Italská vlajka

Italská vlajka má 206 let, ale teprve letos stanovila Itálie přesně odstíny jednotlivých barev. Nutno dodat, že tak učinila jako první země Evropské unie. Napříště tedy tři svislé pruhy na italské vlajce musí tvořit zeleň luční, běloba mléčná a červeň rajčatová.

V Itálii tak skončila dosavadní anarchie, kdy si každý vykládal jednotlivé odstíny státní vlajky po svém. A jak byly jednotlivé barvy stanoveny? Možný byste předpokládali, že byli svoláni psychologové k diskuzi jak který odstín působí na své okolí, nebo odborníci na látky, aby stanovili, který odstín vydrží déle aniž by vybledl. Nic takového. Odborná komise ustavená vládou se rozhodla určit státní barvy jako průměr těch barev, které byly použity na zástavy vlající nad sídlem presidenta, Senátu, Poslanecké sněmovny, předsednictva vlády a ministerstva obrany.

Na vlajkách byla změřena barevnost jednotlivých pruhů, vytvořen průměr a závěr zní: podle barevné stupnice Pantone musí být zeleň v odstínu 18-5642TC, běloba 1-4201TC a červeň má odstín s číslem 18-1660TC.

Itálie má stále stejnou vlajku už od roku 1797. Když Napoleon vtrhnul do Itálie, vítala ho část Italů jako osvoboditele. Od října 1796 do března 1797 se konalo hned několik kongresů, jichž se účastnili zástupci měst z vévodství a legací, které Bonaparte vyvázal z papežské svrchovanosti. Jednání nakonec vyústila do ustavení Západské republiky, která si zvolila trikoloru za svou vlajku.

Také v italské ústavě z roku 1948 se hovoří pouze o "italské trikoloře zelené, bílé a červené ve třech svislých pruzích stejných rozměrů", teď tedy její barvy dostaly také zcela přesné hodnoty.

Lumír Pecold