Hledání vize rozvoje Českého ráje

Na osm desítek zástupců neziskových organizací, obcí a měst, dobrovolných svazků obcí, místních akčních skupin, institucí, firem, památkových objektů, turistických atraktivit, pracovníků ochrany přírody a podnikatelů v cestovním ruchu jednalo na pozvání Sdružení Český ráj ve čtvrtek 10. listopadu ve společenských prostorách kempu v Sedmihorkách.

Diskutovat přišli o vizi budoucnosti Českého ráje, resp. o aktualizaci střednědobého a akčního plánu "Programu trvale udržitelného rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Český ráj". Práce na tomto dokumentu začaly letos v létě, skončit by měly v únoru příštího roku, kdy mají být teze o dalším rozvoji cestovního ruchu a konkrétní projekty v regionu představeny veřejnosti.

Zpracování koncepce se věnuje tým kolem Blaženy Huškové, konzultantky v oblasti trvale udržitelného rozvoje, která je známa především projekty v Jizerských horách. "Setkání lidí, o kterých si myslíme, že mají k cestovnímu ruchu co říct, jsme připravovali delší dobu, nečekali jsme ale, že o veřejnou debatu nad dalším rozvojem turismu v Českém ráji bude až takový zájem. To jen potvrzuje fakt, že lidem osud tohoto regionu leží na srdci," uvedla Blažena Hušková. Ta ve svém shrnujícím materiálu přiblížila názory 23 lidí z různých koutů Českého ráje, kteří jsou v jistém směru hybateli dalšího rozvoje v oblasti. Jejich poznatky doplnila různými studiemi a průzkumy, které zde již v minulosti vznikly. Úkolem sedmihorského setkání bylo tyto teze doplnit společnou diskusí a přiblížit tak vznikající materiál co nejvíc reálnému pohledu lidí, kteří na území Českého ráje žijí, podnikají, pracují či odpočívají.

"Důležité je umět dobře popsat výchozí stav, nastínit, kam bychom v rozvoji cestovního ruchu v regionu chtěli dojít a jak to udělat," přiblížila Hušková.

A co se účastníkům diskuse vybavilo při pojmenování nedostatků v turismu v současném Českém ráji? Nedostatečná síť služeb, chybějící záchytná parkoviště, přetíženost hlavních turistických cílů v letní sezóně, nedostatek ubytování, krátká sezóna trvající maximálně tři měsíce v roce, dlouhodobý úbytek zahraniční klientely, odpor místních lidí k turistům, neochotný a jazykově málo vybavený personál především restauračních zařízení, malé využití turistických autobusů, chybí jednotná koordinace cestovního ruchu v regionu, část problémů vyplývá ze skutečnosti, že Český ráj se rozprostírá na území tří krajů. Nejasné je i vymezení samotného regionu, kdy jednou mluvíme o turistickém regionu, podruhé o CHKO a potřetí o geoparku - vše v jiných hranicích oblasti! Speciálně u Geoparku Český ráj diskutující zmínili nedostatečné využití této prestižní značky. Na druhou stranu diskutující zdůraznili poměrně kvalitní a pestrou nabídku pro rodiny s dětmi, bohatou programovou nabídku na jednotlivých památkových objektech, pozitivem je poměrně hustá síť informačních center, kde návštěvníci získají základní informace, je zde stále ještě krásná příroda…

A kam by se cestovní ruch v regionu měl ubírat? Důležitý je vznik nového zákona o cestovním ruchu a změna zákona o rozpočtovém určení daní. Samozřejmě je důležité výrazné zlepšení kvality infrastruktury a služeb, cestovním ruchem by se zde mohlo živit více lidí, což by také změnilo pohled na návštěvníky regionu. Měla by vzniknout jednotná klasifikace ubytovacích a stravovacích zařízení, aby klient věděl, s jakou úrovní může na daném místě počítat. Měli bychom i nadále umět ochránit kvalitu krajiny jako takové, rozšířit sezónu na více měsíců v roce, podnikatelé v cestovním ruchu a další zainteresovaní včetně neziskových organizací by spolu měli umět více spolupracovat.

Za poslední desetiletí na území Českého ráje vzniklo také mnoho dobrého. Opraveny byly i ty zapadlejší komunikace, města a obce zkrásněla, je zde více drobnějších zemědělců, což má pozitivní vliv na krajinný ráz, obce i obyvatelé začínají chápat, že turistický ruch jim může i něco pozitivního přinášet. Uchytilo se povědomí o certifikované značce Regionální produkt Český ráj, více lidí se zajímá o produkci zemědělců a řemeslníků z regionu, vznikají nové služby. Místní lidé vnímají zlepšení komunikace se Správou CHKO Český ráj. Na druhou stranu i nadále je zde mnoho konfliktních míst, kde třeba dochází ke střetu cyklistů s pěšími a motorizovanými turisty, nejatraktivnější místa jsou přetížena, jen velmi málo se daří návštěvníky více zaujmout i v místech méně exponovaných…

Diskuse byla nasměrována na pět hlavních témat, která účastnici setkání rozebrali v pracovních skupinách:
1. Návštěvník Českého ráje (pro jaké skupiny návštěvníků je tento region zajímavý, za čím návštěvníci přijíždějí a co jim region může a měl by nabídnout).
2. Důležitost vzájemné komunikace, spolupráce a partnerství všech zainteresovaných v cestovním ruchu.
3. Místní obyvatelé a cestovní ruch.
4. Infrastruktura a služby - Český ráj přívětivý.
5. Návštěvník v čase a prostoru (žádoucí rozprostření nabídky i mimo nejvyhledávanější místa, prodloužení sezóny…).

Výstupy z jednotlivých témat se jistě objeví v aktualizovaném střednědobém a akčním plánu. Jak bylo na setkání v Sedmihorkách zdůrazněno, zcela jistě nešlo o poslední setkání nad problematikou regionu. Je třeba stanovit priority v určitých oblastech a nastínit, čeho bychom chtěli dosáhnout. A když tohle budeme vědět, můžeme se společně zaobírat konkrétními kroky a jejich naplněním. Žije zde a pracuje množství lidí, pro které je další rozvoj Českého ráje důležitý a cestovní ruch je jeho významnou součástí. Diskuse o tom má zásadní význam a je otevřená všem….

Zpracování Střednědobého plánu "Programu trvale udržitelného rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Český ráj pro období 2012-2017" a "Akčního plánu Programu trvale udržitelného rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Český ráj pro období 2012-2013"je součástí projektu "Marketingové a koordinační aktivity v Českém ráji". Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

Hana Ledabylová