Hlavní stránka

Egyptské Západní oázy

(04.03.2002)

Jak je všeobecně známo, Nil je nejdelší řekou nejen Afriky, ale celého světa. Spolu s Kagerou (která pramení na území Rwandy a sama měří 850 km) tvoří tok dlouhý 6671 km - a jeho povodí je větší než čtvrtina Evropy, měří 2,87 mil. km2. Zemědělsky obdělávané aluvium Nilu je dlouhé okolo 2000 km, v jižní části Egypta je široké 1-3 km, v severní části 20-25 km, v nejširší partii - v deltě Nilu - je široké až 200 km. Samotná delta Nilu zaujímá plochu 24 tisíce km2 (což je bezmála rovno velikosti Moravy).

Aluvium Nilu je vlastně největší egyptskou oázou, resp. téměř souvislou soustavou oáz. Pěstují se v ní polní plodiny (bavlník, pšenice, kukuřice, rýže, sorgo, ječmen, cukrová třtina, len, sezam, podzemnice olejná, fazole, čočka - celkem na 70 % obdělávané půdy), zelenina (rajčata, kapusta, cibule aj. - na 7 % obdělávané půdy), jsou tu i sady (oliva, banánovník, datlová palma, citrusy, jabloně, hrušně, meruňky, vinná réva - celkem na 4 % obhospodařované půdy). Vedle této obrovské Nilské oázy, která však zaujímá jen necelá 3 % území Egypta, nalézají se uvnitř Západní pouště (mezi Nilem a hranicí s Libyí) oázy, nazývané souborně Západní oázy nebo též Nové údolí. Jde o oázy Baharíja (El-Baharî ja), Faráfra (E1-Farâ fra), Dachla (El-Dâ chla) a Chárga (El-Châ rga). Úplně na severozápadě Egypta (nedaleko hranice s Libyí) je ještě známá oáza Siwa, ležící 5 m pod úrovní mořské hladiny; její délka je 30 km, šířka kolísá mezi 2 a 4 km. Je známá horkými prameny. Vyskytují se tu i zříceniny staroegyptské Amonovy svatyně. Žije zde více než 5 tisíc Berberů, kteří se zabývají pěstováním palmy datlové a jižního ovoce.

V květnu 1997 jsme měli možnost Západní oázy navštívit. Od Káhiry po Baharíju (kde jsme přenocovali) to bylo 335 km, další úsek po Faráfru byl dlouhý 170 km. Mezi Faráfrou a Dachlou jsme ujeli 240 km, odtud do Chárgy je to 200 km a z Chárgy do Asyútu (=Lycopolis, u Nilu) dalších 230 km. Z Asyútu na sever do Káhiry by to po uzavřeném, 1500 km dlouhém okruhu bylo ještě 295 km, my jsme však z Asyútu jeli na jih k prohlídce Luxoru a Karnaku, Théb (s Údolím králů), do Asuánu a dále k jihozápadu až k chrámu Abu Simbel.

Co říci k Západním oázám? To nejsou jen nějaké malé osady, obklopené zemědělskou půdou, to jsou velké oblasti: nejmenší z těchto oáz - Faráfra - má okolo 1000 obyvatel, Baharíja má přes 10 tisíc obyvatel a Chárga přes 14 tisíc obyvatel. - Slovo "oáza" pochází ze staroegyptštiny, kde znamenalo kotel nebo kotlinu. Úrodná země oáz leží vždy hlouběji než okolí Libyjské pouště. Voda vystupuje na povrch buď v při-rozených pramenech (zčásti i teplých, s 50 až 65 stupni), nebo je čerpána formou artéských studní.

Na zhruba půl milionu km2 západoegyptské pouště, kde - nehledě na vzácné lokální deště - téměř nikdy neprší, je v rámci projektu nazvaného "Nové údolí - Saharský vývoj" prováděn již řadu let rozsáhlý pokus o vytvoření úrodného pruhu země, jehož páteří jsou výše jmenované oázy. Vrtání studní a zavlažovací kanály pomáhají vy-tvořit z pouště produktivní zemi. Nové úrodné "údolí", souběžné s Nilským údolím, by mělo jako konečný cíl vytvořit 42 milionů hektarů zemědělské půdy (což je plocha 5x větší než činí rozloha ČR!).

Nyní blíže k jednotlivým oázám. Baharíja je velmi úrodná. Vývozními artikly jsou tu datle, citrusové ovoce, cibule, drůbež (především krůty). - Můžeme tu nalézt pozůstatky chrámu z 26. dynastie (Amasis, Apries) a hroby v blízkosti středobodu oázy, zvaného El-Kasr. Najdeme tu i zbytky Alexandrova chrámu, několik chrámků z doby 26. dynastie a Isidiny katakomby z ptolemaiovských časů. - Z Káhiry do Baharíje je cesta pevná, makadamová, ale zčásti také písčitá a prašná.

Faráfra: tisíc obyvatel této malé oázy žije výhradně z pěstování datlí a oliv. Antické pozoruhodnosti tu nejsou, nehledě na nevýznamné zbytky. Do této oázy je možno dojet jen z Baharíje nebo z oázy Dachla; cesta je většinou písčitá (s pískem silně odvívaným). V okolí oázy se na stovkách hektarů rozkládá unikátní, tzv. Bílá poušť. Podloží je tu tvořeno erozně odolným vápnitým pískovcem, jehož selektivním rozpadem vznikly porůzně roztroušené bíle zabarvené útvary a konkrece, až několik metrů vysoké.

Dachla: hlavním zaměstnáním obyvatel oázy je pěstování datlí, citrusových plodů, pěstování zeleniny a chov drůbeže. V rámci projektu je postupně získávána nová zemědělská (již obdělávaná) půda. Na mnoha místech můžeme vidět ploché struskové kotliny s uloženou solí z nově navrtaných, sůl obsahujících pramenných vod. - Z antických dob se zachovaly v blízkosti 42 stupňů horkých vodních zřídel základy chrámu z římského období; ten byl zasvěcen egyptskému králi bohů Amónovi, jeho manželce Mut a thébskému bohu měsíce Chonsovi. Tento chrám byl proslaven svými sloupovými dvory, sloupovými sály s předsíněmi a svatostánky. Vedle vrytých jmen římských císařů Tita, Vespasiana, Domitiana a Nera jsou tu dobře zachovány reliéfy kultovních a obětních scén panovníků a Boží Trojice. Nedaleko odtud jsou zachovány ruiny Mutina chrámu a hrobů z 1. stol. př. Kr. - Do Dachly je možno přijet z Chárgy po asfaltové silnici.

Chárga zaujímá velký prostor: na délku 200 km a na šířku 20-50 km. "Hlavní město" je stejnojmenné, s 9 tisíci obyvateli. Zemědělství oázy je založeno na pěstování datlových palem, zeleniny s obilí. Jedinečné jsou tu "tunelové cesty" v alejích palmových kmenů -silniční tahy jsou "zastřešeny" palmovými listy a tak za úmorných veder a za písečných bouří poněkud usnadňují cestování. - Pozoruhodné kulturně-historické monumenty (nebo jejich zbytky) můžeme ještě dnes nalézt jak v severním, tak v jižním obvodu oázy. Z nich stojí za zmínku alespoň jedna zajímavost: 4 km na sever od sídla Chargy se nachází jediná chrámová stavba Peršanú v Egyptě - Amónův chrám v blízkosti římského sídla Hibis; byl vybudován Dariem I. Chrámový čtyřhran má rozměry 42 x 20 m. Můžeme tu nalézt sloupovou halu, reliéfní vyobrazení na 4 branách, věnovací texty a obětní scény krále Daria před různými bohy.

V oáze Faráfra jsme navštívili rozsáhlou budovu, která je jednak obydlím, jednak pracovištěm talentovaného umělce-samouka, pana Badra Abd E1 Moghni Alyho (nar. 1958); tato budova je současně jeho (soukromou) galerií. Výtvarná díla zobrazují obyvatele oázy i její přírodu. Badr se vyjadřuje olejomalbou, akvarelem, pracuje se sochařskou hlínou (s různými příměsemi a barvami); mnohé jeho plastiky jsou vytvořeny z palmového dřeva. S radostí ukazuje návštěvníkům též jasnou, uklidňující krásu Bílé pouště.


 

Jiří Lazebníček
Zeměpisné sdružení

Další články z tohoto státu Další články tohoto autora

 
 DatumAutorPředmět
Aktivity
Geooblasti
UNESCO
Fotobanka
Průvodce
Ingema-TV
Počasí
Rešerše
iZone
Foto scan

Alpy
Altaj
Kavkaz

Kurzy Potřebujete zjistit kurz exotické měny? Toto tlačítko vám s tím pomůže.
 
Ockovani Chystáte se do exotické země? Zjistěte si zde, zda byste se neměli nechat naočkovat!
 
RoutePlanner Jedete na dovolenou autem? Nechte si navrhnout nejlepší cestu!
 
Letiste Musíte nebo chcete letět letadlem? Pak se vám třeba budou hodit tyto informace!
 
Autori Zajímá vás kdo píše články na Ingemě? Představení alespoň některých autorů najdete zde.

 

Na našem serveru funguje elektronický obchod, takže máte možnost nakupovat fotografie z fotobanky online. Bližší informace naleznete zde.
 


1999-2015©Ppress
veškeré texty, fotografie, obrázky, mapy apod. jsou chráněny autorskými právy jednotlivých autorů a vydavatelství Ppress.
Je výslovně zakázáno jejich jakékoli šíření, publikování či dokonce prodej za úplatu.
Info: Ppress