Plán na rusko-americkou magistrálu je připraven

Ústředním bodem připravované rusko-americké železniční magistrály má být více než sto kilometrů dlouhý podmořský tunel, který by měl být proražen pod dnem Beringova průlivu.

Rusko oživilo víc než sto let starý projekt transkontinentální železnice, která by díky tunelu pod Beringovým průlivem spojila Asii se Severní Amerikou. S odvoláním na vědeckou konferenci v jihosibiřském městě Gorno-Altajsk to oznámila agentura ITAR-TASS v srpnu 2011. Plán na propojení Dálného východu Ruska a severozápadu USA již existuje více jak 100 let (už v roce 1906 ho podporoval poslední ruský car Mikuláš II).

Dnešní projekty počítají s vybudováním velkorysého železničního spojení, jehož počátkem by mělo být sibiřské město Jakutsk a koncem kanadská provincie Britská Kolumbie. Na ruském území má plánovaná trať dosahovat délky 4000 kilometrů a z Jakutska by měla směřovat do města Magadan a dál do obce Uelen na nejvýchodnější výspě Čukotky. Na severoamerickém kontinentu má trať o délce 2000 kilometrů spojovat aljašská města Nome a Fairbanks s kanadskou Britskou Kolumbií.

Ústředním bodem magistrály má být více než sto kilometrů dlouhý podmořský tunel, který by měl být proražen pod dnem Beringova průlivu. Ruští projektanti přitom nepočítají jen s vybudováním železniční trati, ale velkého elektrifikovaného dopravního koridoru, jehož součástí by měla být jak dálnice, tak i dálkové elektrické vedení a sítě vysokorychlostních datových spojů.

Podstatou projektu je i ambiciózní plán využití obrovského nerostného bohatství Sibiře, ale i velkých lidských a materiálních zdrojů Japonska, USA a Číny.

Ruský expert Viktor Razbegin označil projekt za klíčový pro budoucí rozvoj Ruska. Náklady odborníci odhadují na 30-35 miliard dolarů (až 600 miliard Kč), které by se investorům při zachování dosavadních objemů výměny zboží mezi Ruskem a USA měly vrátit do 15 let.

Jan Hájek
Zeměpisné sdružení