při dobrém větru přítomnost mořských obrů prozrazuje ostrý zápach typický pro pavilón tlustokožců v zoologických zahradách. Za teplého počasí, kdy teplota stoupne až někam nad šest-sedm stupňů, je mrožům již velmi horko a dávají přednost slunění se na pláži. S nesmírnou námahou a vzdechy, o nichž by jeden myslel, že jsou předzvěstí neminutelného infarktu, se pomalými pulzujícími pohyby jako obrovské a tlusté housenky sunou z moře na své oblíbené místo. Mroži jsou tvorové společenští, a tak se celé čtyřicetičlenné stádo rozloží hlava nehlava, ploutev neploutev a kel nekel na ploše bratru deset krát patnáct metrů. Za zvuky, které při spaní vydávají, by se pak musel zastydět i ten nejunavenější ze stálých návštěvníků hospody nejnižší cenové skupiny, hrubě vzbuzený nerudným výčepním po zavírací hodině. V době odpočinku bylo možné se k nim opatrně přiblížit až na tři-čtyři metry. O tom, že to znali i lidé dávno před námi, svědčí sta a sta kostí rozsetých po tundře nad stanovištěm těchto ploutvonožců...

Oč neohrabanější jsou na souši, o to obratnější jsou ve vodě. Častokrát jsme měli možnost pozorovat je z blízka ze břehu. Rychlost a lehkost, s jakou se pohybovali pod hladinou, jsme jim mohli jako potápěči jen závidět. A co se týče výdrže pod vodou na nádech, škoda hovořit. Předpokládali jsme, že pod vodou budou smělejší a vzhledem k jejich rozměrům, ohromným klům a ne vždy dobré pověsti, nemusí setkání s nimi postrádat nádech dramatičnosti. Bohužel (nebo bohudík ?) jsme se s nimi, narozdíl od loňské výpravy, pod vodou tentokrát nesetkali, ač se několikrát zanořovali i jen třicet metrů od našeho člunu.

Pod hladinou ledového oceánu

Život v příbřežních vodách ostrůvku obývaného mroži byl objektem našeho odborného a potápěčského zájmu. První dva dny jsme prováděli fotografickou dokumentaci mořského dna, další dny odebírali vzorky pomocí vlastnoručně zhotoveného zařízení. Získané vzorky budou zpracovány v laboratoři a vyhodnoceny v rámci norského výzkumného projektu "Mrož" ke zjištění potravní základny těchto mořských savců. Během velmi náročných potápěčských sestupů do relativně nevelkých hloubek kolem 20 až 25 metrů, kdy práce byla ztížena nejen sníženou viditelností kolem 6 metrů, ale i nízkou teplotou vody (na povrchu 0,2 - 0,8°C), jsme poznali poměrně značnou část podmořského prostředí kolem ostrova. Největším problémem však byl silný proud. Ostrov leží v místě, kde se střetávají ledové vody arktického mořského proudu s teplejší odnoží jedné ze severních větví Golfského proudu, a jejich vliv je navíc komplikován silným přílivovým prouděním. Sestup pod vodu po kotevním laně a proti proudu kalné ledové vody se stával často galejemi. Odběry byly ztíženy tím, že nedostatečná kotva byla proudem smýkána po dně a unášela s sebou i potápěče a odběrné zařízení, stejně jako i vše kolem. Odměnou za strádání, byly pak minuty klidu při změně přílivu v odliv. Podmořské lesy velkých chaluh s tuhými tmavými listy skrývají řadu zajímavých mořských živočichů a rostlin nejrůznějších tvarů a barev...

Přímá potápěčská pozorování dovolila vysvětlit jev, se kterým si kolegové oceánologové lámali hlavu - proč jednou při vylovení velkých chaluh je v síti bohatý biologický materiál se spoustou živočichů a jindy tam není kromě chaluh nic. Na vlastní oči jsme pak viděli ony domnělé biotopy chaluh, které se však nedržely dna, ale byly vlečeny prudkým a silným proudem i s kamenem, k němuž jsou přirostlé, daleko mimo jejich původní stanoviště.

Pracovat jsme mohli v každou denní i noční dobu. Protože stále trval polární den, přizpůsobili jsme se mu i uvolněním denního režimu a byla-li pěkná slunečná noc, protáhli jsme své fotografické výpravy i do časného rána. Sychravé a mrazivé ráno pak vůbec neinspirovalo k opuštění spacáku v montované dřevěné boudě. Snídalo se potom třeba v poledne a vydatný "oběd" byl v deset večer. Jen s večeří se nikdy nečekalo na západ slunce, neboť bychom se jí vůbec nedočkali. Hodinky neměly na ostrově valný význam a jen díky přenosnému počítači a videokameře, zapůjčenými ostravskými firmami OREL a SEFO, jsme mohli zjistit přesné datum a případně i čas.

Slovo závěrem

Sedm dnů, které se mi dnes jeví jako neskutečný sen, uplynulo jako voda a osmého dne krátce po půlnoci se u ostrova objevila Oceania. V poledne téhož dne byla loď již na zpáteční cestě. Teplo, horká voda, čistá kóje v kajutě a pravidelný režim nás zaskočily právě v době, kdy se naše organismy plně aklimatizovaly na tvrdé arktické podmínky neustálého chladu, studeného vlhka, pronikavého větru a mnoha hodin kontaktů s ledovou mořskou vodou, a to vše v podmínkách polárního dne. Zmoženi únavou a demoralizováni teplem a pohodlím jsme se svalili do kójí a trvalo týden, než jsme se jakž takž vyhrabali z lůžek, osvojili si lodní režim a vrátili se k práci. K nim vedle přebírání nasbíraných vzorků a vyhodnocení poznámek při podmořských pozorováních patřilo i doplnění expedičních deníků, psaní reportáží, zprávy sponzorovi expedice, jímž je NEWPORT UNIVERSITY s.s r.o. Ostrava, či posudků funkčnosti testovaných přístrojů nebo zhodnocení výrobků darovaných expedici našimi podniky. V extrémních podmínkách se osvědčily nové potápěčské kompresory Astra firem A.Q.C. Praha a MIKROTECHNA Týn nad Vltavou. K jištění potápěčů, kotvení člunů a bójí byla použita výborná polyesterová lana z podniku LANEX Bolatice. Reprezentační i užitkové části oděvu poskytl CENTROTEX Praha. Již druhým rokem prokázaly neocenitelné služby výrobky Zemědělského družstva TKD Sedliště - skládací molitanové matrace a velká nepromokavá plachta s oky, která, použita jako přístřešek před domkem, nám umožnila rozšíření krytého prostoru a tolik nezbytného pohodlí při práci. Mezinárodní společnost expedice na palubě lodi i na ostrově s ovacemi kvitovala velkorysý dar pivovaru OSTRAVAR, jehož pasterizovaný tekutý výrobek takto již druhým rokem proniká hluboko do Arktidy a letos jeho reprezentační vzorek putoval s norsko-polskou výpravou také až na Zemi Františka Josefa. K odborné práci při tvorbě databází a psaní záznamů byl použit přenosný počítač notebook SX20 zapůjčený firmou OREL Ostrava, který bezchybně pracoval i v extrémních podmínkách silných výkyvů teplot a vlhkosti a bez následků přenesl i fotografování na ledové kře. Doprava osob i expediční výstroje do Gdaňska byla realizována díky pochopení a pomoci majitelů Pneuservisu H.+ P. Ostrava-Výškovice.

Expedice dorazila 31. srpna do přístavu Gdaňsk, potápěčský tým přijel do Ostravy 2.září.
 

Zdeněk Ďuriš

Další články z tohoto státu Další články tohoto autora

 
 DatumAutorPředmět
Aktivity
Geooblasti
UNESCO
Fotobanka
Průvodce
Ingema-TV
Počasí
Rešerše
iZone
Foto scan

Alpy
Altaj
Kavkaz

Kurzy Potřebujete zjistit kurz exotické měny? Toto tlačítko vám s tím pomůže.
 
Ockovani Chystáte se do exotické země? Zjistěte si zde, zda byste se neměli nechat naočkovat!
 
RoutePlanner Jedete na dovolenou autem? Nechte si navrhnout nejlepší cestu!
 
Letiste Musíte nebo chcete letět letadlem? Pak se vám třeba budou hodit tyto informace!
 
Autori Zajímá vás kdo píše články na Ingemě? Představení alespoň některých autorů najdete zde.

 

Na našem serveru funguje elektronický obchod, takže máte možnost nakupovat fotografie z fotobanky online. Bližší informace naleznete zde.
 


1999-2015©Ppress
veškeré texty, fotografie, obrázky, mapy apod. jsou chráněny autorskými právy jednotlivých autorů a vydavatelství Ppress.
Je výslovně zakázáno jejich jakékoli šíření, publikování či dokonce prodej za úplatu.
Info: Ppress