Hlavní stránka

Las Fallas ve Valencii, Španělsko

(19.03.2009)

Stál jsem na střeše valencijské radnice a žasl. Všude kolem, kam až oko dohlédlo, šlehaly plameny, létaly rachejtle a valila se mohutná oblaka kouře. Podle mých představ to takhle mohlo vypadat, když císař Nero zapálil Řím. Pak ale ledový vítr srazil černý dým do záře pouličních svítilen a rázem to vypadalo na požár rafinerie nebo chemičky. Plameny šlehaly vysoko nad budovu radnice a žár sálal tak, že se na terase zkroutily umělohmotné koncovky zábradlí. Dole pode mnou ovšem panovalo nadšení a jásot. Právě vrcholily oslavy Las Fallas, jedné z nejoriginálnějších oslav jara nejen na Pyrenejském poloostrově.

Vrcholem oslav Las Fallas de Valencia je noc z 19. na 20. března, ale slaví se už řadu dnů před tímto datem. Vystavují se a hodnotí nejlepší postavy z jednotlivých fallas, poté Los Falleros - jak jsou označováni členové jednotlivých občanských sdružení starajících se o slavnost - musí dopravit do své ulice nebo na náměstí všechny části fallas a zkompletovat je. 

Dlouho do noci se staví menší či větší sousoší z kartonu a v poslední době hlavně z polyuretanu, které převezli po kouskách z dílen umělců. Právě jen díky těmto nadšencům může být každoročně spuštěn tento neuvěřitelný kolotoč. Každou z akcí doprovází muzikanti a všichni zúčastnění se očividně dobře baví. Nechybí pohoštění: tadyhle bublá něco ve velkém kotli a tamhle se na ohni přímo na chodníku připravuje na obrovských pánvích tradiční paella.

Přímo na chodníku se připravuje na obrovských pánvích tradiční paella.

Jednotlivých fallas vyroste v ulicích Valencie kolem 370, a když k tomu připočtete ještě stejný počet menších dětských fallas, je zřejmé, že obejít a spatřit všechny je nad lidské síly. Střed města ovládnou figuríny a karikatury. Pro cizince je někdy těžké pochopit smysl některých scén, protože reagují na místní problémy, ale vždy jde o dokonalá umělecká díla ohromujících rozměrů.

19. březen je svátkem svatého Josefa a ten je patronem tesařů, truhlářů a všech řemeslníků pracujících se dřevem. Právě s tesaři a truhláři je spojen vznik tohoto svátku. V dřevařských dílnách valencijské čtvrti Carmen bylo zvykem před dnem svatého Josefa uklízet a spálit všechny odřezky, piliny, hobliny a další harampádí, které se v dílně nahromadilo za celý minulý rok. Blížilo se jaro, a tak na hranici většinou končil i stojan ve tvaru kříže, na který se v zimních měsících zavěšovala lampa osvětlující dílnu. Někdy v 18. století údajně kohosi napadlo na tento stojan navléknout starý kabát a přidat i kalhoty vycpané pilinami a slámou. Pak kdosi další vytvořil první karikaturu svého mistra a podoba oslav byla téměř na světě. Tradice se z centra tesařského cechu záhy rozšířila i do dalších čtvrtí Valencie, které mezi sebou nakonec začaly soutěžit o lepší, větší a dokonalejší „fallu“.

Improvizaci nadšenců postupně vystřídala profesionalita a původní piliny a slámu nahradil polyuretan. Kdysi se sochy postavily za jediný den a hned se také spálily. Dnes se jejich návrhy, příprava a stavba protáhla na celý rok. Tak dlouho se pracuje na těch největších fallas, které bývají vysoké i 18 až 20 metrů a mohou vážit osm, ale také třeba deset tun. Los falleros celý rok prodávají losy, pořádají veřejné sbírky, shánějí sponzory a připravují nejrůznější kulturní, sportovní i společenské akce, aby naplnili klubovou pokladnu a mohli zaplatit najaté umělce a materiál. I ta nejmenší falla totiž přijde na docela velké peníze.

Nejdříve se vyrobí maketa. Pak se z hlíny vytvoří modely jednotlivých postav ve skutečné velikosti. Podle nich se odlijí sádrové formy, které jsou potřeba k výrobě jednotlivých částí každé postavy. Jako materiál poslouží papír lepený směsí z mouky, vody a modré skalice, ale také polyuretan, se kterým se dobře pracuje. Pak se vše vyloupne z formy a jednotlivé části figury se složí dohromady, vybrousí se do hladka a na závěr přijdou ke slovu barvy. Velká sousoší se do žádného ateliéru nevejdou, a tak se většinou kompletují až na místě.

Valencijské svátky jara mají ale hned několik rovin. Například vedle stavby fallas v ulicích se před katedrálou buduje ohromná socha Panny Marie Opuštěných, která je patronkou města. 

Po dva dny, 17. a 18. března, se vine ulicemi Valencie předlouhý průvod lidí ve valencijských krojích. Za doprovodu dechovky míří na náměstí Plaza de la Virgen, aby uctili patronku města a předali květinové dary. 

Před katedrálou stojí pod baldachýny jakási vysoká dřevěná konstrukce, ve které by divák neznalý věci jen stěží rozpoznal Pannu Marii. Mladí muži ale vynášejí do konstrukce kytice karafiátů a sochu odshora oblékají do pozoruhodného voňavého hávu. 

Ukládají vedle sebe jednotlivé kytice a nepřetržitý proud květin zaplňuje na konstrukci místo vedle místa, až se Panna Marie najednou vyloupne z prostoru pod baldachýny. Je tak velká, že zastíní i katedrálu. 

Je to rituál, který ve Valencii neodmyslitelně patří k oslavám jara a každoročně se ho účastní kolem 200 000 členů jednotlivých fallas - mužů, žen i dětí, včetně nemluvňat doprovázejících své rodiče. A další desítky tisíc lidí lemují ulice. Málokdo si nechá ujít příležitost poklonit se patronce a vyslovit při tom také nějaké to tajné přání. Zároveň je to i úžasná přehlídka místních slavnostních krojů. Muži jsou oblečeni spíše nenápadně, ale zdejší ženy a děvčata vyzdobené zlatými šperky, to jsou skutečné královny Valencie.

Staré valencijské přísloví říká, že není slavnosti bez ohně, střelného prachu a rachotu výstřelů. V době trvání oslav Las Fallas to nejspíše platí dvojnásobně. Od brzkého rána až zase do rána příštího dne neustále hřmí městem výbuchy a svištění raket. Ve městě snad není místečko, kde by malé děti s rodiči, výrostci a amatérští ohňostrůjci neodpalovali všemožnou pyrotechniku. Valencie se ráda nazývá městem ohňostrojů a v době konání svátku se sem sjedou nejen zanícení nadšenci pro pyrotechniku, ale také vyhlášení profesionálové z celého světa.

Příprava na mascletu.

Místní specialitou je mascletà, což je jakýsi ohňostroj naruby. Každý den se už krátce po poledni začne zaplňovat rozlehlé radniční náměstí, kde je velká plocha oplocená tak, aby se diváci drželi v uctivé vzdálenosti. Na šňůry tu pyrotechnici rozvěšují tisíce malých i větších náloží, všechny propojené dráty. 

Ve dvě hodiny odpoledne vše začne jakoby osamělou ránou a vzápětí se rozpoutá peklo petardového koncertu. Jde jen a pouze o zvukové efekty, správná mascletà musí mít rytmus, melodii i vtip jako hudební dílo. Za deset minut je po všem. Náměstí zabouří a propukne potlesk, následuje i děkovačka hlavního střelmistra jako na divadelním představení. Všichni kolem jsou v tom okamžiku sice napůl hluší, ale šťastní, že to zažili.

Ani klasický ohňostroj ovšem nemůže ve Valencii chybět. Koná se každý den, odehrává se samozřejmě v noci a patří - stejně jako mascletà - k vrcholům pyrotechnického umění, o němž se pak dlouze píše v novinách.

Přípravy na takový ohňostroj začnou už ráno. Několik nákladních aut přiveze pyrotechniku a pytle s pískem.

 

Přípravy na večerní ohňostroj

"Nezlobte se, já se vám nemůžu věnovat, ale tady Juan vám všecko vysvětlí. Jen nesmíte kouřit, žádný oheň a nešlapejte nám prosím na kabely!" říká mi Ricardo Caballer a podává mi ruku. Ricardo je majitelem ohňostrůjné společnosti, která dostala za úkol připravit večerní show a hlavně na něm leží zodpovědnost, jak se celé představení povede.

Několik chlapů tu na ploše velké asi jako fotbalové hřiště rozmisťuje řadu hmoždířů a dalších "trubek" k odpalování všech těch kulových pum, raket a jiných pyrotechnických efektů. Ty největší hmoždíře mají průměr větší než velký talíř. Vše se upevňuje pytli s pískem, natahují se kabely k palníkům a kontrolují se svorky. Přípravy na představení na závěr noci ohňů jsou v plném proudu.

"Bude to trvat 20 minut a celé představení tvoří více než 4 000 náloží, které jsou rozděleny do 59 fází. Všechno to řídí osm počítačů," sype ze sebe informace Juan Manuel Humanes, ale stále přitom sleduje, kam šlapeme.

Devatenáctého března, na sv. Josefa, mají obyvatelé Valencie volno a den se rozbíhá tak nějak pomalu. Dopoledne se na počest patrona tesařů slouží sváteční mše, pak malý krojovaný průvod za doprovodu dudácké kapely pokládá květiny u sochy svatého Josefa a slavnostně oděné rodiny se většinou rozejdou na oběd do restaurací. 

Obvykle odpadá i tradiční siesta a všechny odpolední procházky směřují k fallas, aby si je lidé ještě naposledy prohlédli. V ulicích se nečepuje víno, jak je to při španělských slavnostech obvyklé, ale pije se hlavně horká čokoláda a pojídají buñuelos, tradiční dýňové koblihy.

Když se začne smrákat, není už v ulicích k hnutí. Také všechny hasičské sbory z blízkého i vzdálenějšího okolí jsou už rozmístěny v ulicích, připraveny jsou sanitky i strážci pořádku. Magická noc ohňů - la crema - může začít.

První plameny vyšlehnou už tradičně z dětských fallas. Nehoří všechny najednou, ale jsou zapalovány postupně. Jako poslední vzplane ta před radnicí, ale to je už kolem jedenácti hodin večer. Teprve pak přijdou na řadu velké sochy. Ve chvíli, kdy hodinové ručičky ukážou půlnoc, hoří už téměř celá Valencie. Kolem dokola není náměstí nebo ulice, kde by k obloze nešlehaly vysoké plameny. Během několika desítek minut oheň symbolicky spálí všechnu zlobu, závist, potměšilosti i špatné úmysly a slavnostně tak přivítá jaro.


 

Lumír Pecold

Další články z tohoto státu Další články tohoto autora

 
 DatumAutorPředmět
Aktivity
Geooblasti
UNESCO
Fotobanka
Průvodce
Ingema-TV
Počasí
Rešerše
iZone
Foto scan

Alpy
Altaj
Kavkaz

Kurzy Potřebujete zjistit kurz exotické měny? Toto tlačítko vám s tím pomůže.
 
Ockovani Chystáte se do exotické země? Zjistěte si zde, zda byste se neměli nechat naočkovat!
 
RoutePlanner Jedete na dovolenou autem? Nechte si navrhnout nejlepší cestu!
 
Letiste Musíte nebo chcete letět letadlem? Pak se vám třeba budou hodit tyto informace!
 
Autori Zajímá vás kdo píše články na Ingemě? Představení alespoň některých autorů najdete zde.

 

Na našem serveru funguje elektronický obchod, takže máte možnost nakupovat fotografie z fotobanky online. Bližší informace naleznete zde.
 


1999-2019©Ppress
veškeré texty, fotografie, obrázky, mapy apod. jsou chráněny autorskými právy jednotlivých autorů a vydavatelství Ppress.
Je výslovně zakázáno jejich jakékoli šíření, publikování či dokonce prodej za úplatu.
Info: Ppress