Hlavní stránka

Nová rekreační oblast na Sokolovsku - jezero Medard

(19.07.2011)

Kdysi pusté okolí sokolovských lomů Medard 1 a 2 se mění v atraktivní rekreační zónu. Již od konce zimy 2010 probíhá napouštění uměle vybudovaného jezera Medard vodou z řeky Ohře (napouštění by mělo být dokončeno v roce 2012). Propojovací 54 metrů dlouhý kanál už byl dostavěn a zprovozněn. Také hladina na dně budoucí vodní nádrže díky srážkám téměř vystoupala do úrovně, na kterou nejen vodohospodáři čekají. To je nutností, aby proud ženoucí se vody korytem z řeky neponičil dno Medardu.

Projekt Medard představuje komplexní řešení obnovy území po těžbě hnědého uhlí na Sokolovsku. Nové jezero vzniká zaplavením zbytkové jámy vyuhlených lomů Medard-Libík, které byly v provozu od roku 1872 do roku 2000. Je to prostor mezi Bukovany, Citicemi, Habartovem, Chlumem sv. Maří, Sokolovem a Svatavou.

Medard v červnu 2008

Plocha jezera dosáhne rozlohy 501 hektarů, bude v něm 135 milionů metrů kubických vody. Maximální hloubka bude dosahovat 64 metrů, průměrná 27,5 metru. Délka jezera bude kolem 4 kilometrů, šířka 1,5 kilometru, nadmořská výška hladiny se bude nacházet ve čtyřech stech metrech.

Stavba napouštěcího kanálu

Součástí jezera budou přístaviště pro výletní jachty a parníky, vodácké tábořiště, centrum vodních sportů, základna pro potápění, laguny pro koupání, hřiště pro míčové a další sporty, restaurace, zábavní park, muzeum v přírodě, lanovky, rozhledny, třicetikilometrová cyklostezka, cesty pro pěší, výběhy pro koně a samozřejmě ubytovací kapacity ve formě bungalovů, hotelů či autokempingu a další atraktivity včetně muzeální železnice, Památníku přeměny krajiny a amfiteátru.

Napouštění jezera

Srdce celé rekreační zóny vyroste poblíž městyse Svatava. Stavbaři tu vytvářejí výběžky - kosy, které ochrání budoucí přístav a pláže před vlnami. Místa pro koupání budou mělčí, přístaviště naopak hlubší, aby lodě mohly zajet až ke břehu. V jiné části jezera vznikají i budoucí ostrůvky pro hnízdění ptactva. Deset hektarů území bude vyjmuto z rekreační zóny kvůli zde žijícím obojživelníkům.

Medard

Přestože rekultivace bývalého lomu a tvarování břehů u Svatavy ještě neskončilo, dá se už od jara do podzimu roku 2010 jezdit na kole kolem Medardu. Některé úseky zpevněných cest dál od břehů, hlavně v terénu u Habartova a Chlumu Sv. Maří jsou už nyní volně přístupné.

Medard

Velmi zajímavě se jeví plán položit dvanáct kilometrů dlouhý asfaltový koberec kolem jezera Medard poblíž vodní hladiny, aby tudy mohli jezdit bruslaři na in-line bruslích, v zimě pak lyžaři na běžkách.

Medard

Kdysi měsíční krajina se zde v příštích měsících postupně změní v krajinu kulturní (za kulturní krajinu považujeme krajinu, která vznikla kombinací činnosti přírody a člověka a to, co leckde u nás v minulosti vzniklo nebylo vždy odpovídající významu slova kulturní). Právě zdejší těžební krajina byla velmi těžce narušena těžbou hnědého uhlí a tak moderně prováděné rekultivace je nutné vítat, aby se krajinná sféra nejen na Sokolovsku co nejvíce oživila. Jen tak dál!


 

Jan Hájek
Zeměpisné sdružení

Další články z tohoto státu Další články tohoto autora

 
 DatumAutorPředmět
Aktivity
Geooblasti
UNESCO
Fotobanka
Průvodce
Ingema-TV
Počasí
Rešerše
iZone
Foto scan

Alpy
Altaj
Kavkaz

Kurzy Potřebujete zjistit kurz exotické měny? Toto tlačítko vám s tím pomůže.
 
Ockovani Chystáte se do exotické země? Zjistěte si zde, zda byste se neměli nechat naočkovat!
 
RoutePlanner Jedete na dovolenou autem? Nechte si navrhnout nejlepší cestu!
 
Letiste Musíte nebo chcete letět letadlem? Pak se vám třeba budou hodit tyto informace!
 
Autori Zajímá vás kdo píše články na Ingemě? Představení alespoň některých autorů najdete zde.

 

Na našem serveru funguje elektronický obchod, takže máte možnost nakupovat fotografie z fotobanky online. Bližší informace naleznete zde.
 


1999-2015©Ppress
veškeré texty, fotografie, obrázky, mapy apod. jsou chráněny autorskými právy jednotlivých autorů a vydavatelství Ppress.
Je výslovně zakázáno jejich jakékoli šíření, publikování či dokonce prodej za úplatu.
Info: Ppress