Zion

Od zubaře do národního parku Zion už je to jen kousek. Musíme vystoupat trochu do kopce a pak nás čeká "spadnutí" na dno Zionu. Dopředu jsme se ale dozvěděli, že onen dlouhatánský sjezd nebudeme moci absolvovat na kole, neboť horská silnice je v rekonstrukci. A opravdu tomu tak bylo.

Rangerka na bráně nás dále nepustila a zajistila nám svoz nákladním jeepem dolů. A tak jeden z nejkrásnějších amerických sjezdů po úžasné vyhlídkové silnici jsme měli možnost pozorovat pouze z korby jeepu. Ale i tak to byla fantazie. 

Autem Zionem

Na korbě auta

V Zionu jsme strávili zase asi 5 dní, neboť i zde nás každý den trápily bouřky a déšť a komplikovaly nám výlety a focení. Nakonec se nám ale podařilo uskutečnit všechny hlavní zajímavosti, co park nabízí. 

Angels Landing

Vylezli jsme na "horolezeckou" vyhlídku Angels Landing, odkud se naskýtá fantastický výhled do kaňonu. Prohlédli jsme si také Hidden Canyon a Plačící skálu, která je zajímavá tím, že z ní po celý rok teče spousta prosakující vody.

Soutěska Narrows

Jedinečným výletem pro nás bylo 5 hodin brodění se divokou soutěskou Narrows, která byla plná vody po předchozích deštích. Místy jsme se brodili v kalné hnědočervené vodě řeky Virgin River až po prsa, že to vypadalo dost dobrodružně. 

Zion

Bohužel Zion si na nás připravil i problémy. Velké a velmi drzé veverky nám přes den výrazně rozkousaly naše brašny. Hledaly v nich jídlo. Naše Ortlieby již tedy nejsou vodotěsné. Provizorně jsme je sice zalepili, ale je to škoda. Kromě veverek jsme zde měli ještě jednou ne zcela příjemné setkání. Kousíček od našeho stanu se procházely dvě veliké tarantule. No nic moc pocit tedy! 

Tarantule

Zion je opravdu divoký kaňon plný spousty různorodých zajímavostí a byla by velká chyba ho nenavštívit.

Zion

Zion

Pár dní odpočinku v St.George a Ivins

Opouštíme poslední národní park Utahu a míříme k Mohavské poušti. Ztrácíme nadmořskou výšku a znatelně se otepluje. Po několika chladnějších týdnech si musíme začít zvykat na vedro. A bude hůře. V jednom kopci Renču teplo zmáhá a musíme odpočívat. Přijíždí k nám jedna paní a nabízí odvoz k ní domů a nocleh. Protože její domek je na naší trase asi jen o 20km dále, tak se domlouváme, že si jen odpočineme a navečer k ní dorazíme sami na kolech. 

Zion

A tak tuhle noc příjemně trávíme v postýlce v klimatizované místnosti. Druhý den míříme dále do Ivins, kde již na nás čeká lehokolista Jim, který nás k sobě na pár dní pozval. U "strýčka" Jima, jak jsme si ho později nazvali, trávíme strašně příjemné 3 dny, odpočíváme, plaveme v bazénu a hodně si s Jimem povídáme. 

Zion

Jim nás také bere do rezervace Snow Canyon, kde jsou velmi zajímavé skalní útvary. A protože váháme, jakou cestu na kolech z Ivins dále zvolit, Jim nás bere na okružní jízdu, abychom poznali obě možnosti a mohli se rozhodnout. Jde o to, že jednodušší trasa vede soutěskou po dálnici, kde nejsou odstavné pruhy a druhá trasa vede po klidné boční silnici, ale přes velký kopec. 

Bazén u "strýčka" Jima

Po absolvování kolečka autem se jednoznačně rozhodujeme pro horskou variantu bez aut, neboť dálniční průjezd soutěskou by mohl být dost nebezpečný. Po příjemných a pohodových dnech u "strýčka" Jima se nám nechce ani odjet. Ale musíme. Čas letí a na nás čekají další dobrodružství.

Martin Stiller
www.cyklocestovani.cz