SSSR, jeho rozpad a vznik nových společenství 

Ač je to již plno let (18), stále řada lidí postrádá přesné informace, jak vlastně události kolem konce bývalé světové velmoci - Sovětského svazu probíhaly. K objasnění tohoto "jevu" by měl přispět tento článek.

Často bylo mnohými zaměňováno pojmenování Rusko za Sovětský svaz a naopak, což nebyla pravda. Rusko bylo jen částí svazu (sice často rozhodující), ale jen jednou z 15 svazových republik.

Moskva - Kreml, fotobanka Ingema.net

SSSR vznikl dne 30. 12. 1922 a zanikl po 25 180 dnech dne 8. 12. 1991, kdy Rusko, Ukrajina a Belarus* vyhlásily v Brestu rozhodnutí o zániku svazu a podepsaly úmluvu o vytvoření Společenství nezávislých států (Содружество Независимых Государств, Sodružestvo nězavisimych gosudarstv) s hlavním městem Minsk.

* Již předtím, dne 19. 9. 1991 informovalo Bělorusko Organizaci spojených národů, že oficiální název země je Belarus a že trvá na tomto uvádění jména země.

Schůzky 8. prosince 1991 se zúčastnil ruský prezident Boris Jelcin, ukrajinský prezident Leonid Kravčuk a předseda běloruského parlamentu Stanislav Šuškevič. Preambule dohody z Brestu konstatuje, že Svaz sovětských socialistických republik jako subjekt mezinárodního práva a geopolitická realita končí svoji existenci. Nejvyšší představitelé tří slovanských republik někdejšího svazu současně zdůraznili, že usilují o vybudování demokratických právních států a o rozvíjení vztahů mezi nimi na základě vzájemného uznání a respektovaní jejich suverenity, principu rovnoprávnosti a nevměšování do vnitřních záležitostí. Brestský dokument obsahuje ujištění, že další rozvíjení a upevňování přátelství a vzájemně výhodné spolupráce odpovídá životním zájmům národů zúčastněných republik a prospívá míru a bezpečnosti.

Moskva, Kreml - fotobanka Ingema.net

Dohoda o SNS má otevřený charakter a mohou se k ní připojit všichni členové někdejšího SSSR a rovněž jiné státy, které sdílejí cíle a principy tohoto dokumentu.

V dohodě o novém společenství se mimo jiné zdůrazňuje, že zastoupené republiky potvrzují oddanost principům Charty OSN, helsinského Závěrečného aktu a že se zavazují dodržovat mezinárodní normy týkající se lidských práv a práv národů. Ruská federace, Ukrajina a Belarus hodlají svým občanům bez ohledu na jejich národnost zaručit stejná práva a svobody a zavazují se přispívat k ochraně a rozvoji kulturní, jazykové a náboženské svébytnosti národnostních menšin. Dohoda o společenství předpokládá uzavření zvláštních dohod mimo jiné v oblasti politiky, ekonomiky, kultury, vzdělávání, ochrany zdraví, vědy, obchodu a životního prostředí. Zastoupené republiky rovněž potvrdily, že vzájemně respektují a ctí svoji územní celistvost a nedotknutelnost současných hranic, které hodlají udržovat otevřené pro svobodný pohyb obyvatelstva. Členské státy nového společenství v zakládajícím dokumentu vyjadřují odhodlání spolupracovat při zajištění mezinárodního míru a bezpečnosti, při realizaci opatření zaměřených na snížení vojenských rozpočtů a na odzbrojení. Ujišťují současně o svém úsilí likvidovat jaderné zbraně a dosáhnout úplného odzbrojení pod mezinárodní kontrolou. Zároveň hodlají navzájem ctít úsilí o získání statusu bezjaderného pásma a neutrálního státu.

Rusko, Ukrajina a Belarus se dohodly na zachování společného velení v rámci jednotného vojenskostrategického prostoru a rovněž na jednotné kontrole jaderných zbraní. Republiky se rozhodly, že budou vyvíjet společnou činnost při koordinování své zahraničněpolitické aktivity, při formování a rozvíjení společného hospodářského prostoru a evropského i euroasijského trhu, v rámci celní a migrační politiky, při rozvíjení systémů dopravy a spojů, při ochraně životního prostředí, v oblasti ekologické bezpečnosti a rovněž při boji s organizovaným zločinem. Samostatnou pozornost věnovali účastníci brestské schůzky v závěrečném dokumentu černobylské jaderné katastrofě a dohodli se, že v zájmu koordinace úsilí o odstranění následků této havárie podepíší zvláštní ujednání.

Dohoda o SNS stanoví, že od okamžiku podpisu tohoto dokumentu nelze na území zúčastněných republik uplatňovat žádné normy třetích zemí včetně bývalého Sovětského svazu. Činnost orgánů někdejšího Svazu se v této souvislosti zastavuje. Ruská federace, Ukrajina i Belarus zároveň ujišťují o tom, že přebírají záruky plnění všech mezinárodních závazků, které vyplývají ze smluv a dohod podepsaných SSSR. Spolu s Borisem Jelcinem, Leonidem Kravčukem a Stanislavem Šuškevičem podepsali dohodu o SNS také státní tajemník Ruské federace Gennadij Burbulis a premiéři Ukrajiny a Belarusi Vitold Fokin a Vjačeslav Kebič. Ukrajina dohodu o SNS neratifikovala, proto oficiálně není členem SNS, ale řadí se mezi zakládající státy SNS a státy podílející se na jeho chodu a tzv. pozorovatele.

Následně dne 21. 12. 1991 byl v kazašském městě Alma-Ata ustanoven státní svazek suverénních nezávislých republik SNS. Nejvyšší sovět SSSR dne 26. 12. 1991 odhlasoval definitivní zánik SSSR a vznik Společenství nezávislých států. Zakládajícími členy bylo 9 zemí: Rusko, Ukrajina, Belarus, Kazachstán, Kyrgyzstán, Uzbekistán, Tádžikistán, Turkmenistán a Arménie. Ázerbájdžán přistoupil dne 24. 9. 1993, Gruzie dne 25. 3. 1994 a Moldova** dne 15. 4. 1994. Turkmenistán přerušil své stálé členství dne 26. srpna 2005 a v současnosti je přidruženým členem. Ukrajina je přidruženým členem stejně jako Turkmenistán (detaily viz výše). Gruzie dne 14. 8. 2008 po válce s Ruskem ze SNS vystoupila.

** Bývalá sovětská republika Moldávie od 27. 8. 1991 používá jako oficiální název Moldova.

SNS vzniklo jako volný svazek postsovětských republik s nově získanou samostatností. Pobaltské státy Estonsko, Lotyšsko a Litva se odmítly stát součástí SNS, protože považovaly své předešlé členství v SSSR za vnucené a protiprávní. Gruzie zprvu také stála mimo SNS, pak vstoupila v roce 1993 pod vlivem Ruské federace, aby na to v srpnu 2008 vystoupila (viz výše).

Organizace nemá příliš nadstátních pravomocí, její význam je spíše symbolický ve smyslu návaznosti na SSSR. Působnost SNS se omezuje na koordinaci společných obchodních, finančních, legislativních a bezpečnostních otázek. Nejvýznamnější dohodou uskutečněnou v rámci SNS bylo vytvoření společné zóny volného obchodu členských zemí.

Při olympijských hrách v roce 1992 ve francouzském Albertville a katalánské Barceloně vystoupili sportovci členských zemí SNS poprvé a naposled ve společných barvách v rámci jednoho týmu. Od té doby každá republika bývalého SSSR a následujícího SNS vystupuje samostatně pod svojí vlajkou.

Prezidenti Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Ruska a Belarusi podepsali 29. března 1996 v Moskvě integrační smlouvu o vytvoření Společenství integrovaných států. Cílem společenství je užší spolupráce hospodářská, vědecká a kulturní.

Dne 8. 12. 1999 podepsali v Moskvě prezidenti Ruska a Belarusi další již třetí smlouvu (předtím již 2. 4. 1996 a 2. 4. 1997) o Společenství svrchovaných republik. Jde o integraci, jejímž cílem je společná zahraniční politika, koordinování činností při zajištění bezpečnosti obou zemí a při ochraně státních hranic, společné potírání zločinnosti atd.

Jan Hájek
Zeměpisné sdružení