Hlavní stránka

Sierra de Gredos

(11.11.2002)

Do Španělska jezdíme obvykle za sluncem a teplým mořem, které nám doma chybí. Ale kdo stráví týden u moře a zase odjede, aniž by zavítal do vnitrozemí, pozná jen málo z této země. S rozlohou přes 500 tisíc kilometrů čtverečných je Španělsko po Francii druhou největší zemí Evropské Unie. A stejně jako dlouhé a členité pobřeží je pro Španělsko charakteristické i rozsáhlé hornaté a málo zalidněné vnitrozemí.

To je ta druhá, odvrácená, drsnější a méně známá tvář Španělska. Pyrenejský poloostrov tvoří s trochou nadsázky miniaturní subkontinent, v jehož středu vládne docela kontinentální podnebí. Středem poloostrova se táhne systém centrálních pohoří (Sistema Central), který vrcholí pohořím Sierra de Gredos (2592 m). Jen o málo nižší je známé pohoří Sierra de Guadarrama (2430 m) nad Madridem. Severně od těchto centrálních pohoří se rozkládají široké náhorní plošiny Staré Kastilie s centrem Valladolid, jižně od nich leží podobná tabulová plošina (meseta) Nové Kastilie v okolí Toleda, Madridu a Guadalajary. Pro mesetu v nadmořské výšce 600 - 1000 m a horské masívy, které se z ní zvedají, je příznačné drsné, suché a větrné vnitrozemské podnebí. Dvakrát jsem byl v této oblasti shodou okolností ve stejnou roční dobu počátkem května a pokaždé mě čekala nečekaná(?) sněhová nadílka v horách nad Madridem. Poprvé si vyžádala uzavření silničních přechodů v horách Sierra de Guadarrama nad El Escorialem, podruhé to bylo vloni v pohoří Sierra de Gredos.

Sierra de Gredos leží asi 100 km západně od Madridu nad 40. rovnoběžkou a mezi 4.-6. poledníkem západní zeměpisné délky (jsme již na západní polokouli). Geologicky je tvoří staré přeměněné horniny a žuly hercynského stáří. Pohoří má výrazný hlavní hřbet západovýchodního směru dlouhý asi 100 km, s řadou vrcholů a horských skupin přesahujících 2 000 m. Tyto nejvyšší partie mají dokonce ledovcovou modelaci a zachovalo se v nich více než 20 jezer a jezírek ledovcového původu. Největší je asi půl kilometru dlouhé jezero Laguna Grande v mohutném karu Circo de Gredos pod nejvyšší horou Almanzor (2 592 m). Pod druhou nejvyšší horou La Galana (2 564 m) se nachází 5 půvabných jezer v karu Circo de Cinco Lagunas. Impozantní, skutečně velehorské výškové rozdíly jsou na jižní straně pohoří, kde hlavní hřeben spadá příkrými srázy s výškovým rozdílem až 2 000 m do údolí řeky Arroyo. Tato část je také nejzelenější, protože je poměrně bohatá na srážky. V nižších polohách rostou typické stálezelené mediteránní druhy jako vavřín, cistus a levandule, ve vyšších polohách mohutné borovice, duby a tisy. Na severní straně, kde nejsou s výjimkou hlavního hřebene tak velké výškové rozdíly, přechází pohoří pozvolna do vysoko položených, drsných a suchých planin Staré Kastilie. Tady už lesy téměř chybějí a nahrazují je bud’ větrné travnaté pastviny nebo křovinaté porosty pyrenejského dubu (Quercus pyreneica), které se olistí teprve v průběhu května.

Na sever od hlavního hřebene, za podélným údolím řek Tormes a Alberche, se zvedá ještě několik izolovaných dvoutisícových masívů, ale už bez typické velehorské modelace. Na několika řekách, které z pohoří vytékají, byly vybudovány velké přehrady. Slouží k akumulaci zimní vláhy a přes léto se téměř vyprázdní.

Na výletě v pohoří Sierra de Gredos, kde jsem mimochodem kromě svého vědeckého kolegy z Běloruska nepotkal v hřebenových partiích za celý den jediného člověka, mě překvapil velký počet supů bělohlavých. Tento impozantní pták, dosahující v rozpětí křídel až 280 cm, se v minulosti vyskytoval ojediněle i u nás. Dnes je jeho evropská populace soustředěna výhradně ve středomořských státech, od Pyrenejského poloostrova až po Balkán. Z 16 tisíc hnízdících párů jich 14 tisíc připadá právě na Španělsko, kde se jim, na rozdíl od jiných zemí, v poslední době mimořádně daří. Supi se zde těší zvláštní pozornosti nejenom ochranářů, kteří je přikrmují, ale i u široké veřejnosti. Stali se do jisté míry i turistickou atrakcí. Dobré podmínky pro svou existenci našli v rozlehlém, málo zalidněném španělském vnitrozemí, kde se extenzívně, bez velké pozornosti majitelů, chovají rozsáhlá stáda skotu a ovcí. Supi se živí jejich příležitostnými mršinami, účinně likvidují uhynulá zvířata a tím případná ohniska nákazy. Dlouhé hodiny vydrží kroužit vysoko na obloze, odkud pátrají vynikajícím zrakem po zdechlinách a zároveň sledují chování svých kolegů. Jakmile některý objeví mršinu velkého zvířete, slétají se na ni desítky supů z okolí. Před člověkem ustupují až na poslední chvíli a dost neochotně. Navíc nažraní supi vzlétají poněkud těžkopádně. Přiznám se, že tito dravci s těžkými křídly máchajícími asi 2 m nad mou hlavou, než se dostali do bezpečnější vzdálenosti, ve mně nevzbuzovali jednoznačně příjemné pocity. Zároveň je to ale zážitek, na jaký se nezapomíná.


 

Zdeněk Lipský
Zeměpisné sdružení

Další články z tohoto státu Další články tohoto autora

 
 DatumAutorPředmět
Aktivity
Geooblasti
UNESCO
Fotobanka
Průvodce
Ingema-TV
Počasí
Rešerše
iZone
Foto scan

Alpy
Altaj
Kavkaz

Kurzy Potřebujete zjistit kurz exotické měny? Toto tlačítko vám s tím pomůže.
 
Ockovani Chystáte se do exotické země? Zjistěte si zde, zda byste se neměli nechat naočkovat!
 
RoutePlanner Jedete na dovolenou autem? Nechte si navrhnout nejlepší cestu!
 
Letiste Musíte nebo chcete letět letadlem? Pak se vám třeba budou hodit tyto informace!
 
Autori Zajímá vás kdo píše články na Ingemě? Představení alespoň některých autorů najdete zde.

 

Na našem serveru funguje elektronický obchod, takže máte možnost nakupovat fotografie z fotobanky online. Bližší informace naleznete zde.
 


1999-2019©Ppress
veškeré texty, fotografie, obrázky, mapy apod. jsou chráněny autorskými právy jednotlivých autorů a vydavatelství Ppress.
Je výslovně zakázáno jejich jakékoli šíření, publikování či dokonce prodej za úplatu.
Info: Ppress