Hlavní stránka

Hawaii no ka oi - Není nad Havajské ostrovy

(07.09.2003)

Havajské ostrovy leží uprostřed Tichého oceánu, téměř 3900 km od západního pobřeží USA. Táhnou se v délce 2500 km od jihovýchodu k severozápadu. Tzv. Hlavní skupina je tvořena osmi ostrovy: Hawaii (Velký, též Orchidejový, ostrov), Kahoolawe (neobydlený), Maui (Ostrov údolí), Lanai (Ananasový ostrov), Molokai (Přátelský ostrov), Oahu (Hlavní ostrov), Kauai (Ostrov zahrad) a Niihau (Ostrov soukromí). Severozápadně od této skupiny se prostírá v délce téměř 2000 km několik desítek menších ostrovů a přes 150 malých ostrůvků, atolů a útesů. Celková rozloha soustroví představuje 16 706 kilometrů čtverečných.

Letos uplynulo právě 225 let, kdy u Havajských ostrovů přistál 18. ledna 1778 první Evropan - britský mořeplavec James Cook (o rok později zde našel pod šípy domorodců svou smrt). První američtí misionáři sem přijeli koncem března 1820. Přivezli s sebou křest’anství lidem, kteří nepřestávali věřit ve staré bohy. Tito misionáři byli první z několika vln migrací, které následně vedly ke zkosmopolitnění obyvatelstva. Vypukly četné války a obyvatele těžce zasáhly nemoci zavlečené přistěhovalci. Zkázu dovršil alkohol a opium. Za 100 let poklesl počet obyvatel na pouhou osminu. Pro vznikající cukrové plantáže (licenci pro ně získali Američané v roce 1876) bylo proto nutné dovážet levné pracovní síly. Byli to Číňané, Japonci, později pak Filipínci, Korejci a další. Nepříznivý vývoj se podařilo překonat až začátkem 20. století, kdy již byla rozvinutá produkce cukrové třtiny, ananasů aj. Přístav Pearl Harbor, napadený Japonci 7. 12. 1941, se stal roznětkou účasti USA ve II. světové válce. Po válce se ostrovy začaly rychle ekonomicky rozvíjet, a to ve stále větší míře díky cestovnímu ruchu, zejména občanů USA, ale i Evropy a Japonska.

Rovněž politickogeografický vývoj je zajímavý. V době Cookova připlutí byly jednotlivé ostrovy samostatnými královstvími. Až jako reakce na tlak cizinců vzniklo v roce 1810 Havajské království. Poté, co se Velké Británii nepodařilo nad ním vyhlásit protektorát, byla nezávislost království v roce 1843 mezinárodně uznána. V roce 1850 se hlavním městem království stalo Honolulu na ostrově Oahu. Roku 1887 získali Američané území okolo zátoky Mamala v blízkosti Honolulu a započali s výstavbou přístavu Pearl Harbor. Převratem v roce 1894 byla sesazena královna Liliuokalani a vznikl parlament. V jeho čele stanul Sanford Dole, později se stal prezidentem Havajské republiky. Ta však trvala jen do roku 1898, kdy se Havajské ostrovy staly závislým teritoriem USA. Sanford Dole byl jmenován jeho guvernérem. Přímou součástí USA (50. státem) se Havajské ostrovy staly 21. srpna 1959.

Všechny části souostroví jsou sopečného původu. Jde o štítové sopky pocházející z oblasti riftové zóny, která je spojena se žhavými tekutými hmotami zemského pláště. Nejznámějšími havajskými sopkami jsou Mauna Kea (4201 m n. m.) a Mauna Loa (4171 m n. m.), obě na ostrově Hawaii. Typickým druhem lávy je tu láva provazová, označovaná jako pahoehoe (láva, po níž se dá chodit bosou nohou). Vzniká při teplotě 1100 stupňů. Jiným druhem je řídká, tekutá láva (lze sledovat vystřikování lávových fontán) vznikající při teplotách okolo 500-800 stupňů. Dalším vulkanickým typem krajiny jsou tufové sopky. Leží vždy blízko pobřeží a jsou nízké. Nejznámější tufovou sopkou je Diamond Head (232 m n. m.) jihovýchodně od Honolulu. Mezi tufy tu lze nacházet obsidiány; zajímavé jsou též tenké lávové jehlice a stébla (tzv. Peléiny vlasy a slzy) vzniklé prudkým ochlazením magmatu.

Na klima Havajských ostrovů má největší vliv působení stálých větrů - severovýchodních pasátů, které přinášejí vydatné srážky. V zimě se pasáty stáčejí k jihu, na ostrovy vanou teplé a suché jižní a jihozápadní větry. Uplatňuje se i studený Kalifornský proud, mírně ochlazuje klima. Ve srážkách jsou značné rozdíly mezi návětrnými a závětrnými stranami ostrovů. Návětrná severní a východní úbočí mají srážky od 1500 do 6000 mm za rok, závětrná jižní a západní úbočí dostávají jen 500 mm. Návětrná hora Walaleale na ostrově Kauai měla v posledních 10 letech průměrný spad 12 300 mm srážek, tj. spolu s indickým Ásámem nejvíce na světě.

Vlhké tropické lesy na návětrných úbočích jsou typické rozmanitostí druhů vegetace. V pralesích severovýchodních svahů s nadmořskou výškou přes 2000 m rostou palmy, myrty, pryšce. Na závětrných stranách je step a křoviny.

Mezi necelým půldruhým milionem obyvatel Havajských ostrovů převažují běloši amerického a evropského původu (40 %), Japonci tvoří asi 30 %, Filipínci 12 %, Číňané 7 %. Původních Havajců zbylo již jen okolo 10 000, nejvíce na ostrově Niihau.

V aglomeraci Honolulu žije okolo milionu obyvatel. Součástí města je Pearl Harbor a též známá pláž Waikiki s desítkami luxusních hotelů pro turisty, jichž přilétá na honolulské mezinárodní letiště přes 6 milionů ročně. Druhým největším městem je Hilo na ostrově Hawaii.

I když cestovní ruch je pro ekonomiku ostrovů rozhodující, vysokou úroveň vykazuje zemědělství i průmysl. Hlavními plodinami jsou cukrová třtina (produkce 1 mil. t ročně) a ananasy. V době sklizně ananasů se jich v místních konzervárnách zpracovává více než milion kusů. Dále se pěstují kávovník, banány, citrusy, rýže aj. Průmysl se zaměřuje na zpracovávání zemědělských produktů. Rozvíjejí se i moderní průmyslová odvětví (elektronika, polygrafie, čistá chemie).

Naše putování po ostrově Oahu po přistání na mezinárodním letišti Honolulu začalo úvodní etapou poznávání hlavního města, v jejímž rámci jsme navštívili bývalý královský palác. Pak jsme velkoměstské prostředí vystřídali exkurzí na sopku Diamond Head. Dále jsme postupně navštívili přírodní parky na Oahu: Koko Head Park, Sea Life Park a konečně Kailua Beach Park. Odtud jsme mezi pobřežím a pohořím Koolau (výška přes 3000 m) projeli do města Láié, kde jsme navštívili Polynéské kulturní centrum. Z řady vyhlídek na severu ostrova jsme pozorovali surfaře, jak využívají obrovských vln typických právě pro pobřeží Oahu. Po dosažení nejsevernějšího bodu ostrova jsme shlédli vodopády Waimea Falls a pak již vedla naše cesta k největším ananasovým plantážím Helemano. Po prohlídce a sladké ochutnávce jsme zamířili do botanické zahrady u osady Wahiawa. V dalších dnech jsme jednak pobývali na pláži Waikiki, jednak pokračovali v prohlídce honolulské aglomerace. Navštívili jsme mj. Biskupské muzeum, státní Kapitol, stadion Aloha, Pearl Harbor (s památníkem USS Arizona Memorial) i další místa okolo zátoky Mamala (Pearl City, Waipahu, Ewa Beach).

Přírodní charakteristiky ostrovů Hlavní skupiny:

Hawaii je nejmladší, největší (10 438 km2) a nejvyšší. Dal název celému souostroví. Střed ostrova vyplňují sopky Mauna Kea (4201 m) a Mauna Loa (4171 m). Měřeno ode dna oceánu je Mauna Kea vysoká téměř 9 km a jde tedy o nejvyšší sopku na světě. Nejvyšší polohy pokrývá celý rok sníh. Sopka Kilauea na východě ostrova je vysoká 1247 m, na severozápadě Kohala má 1678 m, západní Hualalai dosahuje 2515 m. Nejaktivnější je Kilauea, soptící téměř neustále.

Kahoolawe má plochu 117 km2 a dosahuje výšky 450 m n. m. Je téměř bez vegetace, převažuje suchý rudý písek. Již několik desetiletí slouží jako terč pro cvičné bombardování letectva a válečného námořnictva.

Maui (1886 km2) vznikl ze dvou sopek: Mauna Eeki, která má výšku 2100 m a soptila naposled před 10 000 lety, a Haleakala (Domov Slunce) s výškou 3048 m a obvodem kráteru 34 km (nejvíce na světě); zde byla poslední erupce v 18. stol. Obě sopky jsou spojeny mohutnými čedičovými proudy.

Lanai je ostrov tvořený štítovým vulkánem vysokým 1027 m. Z kráteru Palawai na jihozápadním úbočí vytéká občas láva. Ostrov má rozlohu 365 km2.

Molokai je starý 1,3-1,8 mil. let. Sopečné pohoří na severu ostrova dosahuje výšky 1515 m. Rozloha ostrova je 673 km2.

Oahu (1564 km2) vznikl před zhruba 3 miliony let. Na jihovýchodním pobřeží je hluboká přírodní zátoka Mamala s přístavem Pearl Harbor.

Kauai je nejstarší - sopka Walaeale (1576 m, průměr kráteru 20 km) vyhasla již počátkem pleistocénu. Úbočí sopky jsou silně erodovaná a patří mezi nejdeštivější místa na světě. Ostrov s rozlohou 1437 km2 je charakteristický bujnou tropickou vegetací.

Niihau má jako základ štítovou sopku vysokou 390 m. Rozloha ostrova je 186 km2.


 

Jan Hájek
Zeměpisné sdružení

Další články z tohoto státu Další články tohoto autora

 
 DatumAutorPředmět
Aktivity
Geooblasti
UNESCO
Fotobanka
Průvodce
Ingema-TV
Počasí
Rešerše
iZone
Foto scan

Alpy
Altaj
Kavkaz

Kurzy Potřebujete zjistit kurz exotické měny? Toto tlačítko vám s tím pomůže.
 
Ockovani Chystáte se do exotické země? Zjistěte si zde, zda byste se neměli nechat naočkovat!
 
RoutePlanner Jedete na dovolenou autem? Nechte si navrhnout nejlepší cestu!
 
Letiste Musíte nebo chcete letět letadlem? Pak se vám třeba budou hodit tyto informace!
 
Autori Zajímá vás kdo píše články na Ingemě? Představení alespoň některých autorů najdete zde.

 

Na našem serveru funguje elektronický obchod, takže máte možnost nakupovat fotografie z fotobanky online. Bližší informace naleznete zde.
 


1999-2015©Ppress
veškeré texty, fotografie, obrázky, mapy apod. jsou chráněny autorskými právy jednotlivých autorů a vydavatelství Ppress.
Je výslovně zakázáno jejich jakékoli šíření, publikování či dokonce prodej za úplatu.
Info: Ppress