Vladimír Kříž

Dr. Vladimír Kříž se narodil 20. 7. 1948 v Jihlavě. Po absolvování jihlavského Gymnázia a vojenské službě studoval pedagogiku a vzdělávání dospělých a byl metodikem pro mimoškolní vzdělávání na tehdejším okresním kulturním středisku v Jihlavě. Jeho první cesty vedly do východního Německa, Bulharska, Rumunska a později také do Uzbekistánu, Kyrgistánu, Mongolska a severní Koreje. Reportáže a články, které napsal ze svých cest po těchto zemích a doprovázel je vlastními fotografiemi, vycházely v časopisech Lidé a Země, Ahoj na sobotu, Naše rodina a mnoha dalších. Ze svých cest psal i básně, které vydával jako novoročenky pro své přátele. O svých cestách přednášel Vladimír Kříž na mnoha místech naší republiky. Byl členem Orient Klubu v Přelouči, aktivně se účastnil jeho akcí a přednášel také na setkáních cestovatelů v Muzeu dr.Emila Holuba v Holicích.

V roce l976 navázal korespondenční styky s Leonardem I., panovníkem malého knížectví HUTT RIVER v západní Austrálii severně od Perthu. Státeček vznikl v roce 1970 na základě starých zákonů a uznání anglickou královnou. Vladimír Kříž byl v témže roce knížetem a vládou této zemičky jmenován  honorárním konzulem v tehdejším Československu. Spolu se svými přáteli a příznivci se věnoval propagaci malé monarchie (propagační letáčky, které byly rozesílány po celé republice, mapky jak cestovat do knížectví atd.). Ve svém bytě v Jihlavě zřídil konzulát, kam se sjížděli zájemci o cestování do Austrálie, ale také zástupci vědeckých nebo obchodních institucí. Jeho aktivity ale vzbudily také zájem tehdejší STB, Vladimír Kříž musel brzy nato odejít ze zaměstnání v kultuře a působil jako průvodčí na železnici a později recepční a noční vrátný v malém hotelu. Byl mu odebrán pas, takže mu bylo znemožněno cestovat a po zákazu novinám a rozhlasu také publikovat. Policie také kontrolovala a zabavovala veškerou korespondenci se zahraničím. Rozhodl se proto emigrovat a v roce 1984 odešel s pomocí vlastnoručně vystaveného diplomatického pasu (roku 1979 ho kníže stačil ještě jmenovat řádným konzulem) přes Rumunsko do Jugoslávie a Rakouska, odtud o rok později do Spojených států, kde se usadil v San Francisku a pracoval v kulturním a kongresovém centru.

O svém útěku napsal knihu "Neobyčejné cesty", která je zároveň i cestopisem, protože v ní popisuje své cesty po Mongolsku, Rusku, severní Koreji a Střední Asii.Vyšla v roce 1992 a v témže roce ji uvedl jako četbu na pokračování český rozhlas na stanici Praha. V Kalifornii se stal blízkým přítelem a spolupracovníkem známého skladatele, cestovatele a mořeplavce Eduarda Ingriše, od kterého čerpal vědomosti a poznatky k cestám po severní, střední a jižní Americe a do Tichomoří. Podnikl cesty po Spojených státech východní Austrálii, Kanadě, Aljašce, Mexiku, Guatemale, Kostarice, Hondurasu, projel Peru, Brazílii, Argentinu, Jižní Koreu. Z ostrovů pak např. Portoriko, ostrovy Havaje, Tahiti a Fidži. V roce 1991 se Vladimír Kříž vrátil do České republiky a od té doby žije střídavě v Jihlavě a v San Francisku, kde vyšla jeho kniha v angličtině pod názvem "The Road". Vydal také své básně, inspirované toulkami po mnoha zemích "Pozdravy z cest" a knihu cestopisných reportáží "Na dalekých toulkách".

Vladimír Kříž je členem Obce českých spisovatelů a čestným členem Klubu cestovatelů Hanzelky a Zikmunda GLOBE v Prosiměřicích, kde vyšla jeho další knížka reportáží z exotických cest světem "Znovu na toulkách". V San Francisku byl několik let zpravodajem rádia Impuls, nyní působí jako zahraniční zpravodaj rádia Vysočina v Jihlavě, přednáší o svých cestách a aktivně se účastní každoročních setkání klubu Globe v Prosiměřicích.