Hlavní stránka

Mareth - tuniská Maginotova linie

(08.02.2009)

V době, kdy trávím několik dnů na ostrově Džerba u pobřeží Tuniska, mám možnost splnit si svůj sen. Chci se tentokrát podívat o kus dál na pevninu a do pouště, hlavně na tuniský jih do Tatauine a berberské horské oázy Chenini. Mareth byl ale pro mně překvapením.

Dostat se do pouště by v turistické sezóně nebyl tak velký problém, protože se do těch míst dá dostat autobusem některé z hotelových cestovek. Mimo sezónu je ovšem nejlepším a nejrychlejším řešením auto z některé místní půjčovny, které nabízejí docela přijatelné ceny. Pro mne je to teď zároveň jediné řešení, vzhledem k časovému omezení. Jak ale s lítostí na poslední chvíli zjišťuji, zapomněl jsem si vzít tentokrát s sebou řidičský průkaz, takže se už smiřuji s myšlenkou, že cestu do berberských osad podniknu až někdy příště - když vtom za mnou přichází jeden z turistů, ubytovaných v mém hotelu, který se prý od kohosi doslechl, že se chci vydat na tuniskou pevninu a nabízí mi svou účast na cestě za malým saharským dobrodružstvím.

Je zkušeným řidičem a samozřejmě má s sebou i řidičský průkaz - jen by chtěl, abychom po cestě na jih udělali malou odbočku a navštívili jedno místo, které ho velmi zajímá. Bez váhání souhlasím a ještě navečer si pronajímáme od místní půjčovny vůz, se kterým pak druhý den brzy ráno vyrážíme na pobřeží. Naloďujeme se na trajekt, který nás převáží na pevninu a vydáváme se nejprve na západ na okraj sahary.

S mým spolucestovatelem Zbyňkem jede také jeho jedenáctiletý syn Mikuláš. Jak brzy zjišťuji, oba se velice zajímají o dějiny druhé světové války a chlapec je kupodivu skutečným znalcem v tomto oboru - včetně uniforem a historických zbraní všech válčících stran. A samozřejmě také známých a slavným bitev, které se tenkrát odehrály i v této oblasti severní Afriky. Proto nás první významná zastávka naší dnešní cesty čeká právě tady, ještě na okraji Sahary.

Francouzi už před válkou, když budovali v Evropě svou Maginotovu linii - opevnění proti hrozícímu nebezpečí ze strany nacistického Německa, postavili také tady v kopcovitém terénu pouště pořádné opevnění. To mělo chránit jejich africkou državu hlavně proti výbojným Italům. Marethova linie, sestávající z podobných železobetonových bunkrů a pevností, byla vybavena moderními zbraněmi a dokonce ocelovými výsuvnými věžemi s kanóny.

Po kapitulaci Francie roku 1940 převzala pevnost vojska vichistického proněmeckého režimu.Údobí své největší bojové slávy prožila Marethova linie až v roce 1943, kdy tady probíhaly zuřivé boje mezi Afrikacorpsem maršála Erwina Rommela a vojsky angloamerických spojenců, kteří v té době už úspěšně vytlačovali německá vojska ze západní Afriky.

Jak mi vysvětlují Zbyněk s Mikulášem, žádný vážný zájemce o toto období druhé světové války neopomene Mareth navštívit, protože součástí dodnes dobře udržované pevnostní linie, která patří tuniské armádě, je také vojenské muzeum s bohatými sbírkami německých, italských, anglických i amerických zbraní, uniforem a zajímavých dokumentů. Oáza Mareth i s nedalekou pevnostní linií leží sice na cestě k turisty často navštěvovaným saharským oázám Matmata a Douz, jenže žádný ze zájezdů nemá její návštěvu v programu.

My teď po několika hodinách jízdy solidní asfaltovou silnicí v poušti, dorážíme k Marethu. Vítá nás moderní budova vojenského muzea na nedalekém pahorku se starými děly a několika historickými vozidly před vchodem. A na nádvoří pak tuniský důstojník, který se stává zhruba na dvě hodiny našim průvodcem. 

Odvádí nás nejprve přímo do pevnostní linie k dobře udržovaným betonovým pevnostem, opatřeným pancéřovými dveřmi a okenicemi. V celém areálu můžeme fotografovat jak srdce ráčí, zato tu ale platí naprostý a přísný zákaz filmování videokamerou. Žádám vysvětlení, ale muž jen krčí rameny. 

Stává se zase výřečným v budově muzea, kde nacházíme množství dokumentů a fotografií, včetně "lišáka pouště" Rommela a mnoha spojeneckých generálů, makety pevnostní linie s ukázkami bojových operací a množství zbraní. 

Tady si přichází na své Mikuláš, který je neomylně a přesně určuje a vypráví o nich. A také o průběhu bojů na Marethově linii, ve které se Němci společně s Italy bránili přes dva měsíce britským vojákům, kteří po porážce německých vojsk v Egyptě postupovali do Tuniska. 

Od 23. ledna do 27. března 1943 právě tady probíhaly zuřivé boje, které skončily porážkou Afrikacorpsu, jeho ústupem až na severní pobřeží na mys Bon a nakonec zajetím velícího generála von Arnima. Marethova linie tak jen pomohla oddálit drtivou a nevyhnutelnou porážku.

Zapisujeme se ještě do pamětní knihy pod velkou barevnou fotografií tuniského prezidenta a jen neradi vycházíme před budovu, abychom ještě posvačili ze zásob na lafetě jednoho z děl, než se vydáme dál do pouště za poznáváním současného života domorodců a malebných berberských oáz tuniského jihu.


 

Vladimír Kříž
San Francisko, Jihlava

Další články z tohoto státu Další články tohoto autora

 
 DatumAutorPředmět
Aktivity
Geooblasti
UNESCO
Fotobanka
Průvodce
Ingema-TV
Počasí
Rešerše
iZone
Foto scan

Alpy
Altaj
Kavkaz

Kurzy Potřebujete zjistit kurz exotické měny? Toto tlačítko vám s tím pomůže.
 
Ockovani Chystáte se do exotické země? Zjistěte si zde, zda byste se neměli nechat naočkovat!
 
RoutePlanner Jedete na dovolenou autem? Nechte si navrhnout nejlepší cestu!
 
Letiste Musíte nebo chcete letět letadlem? Pak se vám třeba budou hodit tyto informace!
 
Autori Zajímá vás kdo píše články na Ingemě? Představení alespoň některých autorů najdete zde.

 

Na našem serveru funguje elektronický obchod, takže máte možnost nakupovat fotografie z fotobanky online. Bližší informace naleznete zde.
 


1999-2015©Ppress
veškeré texty, fotografie, obrázky, mapy apod. jsou chráněny autorskými právy jednotlivých autorů a vydavatelství Ppress.
Je výslovně zakázáno jejich jakékoli šíření, publikování či dokonce prodej za úplatu.
Info: Ppress