Hlavní stránka

Supercela aj.

(08.11.2012)

Pokud se čtenář lekl, že tento článek bude o dočasném několika hvězdičkovém místě ubytování Davida Ratha, pak se mýlil. Půjde o meteorologický výraz, který má respekt po celém světě, zejména pak v USA. Tam jsou totiž supercely spojeny se vznikem extrémně ničivých tornád, která si často vybírají daň (nikoliv Kalouskovu) jak na majetku, tak i na životech.

V Evropě je výskyt supercel poměrně výjimečný. Jsem rád, že žiji uprostřed Evropy, kde tyto "radosti" nejsou časté.  

Supercela

Supercela

Supercela (angl. supercell) je konvektivní bouře (soubor jevů spojených s výskytem konvekčních oblaků druhu cumulonimbus. Souborem jevů se rozumí poryvy větru, intenzívní deště, kroupy, blesky, apod.).

Typy mraků

Typy mraků

Tornáda vznikají hlavně na rovinatých územích. Zanikají tam, kde jsou pohoří. V Karibiku vznikají tornáda nad mořem a přesouvají se zpravidla nad pevninu - ostrovy Antil, jihovýchod USA, zejména Florida, ale i dál na sever, někdy zavanou až k New Yorku, častá jsou na středozápadě USA.

Meteorologický slovník výkladový a terminologický vymezuje pod pojem bouře konvekční "velmi silné intenzity" (severe storms) bouře, které splňují alespoň jedno z následujících kritérií: výskyt tornáda, výskyt krup o průměru větším než 2 cm, výskyt ničivého větru o rychlosti přesahující 25 m.s-1. Někdy je jako synonymum ke konvekční bouři používán pojem bouřka, ten je však vyhrazen elektrickým, optickým a akustickým jevům, které jsou na konvekční bouře vázány. I když jsou spolu konvekční bouře a bouřky úzce svázány, nejedná se o stejný jev. Supercela je tvořená jedinou mohutnou konvektivní buňkou. Silně rotuje kolem své vertikální osy, protože ji vytváří silný vzestupný proud. Lze v ní pozorovat tzv. mezocyklónu o průměru asi 2-5  km. Supercela patří mezi nejzávažnější poruchy v troposféře. Navíc je doprovázena intenzivními elektrostatickými výboji a prudkým, vytrvalým přívalovým deštěm mnohdy doprovázeným mohutným krupobitím.

Supercela

Supercela

Vznik supercely je podmíněn, stejně jako ostatní druhy konvektivních bouří, labilitou vzduchové hmoty, při které může docházet ke konvekci. Navíc je zde ale nutné charakteristické výškové rozložení směru a rychlosti větru. Ten s výškou rychle zesiluje a stáčí se ve směru hodinových ručiček, tak se vytváří nejen silný střih větru (rozdíl vektorů proudění v různých hladinách), ale i tzv. helicitu. Ta způsobuje rotaci vznikajících výstupných proudů. Tak se za vhodných podmínek vytvoří v bouři rotující výstupný proud tzv. mezocyklona. Jak bouře "stárne", součástí mezocyklony se zejména v její týlové části stává i část sestupných proudů.

Existují tři druhy supercel, které se liší intenzitou srážkové činnosti:

LP supercela (z anglického Low Precipitation Supercell, nebo light precipitation supercell) - v bouři převládají výstupné proudy, sestupné jsou méně vyvinuté a nebo nevyvinuté. I přesto může být LP supercela doprovázena propady studeného vzduchu, tzv. microbursty, jež vedou k silným nárazům větru na omezeném území. Na pohled se může zdát, že z bouře nevypadávají srážky, ale často z ní mohou vypadávat i značně velké kroupy. Ty jsou často jedinými srážkami, jež dopadají na zem.

LP supercely často ukazují velmi fotogenickou strukturu a zejména při západu slunce a pohledu od jihu. Vzhledem k absenci sestupných proudů netvoří příliš často tornáda, a když, tak jen slabá.

Supercela

Supercela

CS supercela (z anglického Classic Supercell) - nejčastěji ze všech druhů supercel produkuje tornáda právě klasická supercela, často ji doprovázejí silná krupobití. Bouře má velmi dobře vyvážen výstupný proud se sestupným, navíc sestupné proudy jsou dva. Čelní sestupný proud (FFD, front flank downdraft) vzniká obvykle severovýchodně od mezocyklony bouře a je doprovázen silnými srážkami. Týlový sestupný proud (RFD, rear flank downdraft) naopak bývá beze srážek a někdy vede i k rozpouštění oblačnosti, výjimkou je závěrečné stádium existence bouře, kdy mezocyklona okluduje srážky i do oblasti RFD. Klasické supercely jsou nejčastějším producentem tornád. Ta vznikají zřejmě v důsledku interakce obou sestupných proudů s proudem výstupným, jež je nasáván do rotující mezocyklony bouře. Sestupné proudy a vzduch z nich z obou stran obklopují teplý vlhký vzduch vtékající do bouře a postupně zmenšují oblast, ze které může bouře tento vzduch nasávat. To vede k zužování rotující mezocyklony ve spodních hladinách, a tak i ke zrychlování rotace. Výsledkem může být tornádo.

Supercela

Supercela

HP supercela (z anglického High Precipitation Supercell, nebo heavy precipitation supercell ) - je bouře s dominantním sestupným proudem. Často nabývá značných rozměrů a působí hrozivým "těžkým" vzhledem. HP supercely často přinášejí mimořádně prudké lijáky, silné vichřice, krupobití a někdy i tornáda. Tyto bouře jsou často označovány za nejnebezpečnější druh supercel. Tornáda nejsou tak četná jako u klasických supercel, i přesto je jich však víc než u LP supercel. Síla tornád bývá redukována dominancí sestupných proudů v bouři. Jejich nebezpečí ale spočívá v tom, že jsou často obklopena hustým deštěm, a tak do poslední chvíle zůstávají ukryta před zraky možných obětí.

HP supercely často nabývají hrozivého těžkého vzhledu, na jejich čele bývá monstrózní oblačná stěna či válec, tzv. húlava- shelf cloud. To je oblak, na kterém se nevyskytují žádné srážky ani žádný vítr. Srážky a vítr souvisí se samotným Cumulonimbem /dešťokupa/. Húlava se tvoří na výtoku studeného vzduchu z oblaku typu Cumulus /kupa/ a Cumulonimbus. Pod ním nastává velmi výrazné setmění, obloha je nezřídka zabarvena v odstínech chladné až zelené barvy, která je způsobena velkými kroupami v oblaku, což dodává bouři na hrozivosti. Poté se spouští mimořádně prudký liják s dohledností nezřídka jen několik desítek metrů či méně doprovázený navíc vichřicí a silným krupobitím, které může na zemi vytvořit i přes 20 cm silnou vrstvu krup. Tyto bouře často vedou k mimořádným srážkovým úhrnům a nárazům větru o síle orkánu.

HP supercely rovněž mohou být součástí větších komplexů, popř. více HP supercel může vytvořit celou bouřkovou squall line. O squall line tvořené HP supercelami se ještě v nedávných letech tvrdilo, že ve střední Evropě se nemůže vytvořit. Případ ze dne 25. června 2008, kdy tyto bouře zasáhly nejen značnou část východu Čech, toto tvrzení však vyvrací. Podobně byly pozorovány v ČR supercely ve druhé polovině srpna 2012.

Downburst je silný vítr na čele bouřky a i na přeháňkách (silný sestupný proud vzduchu, který se při kontaktu se zemí rozlévá do stran směrem od centra). Na jižní Moravě byl pozorován např. 22. srpna 2012.

Nebezpečné jevy doprovázející HP supercely: Intenzivní srážková činnost způsobuje velmi nebezpečné sesuvy půdy, bleskové povodně a záplavy. Je při nich mimořádně intenzivní elektrická aktivita. HP supercela je schopná během minuty vyprodukovat stovky, zřídka i tisíce blesků, které mají na svědomí mnoho škod i lidských životů. Dalším průvodním jevem bývají mohutná krupobití.


 

Jan Hájek
Zeměpisné sdružení

Další články z tohoto státu Další články tohoto autora

 
 DatumAutorPředmět
Aktivity
Geooblasti
UNESCO
Fotobanka
Průvodce
Ingema-TV
Počasí
Rešerše
iZone
Foto scan

Alpy
Altaj
Kavkaz

Kurzy Potřebujete zjistit kurz exotické měny? Toto tlačítko vám s tím pomůže.
 
Ockovani Chystáte se do exotické země? Zjistěte si zde, zda byste se neměli nechat naočkovat!
 
RoutePlanner Jedete na dovolenou autem? Nechte si navrhnout nejlepší cestu!
 
Letiste Musíte nebo chcete letět letadlem? Pak se vám třeba budou hodit tyto informace!
 
Autori Zajímá vás kdo píše články na Ingemě? Představení alespoň některých autorů najdete zde.

 

Na našem serveru funguje elektronický obchod, takže máte možnost nakupovat fotografie z fotobanky online. Bližší informace naleznete zde.
 


1999-2015©Ppress
veškeré texty, fotografie, obrázky, mapy apod. jsou chráněny autorskými právy jednotlivých autorů a vydavatelství Ppress.
Je výslovně zakázáno jejich jakékoli šíření, publikování či dokonce prodej za úplatu.
Info: Ppress